Finský nůž (1965)

Velmi dobrý film (opet nevypovídající hodnocení, opět chybí nějaká fotka z filmu tagy a související snímky) kvalita filmu je kor na 65 rok velmi dobrá! V amerike by z toho byl totalni roadmovie po česku. Nicmene zde je film podhodnocen, i kdyz jeho psychologie postav je temer dokonala. Libi se mi takový ten "utikaci" mod, co nas ceka? co bude? hlad, déšť apod...Dal bych i 5 hvezd, kdyby kazda baba na pavlaci hned netusila nevedela ze se jedna o dva mladistve delikventy, prijde mi ze kazdy hned ví a hned dopadá a poslednich nekolik desitek minut trosku ztraci film na flow! Jinak urcite nepravem zapomenutý snímek.

Silně nevěrohodný útěk dvojice mladíků před spravedlností. Tohle není divoký západ, a i když veřejná bezpečnost trestuhodně nekoná, v socialistickém Československu desperátům moc možností nezbývá. Přemýšlel jsem, jak z té pořádné šlamastyky tvůrci vybruslí, ale nakonec se to pomocí takového malého šikovného podrazu povedlo! No to se fakt povedlo! Jeden z nejpřekvapivějších závěrů v čs. kinematografii! Poněkolikáté v českém filmu zazní velice oblíbená a často opakovaná propagandistická píseň Pilarky, ve které procítěně pěje: „...jak koráb pro kosmické lety...“.

Poněkud málo nosný příběh dvou zmatkujících mladíků s předvídatelným koncem. Nejslabší složkou je scénář, který nedokázal patřičně rozvinout možnosti dramatického napětí a působil spíš povrchně a nepřesvědčivě. Film naopak drží nad vodou vynikající kamera a hudba a rovněž herecký talent Jaromíra Hanzlíka, který se zde již přesvědčivě projevil. Totéž se bohužel nedá říct o poměrně toporném Karlu Meisterovi, který jen odříkával předepsané repliky.

"V kapse má finský nůž a průkaz filmového klubu…" zpívá se v mé oblíbené Třešňákově písni Finský nůž, pročež jsem již léta toužil tento film vidět, avšak byl jsem bohužel trochu zklamán. Sirový s Juráčkem (nevím tedy, jaká byla role neznámého scénáristy Jana Brandýse, pokud nebyla pouze krycí) nabízí překvapivě konvenční a navzdory krátké stopáži i poněkud zdlouhavý příběh dvou mladíků utíkajících kvůli domnělému zabití člověka finským nožem. Jestliže mladistvý Hanzlík byl podobně jako v mnohem zdařilejším Bloudění syrově autentický, u Meistera jsem měl místy pocit, že na svou roli úplně nestačil a musel si na svůj herecký vrchol počkat až do znělky České sody. Potěšilo obsazení Hanzlíkova otce do vedlejší role spisovatele, neboť jeho herectví není jinak moc zaznamenáno, ač samozřejmě jeho umělecká dráha měla na Jaromíra značný vliv. Největšími klady snímku jsou ale bezesporu jako vždy vynikající Čuříkova kamera a hlavně Bukového svěží dobová hudba.

Nejzajímavější jsou, jak to tak u podobných filmů bývá, tehdejší reálie.Na lehce naivním dobovému vnímání poplatném snímku s melodramatickou jazzoidní hudbou je zajímavý především půvabný 17letý Jaromír Hanzlík (mladší Honza), který už tehdy dokazoval svůj herecký talent. Rovněž 22letý Karel Meister ml. (starší Tonda) stojí za zmínku.