Dvojí život Veroniky (1991)

Asi žádný OST nemám zapitý do uší a těla víc než právě tento z Dvojího života Veroniky. Hned po zhlédnutí filmu následovala cesta do prodejny s hudebními nosiči a zakoupení CD. (Cítíte to také? Závan doby, která zmizela). A potom léta a léta neustalého přehrávání. Ty vokály…..Éterické a nadpozemské – hlas působí, jako by nepřicházel z konkrétního prostoru, ale z jakési vzpomínky, snu nebo duchovní roviny. Lyrické a křehké – místo operní síly dominuje jemnost, citlivost a intimita. Melancholické – nesou v sobě zvláštní směs krásy, smutku a touhy, která je pro Preisnerovu hudbu typická. Sakrálně zabarvené – připomínají chrámový zpěv nebo starou duchovní hudbu, i když nejde přímo o liturgické skladby. Bezčasé – díky použití latinsky či pseudolatinsky znějících textů a nejednoznačné stylizaci není jasné, zda posloucháte hudbu středověkou, romantickou nebo současnou. Téměř instrumentální – hlas často nefunguje jako nositel konkrétního sdělení, ale jako další nástroj orchestru, vytvářející barvu a atmosfér. Film sám o sobě je tak jako každý z nás produktem své doby. Ta okolo převratu v roce 1990 byla velice vzrušená, lidé s rozjitřenou hlavou opouštěli klecové chovy východní Evropy a vyráželi na západ, schválně ho píšu s malým z. Paříž byla celá desetiletí nesplnitelným snem! A tak se mohlo v hlavě K.K. zrodit ono Mefistofelovské, jak by vypadaly naše životy, kdybychom mohli žít svobodně zde…. Takto jsme tehdy uvažovali úplně všichni. Krásná doba pro mozková cvičení.  Film je to krásný ve všech jeho silných stránkách. Věnuji R.

Ako by dnešná generácia nazvala tento film? Mindfuck. V tej dobe sa tomu hovorilo umelecký pohľad na námet, ktorý dosť ťažko pochopiť. Sme jednotlivci a každý si tento snímok môže podať z jeho hľadiska a z určitého podobenstva. Každopádne je to spojenie neskorej francúzskej novej vlny a poľského realizmu založeného počas, či na konci socialistického režimu.

„V Dvojím životě Veroniky nenabízím hrdinkám žádnou volbu, jenom chci ukázat, že mezi nimi existuje jakýsi zvláštní druh porozumění, kontaktu, nezakládající se na předávání informací čili chci naznačit, že jsme určitým způsobem uzpůsobeni k přejímání zkušeností jiných lidí, aniž však z toho dovedeme těžit,“ řekl Kieślowski v dobovém rozhovoru pro tuzemský časopis Kinorevue. Zato Slavoj Žižek měl jasno, když v rozdílném přístupu obou hrdinek k pěvecké kariéře a zdraví viděl osudový rozpor mezi následováním životního poslání (i za cenu sebedestrukce) a prožitím klidného a spokojeného života (což si vybírá daň v podobě určité míry rezignace). Přístupů k tajuplné premise existuje díky promyšlené nejednoznačnosti formálních prostředků celá řada.Více zde.

Nejsem si úplně jist, co chtěl Kieślowski svým filmem s prapodivně mystickou zápletkou, kvůli které udělal pár scénáristických psích kusů, vlastně říct. Navíc odpálil zajímavější polskou verzi Weroniky strašně brzy, aby se věnoval francouzské Veronique. Ale na ten film - opět přemalovaný retro barvami již neexistující PLR - se prostě strašně hezky dívá. Pakliže měla Irène Jacob jazykové problémy, výsledkem je skvělý roztomilý dojem. Co však celou věc a opětovně umocňuje, je muzika Zbigniewa Preisnera. To je čirý génius. Jdu si to narvat do sluchátek.

Sdílení nebo rozdělení (?) -  jedna duše ve dvou naprosto stejných tělech.Snový snímek (ve slova smyslu na rozhraní snu a reality, ale je možné psát i o další realitě, která  Je, ale v životě, který žijeme v současnosti jako přímí aktéři nejsme schopni ji vnímat), postrádající doslovnost i logický úsudek ale okouzlující na smyslové a duchovní úrovni, s vysokou náročností na pochopení a vstřebání (děj působí až neprůhledně). Co napsat, když je to těžce pojmenovatelné a musíme se vyhnout triviálnosti...?! (a znovu jsem přehrávala určité sekvence)."Dvojí život"ale nezanecháva následek "vysání", spíše naopak. Záměrempana Kieślowskéhonebylo (ani tady ani jinde) diváka destruovat. Natáčel filmy tak, aby nás nutil přemýšlet o věcech "v podloží" s nutností zapojení srdce jako emocionálního zástupce bytosti (ať už si o srdci myslíme cokoliv, není to pouze pumpa).P.S.: Weronika/Veronique je nádherná/ně čistá dívka. A já mám v hlavě samé otazníky...P.P.S.: Když píšu opanu Kieślowském,je to (s dovolením) včetněpánů Idziaka a Preisnera;souznění režie s kamerou a hudbou je absolutní.