Krást se musí umět (1975)

Mít skvělý námět, napsat si celkem povedený scénář, přizvat Bliera a Serraulta a nakonec natočit jen lehce nadprůměrnou komedii by mělo být pokutováno. Samozřejmě světlejší okamžiky se najdou, především vychytané převleky, ale salvy smíchu nezpůsobí. To skutečně vtipné začíná až v závěru od chvíle, kdy se tři parťáci sejdou v restauraci.

Seriózní francouzská komedie z dob kdy byli ještě vtipné. Čekal jsem fakt kravinu, už jen z toho faktu že mi přišlo strašně debilní jak vynášeli tu suť a dělali u toho kravál ..  ale, nakonec mi to přišlo vcelku vtipné .... Když měnili ty role a podobně. Jen mi přišlo vcelku blbé že vlastně kdyby to udělali večer najednou všechno, ten čas co tam doslova jako prosrali, stihly by to taky. Ale, pak by to byla prostě jen z pohledu diváka nezajímavá vágní loupež. Takhle byl čas na humor a spousty humorných situací. :D A ten progres na konci... Maňifík. :DDD

Dostal jsem tip na dánský remake tohoto filmu, ale jak už bývá u mne zvykem – nejprve jsem prostě musel vidět tento francouzský originál. A rozhodně jsem chybu neudělal. Jde o vcelku povedenou komedii o dvojici smolařských zlodějíčků a jejich mazaného šéfa. Mělo to docela dost vtipných momentů, a když pominu počáteční pokus o krádež auta, většina děje se odehrává na veřejných hajzlících s protřelou hajzlbábou. Hromada převleků, docela dost trefných hlášek, přiteplený strážník, autobus s kufry a finální pomsta – to jsou věci, které mi na nějakou dobu jistě utkví v paměti. Samozřejmě ještě solidní herecké výkony ústřední trojice…

Občas si zanadávám, když se distributoři pustí do rádobyvtipného přejmenování originálního názvu filmu. V tomto případě je to ale vcelku pochopitelné, protože tupě přeložený název filmu: To, že nemáš co říct, neznamená, že bys měl držet jazyk za zuby....je prostě dlouhý. Přesto bych zvolil něco příhodnějšího...třeba: Le grand braquage des toilettes -Velká záchodová loupež. Ten vcelku přesně vystihuje, co diváka čeká. Není to sofistikované, ani richardovsky ztřeštěné, výprava i hudba působí televizně...občas mi to evokovalo české komedie, jakoCo je doma, to se počítá, pánové... .Přidanou hodnou Krást se musí umět, je ovšem herecké trio a podstatně lepší scénář. Blier, Serrault, Lefebvre. Tahle trojka by pravděpodobně vytěžila maximum i z úplné blbosti. Ale stejně tak si umím představit, že šikovný režisér by s tímto scénářem dokázal divy i s neznámými herci. Poněkud složitě naznačuji, že jako největší slabinu filmu vnímám Besnarda na režisérské židli. V jeho podání tomu chyběl šmrnc...což je ten důvod, proč nedám plné hodnocení. Co ale velmi oceňuji, je balancování na hraně ztřeštěné komedie a veselé kriminálky. Postavy nejsou smolaři, ani vyslovení troubové, Besnard nesklouzává do klišé, takže nesledujeme jen jejich marnou snahu proloupit se k penězům. Nejsou politovánihodní, fandíte jim, protože jsou to neškodní zlodějíčci, kteří se pustili do fikané loupeže. Vynalézavě a pro diváky vcelku vesele. Besnard obratně kličkoval mezi tím, co bych nazval prvoplánovitost a momenty, které jsou pro takové situace typické. Přesto se mu většinou povedlo, nesklouznout ke dnu komediální ohranosti. To oceňuji. Díky tomu má tato komedie zvláštní nádech, který je sice povědomý, ale současně je i neotřelý. A tím neotřelý, jistě nemyslím originální. Zajímavý filmový zážitek, na hony vzdálenýZlaté cihle, která je sice o téměř 50 let starší, ale vlastně patří do stejného subžánru.

A je tona francúzsky spôsob, ale bez tradičného francúzskeho humoru. Veľmi suchá komédia s minimom vtipných momentov, myslím že boli presne dva, ktoré donútili moje ústa k úsmevu. Čakal som rozhodne viac podľa tunajších vychvaľovacích komentárov. Jediné, čo za niečo stálo, boli prevleky. Videl som desiatky oveľa lepších francúzskych komédii zo 70-tych rokov.