Dva muži hlásí příchod (1975)

Film nevidím poprvé, když ho opakují, vždy se aspoň na kousek podívám. Tady ani tak nejde o ten motiv najít ženicha pro svobodnou matku, jde spíše o idealizované vykreslení té doby. Vojna s chápajícím velitelem, mladý naivní kluk (uvěřitelný Hanzlík) se srdcem na dlani a zásadovostí dotýkající se blbosti. Akcentování role zemědělského družstva jako nástroje k ochraně venkovské "morálky", zatímco Praha je místem, které člověka leda tak zkazí.  Svobodná matka (výborná Kotrbová) je vojákovým úsilím ochránit ji stavěna do světla té špatné, nezodpovědné, co opovrhla prací ve slepičárně. Ve filmu najdete mnohá ideologická klišé, stejně jako v desítkách československých filmů nebo seriálů té doby. Přesto se film díky happyendu stal divácky úspěšným.

Jeden z druhu filmov "stačí vidieť raz a staci". Neurazí, nepobavi, ale dá sa pri ňom oddýchnuť. Videl som aj väčšie nezmysly, ako toto...ale zároveň, o par dni nebudem mat šajnu, o čom to je.. Hanzlik zahral toho trtka celkom obstojne. A Somr konečne hral niekoho ako tak normálneho. Ale celkovo viac bodov z toho nevytiahne...

Hanzlík tady hraje úplného idiota a v socialistickém pojetí je to vlastně klaďas, oni totiž idioty potřebovali. Vojna je tady taky spíš parodie, například ten útěk z kasáren, který velitel vyšetřuje za účasti Valentovi matky a předsedy JZD. Tak se opravdu tyto věci na vojně neřešily. Je to trapná komančská propaganda vojny, která udělá chlapy i s takových "švadlenek".

Tenhle film je taková naivní pohádka z vojenského prostředí. Nedá se brát nijak vážně, jako oddechovka působí skvěle. Humorný příběh o tom, jak se z nesmělého hocha stal pořádnej a zodpovědnej chlap. Mladý ucho Jaromír Hanzlík, přezdívaný Švadlenka je bezprostřední ňouma, avšak sympaťák, jeho otcovský velitel Pepa Somr zase správnej řízek, Jorga Kotrbová, toť šťabajzna a Laďa Menšík dodává potřebné koření. K tomu hudba Karla Svobody a já se pokaždé pobavím.

Plusy: Mělo to skutečný příběh (i když blbý), herci tam hráli vlastně skvěle (ovšem blbou agitku), technicky dobře provedené (tak pitomé vylíčení vojny není navíc rušeno blbou kamerou ani zvukem). Na pozadí jsou vidět exteriéry, takže člověk může sledovat jak vypadaly tehdy jemu i dnes známé budovy, jak vypadal vozový park a jak se uvědoměle strkal rypák do cizího soukromí. Julka dávačka vypadá tak na manipulativních třicet, Hanzlík svou troubovitostí skoro přesvědčuje, že mu je těch 18-20 a místy spolu vypadají, jakoby měla Julka už, už vytáhnout kladélko, nenápadně ho vbodnout do Hanzlíka, aby ho její larva pak vyžrala zevnitř. I přes heslo "Vojna není kojná" jsem měl někdy pocit, že Somr rozepne uniformu a Hanzlíka nakojí. Neblechová jako Hanzlíkova matka kastrátorka taky působí děsivě věrohodně. Podle Wikipedie Oplustil vojákoval v Armádním uměleckém souboru v Praze, proto to vylíčení vojny na hranici kreténismu. Také se během vojny oženil. Jakou šlápotu si pověsil na krk a jestli se k vykreslení té filmové inspiroval vlastní matkou se můžeme jen dohadovat. Dědek je překvapivě ještě naživu. Vorlíček musel udělat něco moc, moc zvráceného, Strana na to přišla a tohle měl za trest.