Krvavý příliv (1995)

Představa, že o osudu světa rozhoduje izolovaná skupina mužů uzavřená v ocelovém trupu ponorky, je v žánru thrilleru vděčným, ale už poněkud vyčerpaným tématem. Tony Scott se v tomto snímku pokouší o víc než jen o technickou přehlídku podmořského manévrování; snaží se rozehrát vysokou hru o morální integritu a střet dvou naprosto odlišných životních filozofií. Příběh kapitána Ramseyho a jeho prvního důstojníka Huntera, kteří se uprostřed jaderné krize přou o platnost jednoho neúplného rozkazu, je v jádru spíše divadelním dramatem o autoritě a strachu z chyby, která se už nedá vzít zpět. Právě ta koncentrace na psychologický souboj v klaustrofobním prostředí dává filmu solidní základ, který však v kontextu Scottovy ostatní tvorby působí překvapivě tlumeně.. Ústřední duo Denzel Washington a Gene Hackman zde rozehrávají herecký koncert, který je bezpochyby hlavním pilířem celého zážitku. Hackmanův Ramsey je ztělesněním staré školy, muže, pro něhož je řád víc než pochybnost, zatímco Washingtonův Hunter představuje novou krev, která se nebojí použít intelekt proti slepé poslušnosti. Jejich vzájemné slovní přestřelky mají náboj a váhu, a je osvěžující sledovat, jak se Scott snaží rýpat do otázky, zda je v krizových momentech důležitější dodržet protokol, nebo si uchovat vlastní úsudek. Právě tato rovina odpovědnosti v systému, který chyby neodpouští, povyšuje film nad pouhou akční podívanou.. Paradoxně se však nelze ubránit dojmu, že Krvavý příliv je v rámci režisérovy filmografie jeho nejslabším článkem. Tony Scott, mistr vizuální dynamiky a dravého tempa, se zde zdá být až příliš svázaný stísněným prostorem a nutností neustále vysvětlovat technické detaily konfliktu. I když se snaží o napětí, výsledek se často rozmělňuje v určité vypravěčské těžkopádnosti, jako by motoru celého filmu chyběly otáčky, na které jsme u Scottových děl zvyklí. Scénář se sice opírá o silné dialogy, ale v mnoha pasážích sklouzává k žánrové předvídatelnosti, kterou nezachrání ani sebelepší práce se světlem a stínem v úzkých chodbách ponorky. Chybí tomu ona pověstná energie a dravost, která by vás skutečně přibila k obrazovce a nepustila až do závěrečných titulků.. Krvavý příliv zůstává poctivě řemeslně zvládnutým, ale ve své podstatě poněkud unaveným thrillerem. Je to sice inteligentní sonda do světa vojenské hierarchie, která potvrzuje, že ty nejtěžší bitvy se vedou uvnitř nás samotných, ale v porovnání s těmi nejosudovějšími dramaty mu schází onen pověstný krok k naprostému vybičování emocí. Přestože jde o nadprůměrný počin s vynikajícím obsazením, k úplnému vrcholu a skutečně mrazivé katarzi mu chybí o něco více režisérské odvahy vykročit z bezpečných vod zavedených klišé. Pro milovníky žánru jde o velmi slušnou podívanou, ale pocit, že se z tohohle duelu dalo vytěžit víc, v člověku přesto zůstává.60%

Akční válečné dobrodružství plné klišé.1)  Hlavním problémem je nevěrohodnost snímku. Ne nepravděpodobnost, umím si představit, že něco podobného by se mohlo stát a jak uvádí Zajímavosti, i se stalo. Vadí mi ale nepřesnosti, díry a nelogičnosti, ba přímo nesmysly v ději, jejichž většina jde zcela viditelně za scenáristou a asi i režisérem._____ 2)  Spoiler. Scénář především neposkytuje dost informací k tomu, aby se divák mohl rozhodnout, se kterou stranou sporu se ztotožní. Nejde o to, čemu by měl divák dávat přednost. Jde o vágní informace, které divák od tvůrců filmu dostává._____ Pro ověření depeše mluví obecná nepravděpodobnost použití atomových zbraní obzvláště po skončení studené války. Ničivé zbraně jsou nejúčinnější jako výhrůžka, to všichni vědí a tak s nimi i nakládají. Pro ověření depeše mluví i obecné divácké sympatie, které samozřejmě jsou na straně fešáckého zástupce, jenž chce navíc i mír a odmítá riskovat zničující válku, pokud existuje byť i jen malá pravděpodobnost, že lze mír zachovat._____ Neprodlený preventivní útok však má rovněž své zastánce. Armáda, ve které podřízené složky nejprve o rozkazech přemýšlejí a až pak se rozhodnou anebo nerozhodnou je splnit, taková armáda je k smíchu a dlouho by v boji nevydržela. Je jasné, že použití mimořádných prostředků jako jsou atomové zbraně je třeba zvážit velmi důkladně, ale pořád mluvíme o armádě a o její bojeschopnosti.We're here to preserve democracy, not to practice it.Navíc je dost podivné, že druhý rozkaz o odvolání útoku přichází jen pár minut po prvním. Ne, že by se to nemohlo stát, ale pochybnost o povaze takového rozkazu je očividně na místě._____ 3)  Film je vlastně faulem na diváka. Kdo by nefandil zachování míru, zvláště když ho prosazuje milý a hezký Hunter, který navíc i ví, že lipicáni pocházejí ze Španělska? Ramseyovi portugalští lipicáni se prostě nechytají, stejně jako preventivní útok jadernými zbraněmi._____ 4)  Právě na příkladě 9 hřebců a 24 klisen španělských koní, dovezených rakouským arcivévodou Karlem II. roku 1580 ze Španělska do Lipice v dnešním Slovinsku, názorně vidíme, jak tvůrci ohýbají skutečnost podle toho, co se jim právě hodí. Španělští koně po šlechtění koňmi ze severní Afriky a v Lipici dále koňmi z Německa, Dánska a lokálními slovinskými oři, vytvořili nové plemeno lipicánů. Jak vidíme, určitě nejsou z Portugalska, ale o španělském původu bych taky moc nemluvil._____ Ostatně podobných faktických faulů je ve filmu mnohem víc. Například nesouhlasí analogie se Star Trekem, o níž mluví zástupce Hunter._____ 5)  Snímek předvádí typické znaky amerického válečného blockbusteru. Zvláště doporučuji vaší ctěné pozornosti vlastenecký projev velitele lodě, který vyzní nejlépe, když si ho slovo od slova transponujete do proslovu k vyřazení absolventů University obrany v Brně._____ 6)  Jako poslední v rámci armády USA bylo kouření na vojenských ponorkách zakázáno v roce 2011. Podle statistik kouřilo prý až 43 % posádky, což bylo víc než dvojnásobek amerického průměru._____ 7)Američania sa správajú ako kovboji od ponoriek až po kozmos, píše nascendi***.Není to film hluboký svou myšlenkou, ale spíš ponorem, píše Matty****.  Mně nezbývá, než s nimi souhlasit. Ovšem nenudil jsem se, pořád se něco dělo a tak nakonec dávám tři hvězdičky.

Kapitan je borec! Hlavni cernoch je nesympatickej vseznalkovskej mir zachrnaujici jouda. Ktery vleze na lod a ma se vsim vzdycky pravdu! Jeho nasupenej ksicht je neco co vidite celej film. Do oho je o samozrejme srizene americkou neusalou chu ivyhledava veriny k jaderne valce. Do toho par lidi keri jsou bud s nim nebo s tamtim a neustale litani po lodi. Nelibi se mi tohle prvoplanove umimvšechno s totalne hloupou hlavni postavou...Kor kdyz je vam od zacatku jasne ze clovek co je na lodi tyden i s cestou ma od zacatku pravdu, drzi se predpisu a ma nad zadkem svatozar zachraneneho miru.

Šponované drama na ponorce, kde se střetnouGene HackmanaDenzel Washington. Hodně zvratů, hodně propocených košil a svět na pokraji jaderné hrozby. Jak málo stačí k průseru, jedno porouchané rádio a může dojít k té největší katastrofě, k jadernému konfliktu. Jsem v jádru z části stále malý chlapec, takže ponorky, torpéda, vojáčci, ta správná “americká žvejkačka”, to je něco pro mě. Našponované, atmosférické drama, které není ničím extra epickým, za to je to skvěle zahrané a já se bavím od začátku až do konce. 80%

Vtahující ponorkový thriller, který vyjma stísněného pocitu vyvolaného hutným příběhem nabídne i ikonický soundtrack z pera Hanse Zimmera. Snímek Crimson Tide slovutného režiséra Tonyho Scotta rovněž zaujme úderným scénářem, který díky nečekaně úsporné stopáži nemá čas na žádné zbytečné výplně, takže Vám film velmi rychle uteče. Dále stojí za zmínku i nahuštěné herecké obsazení tvářemi, které odněkud "prostě znáte", což výslednému dojmu jen pomáhá. Ve finále jsme tedy dostali skvěle střiženou podívanou, jejíž téma a všudypřítomná paranoia se "propálí" (také díky fenomenální kameře) skrze obrazovku až přímo k divákovi. Právě tohle tak moc dobře Tony Scott ovládal, pročež Vám mohu tento jeho další ikonický filmový zářez jen a jen doporučit. Skvělá práce! (Disney+)„In my humble opinion, in the nuclear world, the true enemy is war itself.“