Golem (1979)

Szulkin s dystopickými svetmi v Golemovi ešte len začínal, čo sa prejavuje aj na tom, že exteriéry rovná sa jedna ulica pred starým domom, interiéry sú predsa len bohatšie. Predsa len sa mu ale podarilo vytvoriť veľmi depresívny fikčný svet, ktorý je skôr akoby vystrihnutý z dobovej sociálnej drámy než žeby pripomínal svet po jadrovej katastrofe. Hlavná postava je dobre obsadená, okrem nej je tu už len zopár postáv, každá má ale svoje pevné miesto v deji.

Piotr, Piotr! Legendu o Golemovi nemáš ani v prdeli. Kto očakáva, že sa jedna z najväčších fantasy, stane kĺbkom nudných dialógov a ešte nudnejších scén? Ak je to všetko vinou vtedajšieho režimu, ešte by som to pochopil. Ale ináč...

Psycho-science fiction filmy tohoto typu mi nikdy neseděly.

Řekl bych, že tak ukrutně nízké hodnocení doplácí zčásti už na samotný název filmu, jenž pro našince vyvolává očekávání něčeho úplně jiného. Se starou českou legendou o Golemovi ani s Golemem, jak ho asi všichni známe díky slavné komedii Císařův pekař – Pekařův císař, nemá tento polský film prakticky nic společného. Jde čistě o synonymum ke slovurobota ústřední děj tvoří téměř psychologické drama jednoho takového golema z post-apokalyptické budoucnosti, ve kterém se probouzí pozůstalé stopy člověka a pokušení o vzpouru. Piotr Szulkin již zde, ve svém celovečerním debutu, uměl vytvořit ojedinělý potemnělý vizuál, z něhož pramení od první chvíle depresivní a současně pohltivá atmosféra, beznaděj je často podtrhována již sugestivními vizuálními prostředky a tajemnost krásně podtrhují všechna ta věčně otevírající a zavírající se okna či dvěre. Ve správné atmosféře v noci nebo pozdě večer na vás v Golemovi čeká opravdu výborná komorní atmosférická jízda, i s poselstvím které se nepřímo otevírá před divákem ze ztvárněných situací... Na druhé straně uznávám, že ve srovnání s nasledujícími sci-fi, které jsem od pana režiséra zatím viděl (Ga, Ga – Sláva hrdinůma hlavněVálka světů – příští století), mi vycházíGolemzatím jako jednoznačně nejslabší a osobně mi taky příliš nesedly některé ty podivně ujeté prvky (např. psycho úchylka k panenkám ze strany postavy v podání Krystyny Jandy).[75%](16.08.2021)

Hodně se mi líbila kamera, herecké výkony, pár správně divných scén (obrazovky v metru, reklama na roboty) a vůbec celý ten vizuál a ladění barev do žluté. V rámci toho, čím ten film chce nejspíš být, je veden docela dobře. Blbý ale je. že tu šlo jen o to, že i robot může mít city, což už v té době rozhodně nebyl žádný objevný nápad. Meyrinkovu předlohu sice neznám, ale z toho co o ní vím, tak je tahle její verze dost mimo. Szulkin si z toho vzal nejspíš jen Golema (ze kterého udělal robota), další postavy a na tu ústřední myšlenku se vykašlal a jel si svoje. Navíc to i chvílemi vypadá, že ani pořádně nevěděl, jak a kam to vůbec chce vést, tak z toho vypadlo to nejjednodušší. Možná mi něco uniklo - jak už jsem říkal, předlohu neznám a navíc na mě Golem působil vlekle a to hlavně ve finále - ale spíš mám pocit, že se to jen moc nepovedlo. A to postapokalyptické město spíš působilo, jako nějaké normální zapadlé město, nějaké následky jaderné války tam znát fakt nejsou. Na slabé tři to ještě jen tak tak vidím, protože úplně špatné to není a pár kladů to pro mě má (výše uvedené), ale na vyšší hodnocení to fakt není. Čekal jsem prostě víc. Slabé 3*(30.05.2021)