Faraon (1965)

Vynikajúca dráma zápasu vládcu Egypta s mocou kňazov, ktorá v historických kulisách rozohráva šachovú partiu mladého faraóna v mocenskom, geopolitickom ale aj osobnom súboji každého proti každému. Produkcia je veľkolepá a môže sa pokojne porovnávať s hollywoodskouKleopatrouaj keď neoplýva takým obrovským komparzom. Vytvára však skvelú atmosféru monumentálnej veľkoleposti, ktorú nad hrdinami rozprestiera kultúrna a náboženská veľkosť Egypta. Herci hrajú svoje postavy presvedčivo tak, že aj keď stvárňujú ľudí z mäsa a kostí s všemožnými chybami, dávajú hrdinom auru dôstojnosti, a to bez zbytočného pátosu.

Jedním z největších překvapení pro mě bylo, že podobný velkofilm natočili Poláci. Protože podobné točili většinou maximálně Američané a Rusové. Podmínky pro natáčení byly prý šílené. Teploty dosahovaly až 60 stupňů. Pro herce to muselo být doslova peklo, jelikož staří Egypťané chodili polonazí. Těžko říct, jak oni sami výheň vydrželi, když tenkrát nebyly opalovací krémy. Hlavně davové scény ale vypadají velkolepě. Podstatnou část filmu tvoří hlavně palácové intriky a dobová politika. To vše zabalené do občasného patosu. Film je až příliš dlouhý, ale žádné velké drama ani řada napínavých scén se nekoná.

Velkolepý a výpravný příběh fiktivního vládce Egypta, (nikde nemohu dohledat ani zdánlivě podobného egyptského panovníka), s výrazně překvapivým poselstvím z jinak bigotně religiosního Polska o zločinnosti náboženského extremistického spolčení, jejichž zákeřné mystifikace, jak je zde dokládáno, deformovaly vědomí a ovlivňovaly činy stovek generací poctivých, ale nevzdělaných mas. A naopak záblesky  prvních vědeckých poznatků ušlechtilé moci byly trestány mafiánskou bandou falešných bohozvěrců s touhou po moci a penězích s fatálními geopolitickými následky. Ze strachu ze zavržení, ztrátě moci a peněz neváhají použít nejšpinavější metody k záchraně. Ale tak je to mnohde i dosud. Jediné, co určuje můj život je můj osud, síla, sebevědomí, vzdělání, štěstí, odvaha a náhoda nikoliv nevyslyšená prosba o řešení a pomoc vymyšleného panáka na nebi. Již tehdy se formovala polská převaha ve východoevropské filmové enklávě. Navíc v době naprosto neznámé CGI je des udivující mravenčí práce scénáristů, kostymérů a maskérů při patlání řady těl evropských "Egypťanů" (ek) pravděpodobně vyjetým motorovým olejem podobně jako Laurence Oliviera v Othelovi. I když matlati takto líbezné tílko Barbary Brylské vyvolávalo v šedesátých letech jistě pnutí v peruti leckterého teena.

Nejzajímavější na tom je, že to točili Poláci v 60. letech minulého století v Uzbekistánu. Působí to jako hollywoodská produkce točená přímo v Egyptě. Takže skvělý vizuál a atmosféra. Tím pozitiva bohužel končí. Film má dvě a půl hodiny a nic moc se tam nestane. Je taky dost nevyvážený. Často jsou tam výplňkové scény, kdy se sáhodlouze někam jde, jindy děj poskočí a máte pocit, že jste vynechali nějakou důležitou scénu. Jednání postav často nedává smysl a jejich pohnutky nejsou dostatečně vysvětleny. Film si dost prohrává s náhodou. Kněžím přijde zatmění zrovna v ten nejvhodnější okamžik. Závěr je pak velmi neuspokojivý. Za mě 65/100

Poláci vyrazili do Uzbekistánu a v roce 1965 tam natočili dobový velkofilm ze starověkkého Egypta, má to tedy obdivuhodný asi pětkrát větší wow efekt, než když tady vzniknul třebaLabakan (1956). Davové scény na poušti, kostýmy, polští herci namatlaní v barvách blízkovýchodňanů, dokonce závan romantiky a erotična, jenže co je to platný, když to ve výslekdu je taková úděsně suchopádná podívaná pro pamětníky. Dvě hvězdy za produkční výkon, jako filmový zážitek mne to nebavilo.