Diagnosa X (1933)

Diagnosa X se zařadila mezi zápletkou podobné filmy Pacientka Dr. Hegla nebo spíš Zlatý člověk. Ve všech případech hrají hlavní roli lékař a nevěra. Tento snímek trpí celou řadou vad. Jednou z nich je špatná režie, jelikož herci místy ani nevědí, co hrát. S tím souvisí značně průměrný scénář, na který se nabalují bezobsažné dialogy a spousta hluchých scén. Přeci jen jsem ale našel jedno z mála plus snímku. I když se i jiná podobná díla zaměřují na nevěru, zatím jsem neviděl žádný, který by reflektoval i potřeby dítěte. Právě děti totiž rozkolem mezi manželi trpí hodně. A dcera je jedna z důležitých postav, na kterou právě důsledky toho, co se děje mezi doktorem Bernhardem a Helenou dopadají silně. Lékař je též postaven do silného dilematu souvisejícího s lékařskou přísahou. Ten film měl rozhodně potenciál, kdyby byl lépe natočen.

Obyčejný příběh o nevěře, který okořenila svou přítomností Adina, které to velmi slušelo. Hledání cest manželů k sobě je asi na tehdejší dobu vykresleno dramaticky, dnes to vyznívá drobátko neuměle. To ale lze taky považovat za "klasické ztavárnění", což je mi v jádru sympatickou interpretací, kloním tedy misky vah nad průměr.60%

Diagnosa X opravdu není dobrý film, trpím u afektované mluvy Adiny Mandlové, která se bezradně rozhlíží kolem sebe, trpím pří sledování Arna Veleckého (ještě že nehrál ve více filmech) a ze všeho nejvíce trpím u malé Věrky s vizáží upíra. Cením si sice interiérových záběrů jako dokladu dobové módy a vkusu, nemohu ale popřít, že působí příliš stroze, studeně a neútulně a v žádném případě ne jako zabydlený dům. Naopak děkuji za Rovenského s vnitřními hlasy a spoustu dvojsmyslných narážek - obsadit podváděného manžela při představení loutkového divadla do role Kašpárka, za jehož zády se schází princ s princeznou.... . Ale především si cením věc která mne překvapila nejvíc - na rozdíl od mnoha dalších soudobých československých filmů Diagnosa X není pouhým sledem na sebe špatně navazujících scén, ale místo toho jsou scény výrazně vzájemně provázané. Zároveň film poskytuje opakovaně dostatek vodítek pro orientaci v ději filmu, ve kterém se potom nelze ztratit.

Hm, tak to bylo otresne. Takovy skvar aby clovek pohldedal. Vyjma Rovenskeho, ktereho je vecna skoda byli vsichni "herci" opravdu k smichu/placi, ac o to urcite neslo. Milovnik Velecky zaplatpambu nedostal dal uz moc prileziotsi a Adina se nastesti o dost polepsila. Mym odhadem tak 60% zvukovy film - z nekterych zaberu Praglu by se dal postavit i docela slusny dokumentarni kratas pro turisty.

Bylo to půvabné. Seriózně tedy vůbec ne, ale vypreparujeme-li delikátní Adu, Ellu i Elišku, dále všudypřítomný vzhled nestydatého začátku 30. let a přidáme-li poutavost celého projektu, která je dosti založena na jeho nedostupnosti... nezbývá, než si užít i Rovenského vnitřní hlasy. Začínám si vážně všímat sympatické figury Arna... bude novým ideálem?