Jagjú bugeičó (1957)

Ctvero hvezd z ucty k zanru a skvelemu Toshirovi jez predvadi mimo slusne bojove sceny i par akrobatickych kousku. Jinak slusny dobrodruzny film z prostredi nindzu na oblibene tema " intriky klanu Yagyuu ".

Stále mě nepřestane překvapovat, jak dokáže Mifune v určitých chvílích fyzicky dominovat celému prostoru, jak ho dokáže pevně a jistě ovládnout - tohle umí málokdo a široko daleko jediný, kdo se mu v tomhle může snad rovnat je Wakayama. Jinak celkově práce s prostorem tento film hodně zdobí, vskutku krásné barvy a skvělé interiérové kompozice, povedené a krásné barevné kostýmy. Na hodně pečlivý a formálně konzervativní Inagakiho styl je to tentokrát poměrně dynamické (dějově) a dobrodružné, s odstupem mnoha let se mi to líbí mnohem více než dříve.(19.02.2026)

Veľmi zdarilý farebný snímok renomovaného ''samurajského'' režiséra Inagakiho, v ktorom dominuje ešte vždy mladý Mifune. Tentoraz však nie ako samuraj, ale nindža, ktorý však obratne narába aj s mečom. Prhká výbušna povaha, ktorú v tých rokoch veľmi často ztvárňoval, je preňho typická a predvádza ju aj tu - a to ako inak dokonale. Šermiarske súboje sú na úrovni a nechýbajú kvalitní záporáci. Príbeh je skôr jednoduchší, ale zato plný intrík, súbojov a akčných scén.(13.08.2015)

Putavy dobrodruzno-ladeny pribeh o „legendarnych a vsemocnych zvitkoch“, ktore dokazu znicit cely japonsky feudalny system. Ale iba vtedy ked niekto ziska vsetky 3 sucasne. Nie je preto prekapenim, ze kazdy s trochu vyssimi mocenskymi aspiraciami sa ich pokusa za kazdu cenu ziskat. Medzi nimi aj sympaticki hlavni hrdinovia pribehu – nevlastni bratia – Tosaburo a Senshiro – prislusnici rovnakej skoly ninjtsu. Kdezto Tosaburove pohnutky su ovela moralnejsie ako Senshirove – nepotrva dlho a honba za zvitkami sa stava bratovrazednou zalezitostou. Dej filmu je velmi pestry, no mimoriadne narocny na koncentraciu, pretoze do deja zasahuju neustale nove a nove postavy zo superiacich zoskupeni. Filmu nechyba dobra choreografia subojov a pedantne zvolene sceny. Zaver, hoci zdanlivo ukonceny, otvara nenapadne dvere filmu cislo 2.(07.10.2013)

Příběh o odpadlém ninjovi a honu za třemi svitky, jež mají nesmírnou politickou moc, od mistra žánru Hiroshiho Inagakiho (trilogie o Musashim..). Příběh se hodně otírá o to, jak naprosto ukradené jsou nějaké svitky obyčejnému člověku (byť právě ten jim nejsnáze padne za oběť). Na svou dobu jde o technicky a vizuálně velmi dobrou podívanou, Mifune je ve formě a snímek uteče jako nic. Přes nenáročnou formu je film poměrně obsažný a lze jej s klidem doporučit...(13.11.2008)