Honey Boy (2019)

Když dopředu víte, že si Shia LaBeouf napsal de facto autoterapii a vyzpovídává se (v léčebně po zhroucení) ze vztahu s otcem, získává film nový rozměr; jinak by upřímně nebylo moc důvodů, proč jej točit. Takhle se jedná o upřímné niterné "vzpomínání" na nepříkladnou výchovu 12letého kluka, začínající herecké hvězdičky, zneuznaným, vznětlivým, majetnickým budižkničemu, který stěží zvládá sebe, natož syna.

Shiova art terapie. Zaplaťpánbůh jen na 90 minut. Na druhou stranu jsem si celou dobu říkal: no a co? Sice mě to nějak neuhranulo, na masterpiece to nemá, ale taky je pravdou, že je to pořád vysoce kvalitní produkce, o které by se třeba českým filmům posledních tří dekád mohlo jen zdát: autentické herecké výkony, věrohodné dialogy, dobrá kamera, hudba... Scénář navíc nezastírá momenty, které by měly být v dnešní době tabu, ale taky neukazuje prstem na nikoho, abychom věděli, kdo je zlý a kdo hodný - otec učí hulit vlastního dvanáctiletého syna marihuanu a překvapivě se jedná o dojemnou scénu sblížení dvou generací.

Honey Boyfunguje spíše jako terapeutické rozuzlení traumatických zkušeností z mládí internetového miláčka Shia LaBeouf. Vyobrazuje důležité momenty z dětství již zmíněného sympaťáka a ukazuje nám jejich dopad na jeho psychiku v dospělosti, což je rozhodně zajímavé sledovat, ale ne na dlouho. Stopáž sotva dosahuje hodiny a půl a kvůli roztroušenému tempu i u toho jsem se začal docela nudit, jediné, co mne u filmu drželo byly hezky nasvícené scény a vtipně vypadající paruka na Shiaovi. Celkově hezký film, ale pokud vyloženě nemáte rádi hlavní herce, tak vás to rozhodně neuchvátí. 3/5

"NEBYL BYS TADY, KDYBYCH TI NEZAPLATIL." Shia LaBeouf, asi v rámci terapie (jsou-li bulvární zvěsti pravdivé, potřeboval ji jak sůl), sepsal tenhle sugestivní trip do svého dětství a aby té schizofrenie nebylo málo, zahrál si svého otce... Nemyslím si, že je to špatné, ale abych se cítil více zasažen (nebo pohlcen), muselo by to být více otevřené a ne tak striktní. Na druhou stranu chápu, že to, co by bývalo mělo význam pro diváka, nemuselo mít význam pro"pacienta".60%

Shia LaBeouf je můj oblíbený herec už odmalička, viděl jsem ho ve filmech už od jeho dětství, a tak mě zajímal i tento film, který sám napsal a který má pojednávat o jeho dětství. Shia své dětství neměl jednoduché, a asi i proto se teď v dospělosti chová tak, jak se chová. Bohužel tento snímek nám toho zas až tolik nepoví. Jsem z toho zklamaný, jelikož jsem se na film těšil, ale vidíme zde pouze malou část děství, řekl bych, že jeden rok, navíc se zde vůbec nedozvíme, proč Shia nebyl s matkou, ale byl s otcem. Já jsem z toho zmatený a moc jsem to nepochopil. Ale oceňuji, že pro Shiu je to určitá forma terapie, v rámci své léčby, kdy mu zjistili posttraumatickou stresovou poruchu.