Grand restaurant pana Septima (1966)

Tak neviem či môžem hodnotiť aj keď som to tentokrát nedopozerala, lebo podobne ako ostatní som sprvu pozerala ak aj nie so smiechom (niektoré úsmevné scény som si pamätala z minulosti, ale to som bola naozaj decko), tak aspoň s moc príjemným pocitom, ale už ako začala po Funésovi-Septimovi non-stop škriekať tá ženská v aute, začalo ma to nepríjemne iritovať a po prečítaní recenzií som stratila chuť stráviť nad týmto filmom viac času.

Nebýt úvodních třiceti minut, ve kterých Funés předvádí nač jsme u něj zvyklí z povedenějších komedií, nerozpakoval bych se plácnout jen dvě hvězdy. Rozladění mi vynahrazuje snad jen Septimův německý výstup s receptem. Obsahem jde o velice primitivní zápletku, která mě vůbec nebavila. V podstatě se dá říct, že od únosu prezidenta, nebyl žádný moment, který by stál za zmínku.

První část, která se odehrává v restauraci, je skvělá a trochu mě mrzí, že to u ní nezůstalo. Funès jako šéf grand podniku je nepřekonatelnej a role mu sedla jak prdel na hrnec. Druhá část v horách mě už tolik nebavila, stejně tak jako samotná zápletka. Za první část pět hvězdiček, za druhou tři. Suma sumárum jsme na čtyřech a hotovo.

První polovina filmu, která se odehrávala v restauraci, byla super. Bavilo mě, jaký byl Funès přísný šéf, jak se převlékl a dával jako cizí osoba svým číšníkům zabrat, i výuka číšníků. Po únosu prezidenta se však komediální žánr změní v detektivu, která už tolik nebaví. I tak ale jde vcelku o kvalitní film, jehož záběry mi v paměti uvízly už od dětství.

První polovina filmu, která se odehrávala v restauraci, byla super. Bavilo mě, jaký byl Funès přísný šéf, jak se převlékl a dával jako cizí osoba svým číšníkům zabrat, i výuka číšníků. Po únosu prezidenta se však komediální žánr změní v detektivu, která už tolik nebaví. I tak ale jde vcelku o kvalitní film, jehož záběry mi v paměti uvízly už od dětství.