Gustáv Husák (1983)

Tento dokumentárny film bol natočený v roku 1983 ku príležitosti oslavy sedemdesiatich rokov prezidenta Československej socialistickej republiky Gutáva Husáka. Gustáv Husák sa narodil 10. januára 1913 v bratislavskej mestskej štvrti Dúbravka. Jeho otec, Nikodém Husák, bol robotník. Jeho matka, Magdaléna Husáková, zomrela rok po jeho narodení na tuberkulózu. Vyštudoval gymnázium a neskôr absolvoval vysokoškolské štúdium na Právnickej fakulte Univerzity Komenského. V roku 1938 získal akademický titul doktora práv JUDr. Po vypuknutí druhej svetovej vojny sa stal odporcom klerofašistického Slovenského štátu. Ako člen komunistickej strany sa aktívne zapojil do bojových operácií počas Slovenského národného povstania (SNP). Po roku 1945 sa výrazne podieľal na politickom formovaní Československa. I po komunistickom prevrate v roku 1948 si Husák zachoval svoje postavenie a vplyv v politike. Avšak v roku 1950 bol obžalovaný z viacerých protištátnych zločinov. V roku 1951 bol zatknutý a o tri roky neskôr postavený pred súd. Obvinili ho z velezrady, sabotáže a vyzvedačstva. Nikdy sa k týmto obvineniam nepriznal. Bol mu udelený doživotný trest odňatia slobody. V roku 1960 bol z väzenia prepustený a o tri roky neskôr ho rehabilitovali. Znova začal byť politicky aktívny. V roku 1968 už bol podpredsedom československej vlády. O rok neskôr bol členom vedenia KSČ a o dva roky bol zvolený do funkcie generálneho tajomníka KSČ. V roku 1975 vyvrcholila jeho politická kariéry tým, že sa stal prezidentom Československej socialistickej republiky. Tento štátnický post zastával až do roku 1989, kedy došlo k politickému prevratu. Abdikoval zo svojej funkcie a prestal byť verejne činný. Zomrel 18. novembra 1991 v Bratislave, vo veku 78 rokov. **(04.02.2017)

Jde o krátký dokumentární film natočený k 70. narozeninám Gustáva Husáka. Na rozdíl od desítek podobných dokumentů o politických činitelích socialistického Československa natočených Československou televizí byl tento fim určen pro promítání v kinech, takže si ho mohli vychutnat všichni tehdejší návštěvníci kin. Je to samozřejmě film tendenční a vysoce propagandistický, který ze života Gustáva Husáka vybírá především ty skutečnosti, které bylo vhodné prezentovat. O jiných se zmiňuje jen letmo nebo je opomíjí. Komentář je střídavě český a slovenský, jak bylo tehdy zvykem. Velmi je zdůrazněna Husákova role ve Slovenském národním povstání a jeho činnost krátce po válce. Pouhou jednou větou je odbyto jeho zatčení, odsouzení a dlouhé věznění v padesátých letech. Husák se opět objevuje na scéně až koncem 60. let, kdy rozhodující mírou negativně ovlivní vývoj pražského jara. Už 28. srpna 1968 pronesl projev, který znamenal začátek normalizace. Citát: „Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné, čo chce za tento národ zápasiť.“ Dokumentární film se dále věnuje právě úloze Husáka v době normalizace a postupně přechází do současnosti (1983). Následují zběry z návštěv spřátelených politiků z bratrských zemí. Postupně se vystřídají snad všichni, kteří se ještě drželi svých trůnů – Jaruzelski (Polsko), Živkov (Bulharsko), Ceausescu (Rumunsko), Honecker (NDR), Kadár (Maďarsko), Castro (Kuba) a samozřejmě Brežněv (SSSR). Takže můžeme vidět také mnoho objetí a polibků. Nechybí ani libyjský diktátor Muammar Kaddáffí a masový vrah etiopského lidu Mengistu Haile Mariam (oba poctěni řádem bílého lva s řetězem). Některé návštěvy jsou ve filmu taktně zamlčeny. Jde například o íránského šáha Muhammada Rézu Páhlavího, kterého českoslovenští politici neprozřetelně pozvali a pompézně přijali v roce 1977, tj. necelé dva roky před jeho pádem z trůnu. Na závěr filmu ještě vidíme záběry z návštěv soudruha Husáka mezi dělníky a komentář se loučí s připomenutím, že se hlava strany a státu právě dožívá sedmdesáti let.(17.07.2014)

Stručně převyprávěno.(08.01.2021)

Gustáv Husák že je naplněním i tužeb pracujících? Coooo ehh ! ? .-))))) Příšerná propaganda. ODPAD(26.06.2016)