tick, tick...BOOM! (2021)

Ze začátku jsem se ve filmu spíš ztrácel a nebyl na něj vůbec napojenej. Chvíli jsem to viděl na takovou dvou až tříhvězdičkovou podívanou. Jenže si mě to postupně omotalo kolem prstu tak moc, že jsem na konci byl normálně dojatej a ve finále se z toho stala pětihvězdičková bomba. Ostatně i proto jsem si to druhej den pustil znova - a to se mi fakt děje málokdy. Jakmile totiž znáte kontext a docvaknou vám souvislosti (šel jsem do toho s tím, že jsem o skutečném příběhu nevěděl absolutně nic), funguje to ještě stokrát líp. Andrew i Vanessa skvělí, soundtrack nádhernej a celej ten zážitek je strašně speciální, silnej a inspirativní. A už teď mi je jasný, že Rent jednou prostě musím vidět naživo.

Muzikály mají speciální místo pro mne, protože bud' jsou báječný, nebo přesný odpad. Ale tady hvězdné obsazení Andrewa Garfielda nezklamalo. I přesto že nebyl jsem jist, že to bude ono. Ale dramatický příběh o Jonathanu Larsonovi nezklamal. Písničky chytlavé, skvělý příběh a vynikající herecké výkony. Miluju a maluju.

Neviděl jsem moc muzikálů, ale po tomhle to mám rozhodně v plánu. Tick tick boom je neskutečně silnou emocionálně nabitou podívanou, která mě opravdu naprosto nadchla pro tento žánr. A to taky proto, že přesně o něm snímek vypráví. Neskutečně silná pocta jednomu legendárnímu člověku ve světě muzikálů. Režie je nápaditá, dravá a teatrální, až jsem měl pocit, že sedím v divadle. Garfield tu předvádí své herecké top a zbytek castu nezaostává. Parta lidí, která miluje muzikály udělaly muzikál vzdávající hold samotným muzikálům. Takové kombo nemohlo dopadnout jinak

Hudba šla úplne mimo mňa. S muzikálom sa všeobecne veľmi nekamarátim, ale chcela som tomuto dať šancu, už len pre tie super cool námety piesní, avšak neviem sa preniesť cez afekt a pátos, ktorý z toho po celý čas vytŕčal. Asi aj preto ma koniec veľmi nezasiahol. Bolo toho všetkého akosi priveľa. Andrewovi Garfieldovi ten neutíchajúci až iritujúci optimizmus na tvári ide až moc dobre.

Strašná sračka. Opravdu nekoukatelné. Jsem bias protože nesnáším muzikály? Ano a ne. Formanovy Vlasy mi například vůbec nevadily. Tohle bylo ale strašně přeslazené. Je pravda že jsem netušil, že je to muzikál, a po hrůzném zjištění, když protagonisté poprvé propukly v zpěv, jsem skoro všechny písně fast forwardoval. Taky Miranda počítá s tím, že všeobecná globální veřejnost bude vědět o koho se v postavě hlavního hrdiny jedná, a bude znát taky tragický příběh jeho smrti a že je to tvůrce brodvejového muzikálového hitu Rent, atd. atp. Což vůbec neodráží realitu úrovně  vědomostí obyčejné populace, která se o Broadway music theatre svět vůbec nezajímá. Jako já a myslím, že 90% zbytku veškerého normálního lidstva na této planetě. A Garfield mi taky nesedl, stejně jako vesměs všechny vedlejší postavy vcelku otravné, teatrální, exaltované a klišovité. Mě vždycky fascinuje, že i v dnešní době si umělci myslí, že když budou psát a natáčet filmy o tom svém světě a zákulisních "dramatech" o tom, jak se rodí takový muzikál na Broadwayi, tak že se z toho my, kancelářské basic muňky, štěstím posereme, jak je to zajímavé, nahlédnout do duše strádajícího, trpícího a rozervaného mladého autora, co nemá ani na topení, na pozadí AIDS epidemie z přelomu 80's a 90's v New Yorku. Přitom je to furt dokola a furt stejně trapné! S bídou 20%