Démoni války (1998)

Poláci filmy s vojenskou tematikou umějí velmi dobře.1)  Ani Demony wojny nejsou výjimkou._____ 2)  Vidíme některé prvky, příznačné pro americké vojenské velkofilmy: přiměřeně akce, statečný i když poněkud kontroverzní velitel, který morálku nadřazuje nad vojenskou disciplínu, řadu dalších rozmanitých charakterů od profesionálních válečníků až po ty, kteří se v jednotce ocitli očividně omylem. Dále je tu jasně definovaný nepřítel (zda banditi se Skidžou v čele) a snímek nabízí i morální odsouzení vojenských specialistů, pracujících čistě za peníze, tedy žoldáků a vlastně i některých Poláků._____ 3)  Film je pěkně sestříhaný, má vcelku logický a inteligentní scénář, uvěřitelné postavy. Má co říci, říká to jasně a srozumitelně a s některými postavami se mohu ztotožnit a tudíž jim mohu i fandit._____ 4)  46letý Boguslaw Linda (velitel jednotky mjr. Edward "Rambo" Keller) je můj oblíbený polský herec._____  5)  O smysluplnosti podobných misí píše výstižněPaldini****.

Do dnešného dňa som netušil (ani ako relatívny odborník na vzťah film + konflikt v bývalej Juhoslávií), že takýto film existuje... A po pozretí aj trochu chápem, prečo. Je to totiž čistá žánrovka, nie nejaký seriózny pohľad, hoci sa tak spočiatku celkom tvári. Zaujímavé vykreslenie života a vzťahov v tábore mierových síl prejde v druhej tretine k akcií ZA NEPRIATEĽSKOU LÍNIOU a následne k čistej tatranskej RAMBOvine so všetkým, čo k tomu patrí (dokonca príde aj na nejakú zľahka nahodenú romantickú líniu). Divák očakávajúci reálny príbeh spozornie už vo chvíli, keď dôjde k nebezpečnej situácií a kovbojsky poňatý veliteľ si ako jediný dá namiesto helmy frajerské slnečné okuliare... - a pozvoľna sa ocitne v tradičnom vojnovom akčňáku. Nutno povedať, že ho Poliaci natočili už v roku 1998, čo je len ďalší a hodne do minulosti dôkaz ich audio-vizuálnej superiority nad ostatkom slovanskej strednej Európy. Pretože ten film bez problémov vo svojom žánri funguje, a aj technická stránka je bez výhrad. Pritom je dobré poznamenať aj to, že autor si chytro vybral obdobie pôsobnosti IFORu, teda rok po ukončení vojny v Bosne, aby sa nemohol nejako nedobre dotknúť konkrétnych citlivých miest a protivníkmi sú bližšie necharakterizovaní banditi, proste banda zvlčilých žoldnierov rôzneho pôvodu terorizujúcich kohokoľvek, ktorí už nebojujú za žiadne záujmy, dokonca ani tie vlastné. Takže ideálna verbež na vybíjanie.. okrem akcie však príde aj na emócie a myšlienky. Ako obvykle, keď sa k nejakému bez prípravy dostanem - poľský film prekvapil.

,,TAK TEĎ UŽ VÍTE, CO OBNÁŠÍ NAŠE PRÁCE. TOHLE JE VÁLKA, VY JSTE VOJÁCI A MUSÍTE ZABÍJET, NEBO NEPŘEŽIJETE.“ … ,,KURVA ! MY JSME MÍROVÁ JEDNOTKA!...“......///Tak i Poláci zatoužili zdokumentovat svoji válečnou misi. Nejde srovnávat jejich počin s britskejmaWarriors. A ne jen z důvodu rozdílnosti mise (UNPROFOR – IFOR). Poláci si prostě udělali radost a natočili válečnej film, kterak polskej hrdina ztrestal srbskýho zloducha. Kromě válečnejch přestřelek k tomu namíchali drama o snaze dokázat, že (možná) TA UNIFORMA přece jen něco znamená, a že jsou situace, kdy i voják je jenom člověk. Takže má strach nebo je svině. Z válečnýho pohledu možná nic převratnýho, ale je tu na malým prostoru solidně vytvořeno několik charakterů, nouze není o dramatický scény a nezapomněli ani na emoce. Takže ty 4* určitě, ale s přivřeným levým vokem.JÁ, VOJÁK POLSKÉ …no a co, my zase mámeKoubu!///NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT:1.) Mám rád filmy, na jejichž konci se nakládaj rakve. 2.) Chci vidět (možná) nejdražší ,,péčko“. 3.) Zjistím, že polskej hrdina není jenkapitán Kloss. (NeboGustík.) 4.) Thx za titule ,,klatu“.///PŘÍBĚH***HUMORneAKCE***NAPĚTÍ**

Není to úplně top film, ale je to rozhodně upřímná sonda do duše nejen polského vojáka ve službách mezinárodní mírové mise. To, že ne každý voják je připraven nechat na sebe střílet ostrými, nebo sám použít zbraň je holý fakt. Hlavní hrdina filmu je na první pohled sympaťák a kolem něj se kristalizuje zajímavá parta souputníků. A přestože jsou někdy dialogy trochu kostrbaté (možná to bude i ne úplně přesným překladem) vychází mi z toho celkově zajímavý pohled na mě blízké téma Balkánu, tentokráte v 90. letech, do kterého by se zřejmě čeští filmaři nikdy nepustili.

Polské drama "Démoni války podle Goye" představuje trochu jinak činnost polských jednotek IFOR v Bosně. Pár hluchých míst, slabé dialogy a režie... a ty zřetelné tatranské polské reálie tomu moc nepřidaly, takže ve výsledku možná o něco méně přesvědčivé než španělský film "Guerreros", přesto jde o celkem zajímavý příspěvek k tématu balkánské války ve filmu.