Honzík (1990)

Pěkně rasový podtext na 180 rodin v kraji připadne ročně tak 40 dětí především cikánečků,vietnamců a občas nějaký černoušek . Ošklivě řečeno maximálně kvalitní děti na adopci jsou tak 2-3 . Jaké barvy tyto 2-3 kvalitní děti asi jsou ?? :-)

Hned na začátku mne vytočila ta hnusná kakofonie pazvuků. Pak mne naštvalo, že to začíná od konce. Herci i herky to flinkali, jak to šlo, dějově to bylo pod psa a o scénáři ani psát nebudu. Když se něco zajímavého dělo, bylo to natočeno jako vedlejší a nepodstatné. A to mne také štvalo. A ten konec…(13.02.2018)

Mnoho otců, málo mám... Tolik lidí se pere o jedno mimino, a to je v některých scénách nahrazeno panenkou! Nějak se mi nechce věřit, že v té době bylo něco takového možné, obchod s dětma jako v Americe. A to v době sametové! Nakonec se stejně člověk nedoví, komu to mimčo zůstalo – a jestli vůbec zůstalo, když se s ním ten kočár tak šíleně převrátil. Ale hudební složka hezky dramatická. V závěrečných titulcích se uvádí 1990 (tady 1991).(30.01.2013)

Za zmínku stojí snad jen Erik Pardus v roli novináře a Gustav Husák na stěně. Kritika byrokracie téměř kafkovská...(05.02.2018)

Scénář ucházející, herecké výkony přiměřené. Snímek může sloužit jako pedagogická ukázka zpackané režie. Aneb jak zabít film!(27.10.2014)