Ingeborg Bachmannová - Cesta do pouště (2023)

Životopis rakúskej spisovateľkyIngeborg Bachmannje vlastne vzťahová dráma s prvkami poetiky. Snímka má dve časové línie. Prvá ukazuje jej vzťah so známym dramatikom,Maxom Frischom.Druhá línia sa sústredí na rozhovory s jej priateľomAdolfom Opelom, s ktorým precestovala Egypt aj Sudán. Táto biografia je založená na konverzácii, má pomalšie tempo, ale pozitívom je, že tu začujeme aj úryvky z jej poézie i prózy. Snímka prináša zamyslenia o živote i vzťahoch. Je meditatívna a sentimentálna.(17.01.2025)

O Ingeborg Bachmannové jsem se poprvé doslechl v roce 1986 na kurzu němčiny ve Vídni. Učitelka nám zřejmě chtěla zprostředkovat i nějaké informace o rakouské literatuře. Překvapivě však nemluvila o Robertu Musilovi ani o Hermannu Brochovi (oba se počítají k literární smetánce), nýbrž hovořila o Ingeborg Bachmannové a jejím románu Malina. Kniha od té doby vyšla v českém překladu, mohl bych si ji půjčit v MKP, ale nějak se k tomu nemohu odhodlat. Ostatně beletrii už skoro nečtu. Tak jsem si aspoň pustil tenhle film. Je známou věcí, že nadaní lidé za svůj talent často krutě platí: spisovatelé, malíři, hudebníci, zpěváci... Mnozí zemřeli tragicky. Bachmannová zahynula podobně jako Egon Bondy – oba uhořeli. Když je člověk závislý na prášcích, neměl by kouřit v posteli. Ingeborg byla nepochybně složitá a zajímavá osobnost, ale hlavní dojem, který jsem si z filmu odnesl, byl ten, že takovou ženskou bych doma mít nechtěl.(03.11.2024)

Pri tomto filme, ale aj následnom rýchlom prejdení životnej púte doteraz pre mňa neznámej Ingeborg Bachmann mi napadli posledné slová filozofa Hegela, ktorý na konci svojho života v r. 1831 objasnil celú svoju filozofiu, keď povedal:„Len jediný človek mi rozumel... a ani ten mi nerozumel.“Presne tak, ja tej Ingeborg nerozumiem a neviem, o čo jej šlo. Film sa sústredí na malú kapitolku, ale významnú v jej živote, čo sa týka vzťahu a jeho dopadu. Mimochodom, bola milenkou ajKissingera, ktorý bol vtedy ženatý a mal dve deti a to tiež musel byť iný labužník, leboVicky Kriepsto zahrala super a dokonca jej aj vizáž upravili, ale oprotiorigináluje aj ona krásavica na pohľadanie. Lepší film by bol asi celoživotopisný, lebo drahá Ingeborg, to bolo pekné číslo, keď len jej kamarát prezradil:"Denne brala aj 100 tabliet.Vyzerala zle, bola vosková a bledá. Bola spálená od cigariet, rany si vypaľovala sama."A to všetko v kombinácii s obrovským množstvom alkoholu. To je troška iná Ingeborg ako z tohto filmu, ktorý dáva do popredia len jej trápenie kombinované s prednosťami. A jej koniec, ktorý sme tiež nevideli, je ešte epickejší:"V noci 25. septembra 1973 jejzačala horieť nočná košeľa. Miestna polícia dospela k záveru, že požiar spôsobila cigareta. Bola pod vplyvom barbiturátov. Následkom tejto kombinácie zomrela 17. októbra 1973..."Takže film ok len na to, aby sa človek zoznámil s osobnosťou, ktorá mi po naštudovaní krátkeho materiálu až tak veľká neprišla.(24.07.2024)

Pozdní dílo autorky jen vzdáleně přibližuje život a působení Ingeborg. Ale je poměrně milé.(max.50%).(12.12.2024)

Někdo si v tom jistě najde to svoje, ale tento film mě míjel svým zpracováním, provedením i názory.(08.11.2024)