Let's Get Lost (1988)
Sledovat Let's Get Lost online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Let's Get Lost
Poté, co Charlie Parker slyšel poprvé hrát Cheta Bakera, údajně zavolal Milese Davise a Dizzieho Gillespieho a sdělil jim: „Pánové, připravte se, že ten bílej borec vám bude šlapat na paty.“ Bruce Weber natočil jedinečný dokumentární portrét, jenž získal nominaci na Oscara. Renomovaný fotograf sleduje s malým štábem legendárního jazzového trumpetistu a zpěváka od jednoho amerického pobřeží k druhému a po Evropě během tour, jež se posléze stala jeho poslední.
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Podobné filmy jako Let's Get Lost
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (12)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Můj největší omyl letošního karlovarského festivalu. O Chetu Bakerovi jsem věděl maximálně to, že šlo o jazzového hudebníka. Za chvíli už jsem si připadal umlácen spoustou dalších jmen, která mi nic neříkala. A hudby je tu poskrovnu. Spíš jde o výpověď jednoho feťáka, který bůhvíproč fascinoval autory tohoto dokumentu. Nominace na Oscara značí, že je nejspíš chyba na mé straně (50%).
Zdroj: ČSFD.cz (2024-07-05)Let's Get Lostje osobitě pojatý dokumentární portrét o jazzovém trumpetistovi Chetu Bakerovi. Všechna čest režii Bruce Webera a zejména taky kameře Jeffa Preisse - jejich specifické záběrování, kdy kamera naprosto neuvěřitelně tancuje kolem osob i objektů, dodává velmi hypnotickému snímku doprovozenému pomalou a procítěnou jazzovou hudbou úplně nový rozměr. Nemusíte vědět nic o jazzu, nemusíte vědět nic o padesátých letech, nemusíte nic vědět o Bakerovi (s jehož výraznými negativními stránkami si dokument nebere vůbec servítky), přesto si tuhle jízdu, která ač pokrývá období nějakých čtyř dekád, působí svým stylem neuvěřitelně celistvě a nadčasově, užijete, pokud se vám podaří se na její uvolněnou jazzovou vlnu naladit. PS. Promítaná zrestaurovaná verze vypadala i zněla naprosto bombasticky. [KVIFF 2024]
Zdroj: ČSFD.cz (2024-06-29)KVIFF 58
Zdroj: ČSFD.cz (2024-07-07)Citlivý, nežný, filmařsky vymazlený dokument o jednom z nejzvláštnějších jazzmanů. Tichý, smutný Chat Baker s roztěkanýma očima a s vráskami až na břicho ve svých vlastních slovech a taky očima svých žen, spolupracovníků a obdivovatelů. Krásná práce.
Zdroj: ČSFD.cz (2015-04-01)Intimní osvětlení.
Zdroj: ČSFD.cz (2012-08-15)