Chladný svět (1963)

Viac ako dvadsať rokov predtým než Spike Lee začal skúmať život v amerických ghettách, prišla s podobným nápadom Shirley Clarke a urobila nepochybne záslužnú prácu. V štýle neorealizmu a rôznych cinema právd nakrútila záznam života v Harleme, kde sa sústreďujeme predovšetkým na pohľad teenagerov. Mladý chalan je v siedmom nebi, keď získa zbraň a ono to samé už hovorí za všetko. Od tohto momentu je ale príbeh príliš rozvoľnený a oná zbraň nemá takú úlohu, ako sa na prvý pohľad zdá. Niežeby ale iné zbrane svoje úlohy vo filme nezohrávali. 70%

Vyrůstat na konci padesátých let v černošském ghettu v Harlemu jistě nebylo nic příjemného. Těch dětí, co místo školy a prvních lásek řešily drogy, pistole a děvky mi je líto, nicméně tento film je natočen tak zvláštně romanticky... V pauzách mezi jednotlivými výjevy ze života mladistvých delikventů hraje pohodový jazzík a kamera snímá hezké široké bulváry s rozkvetlými stromy... Je to pravděpodobně režijní záměr, ale problém je, že to pak na člověka nedolehne zdaleka tak silně, jako třeba My děti ze stanice ZOO. V tomto filmu vypadají strasti dětí jako vlastně docela fajn klukovské dobrodružství. Film by také mohl být trochu kratší. Vzhledem k tomu, že nemá děj, se jednotlivé obrazy docela opakují. Chladný svět je výstižný název pro film, který sice není špatný, ale na to, jak silným se zabývá tématem, by nemusel být tak ,,chladný".

Dnes sú podobné snímky zrejme aktuálnejšie, ako vo svojej dobe. Spravil z menšín to čo sú, systém, alebo to majú proste v povahe? Odpoveď ( pravdepodobne ) neznáma. Ako sa hovorí, každý má na výber. A niekto taký byť chce. Reálne podaný, realisticky pôsobiaci, skutočne fungujúci.

"Igottagetthatpiece.Ineedit.ThenIcangetthingsmovingagain."Štýl tejto nezávislej, kvázi dokumentárnej drámy, zaradenej v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ma vôbec nebavil a ja sa ani nebudem tváriť, že v tom dokážem rozpoznať nejaké veľké umenie. To stvárnenie boja o moc medzi harlemskými pouličnými gangmi mi pripadá proste nezáživné a príliš to u mňa nezachraňuje ani tá zrejmá snaha tvorcov o autentickosť (reálni ľudia žijúci v reálnom prostredí). Aspoňže ten výborný hudobný sprievod v džezovom ladení mi výrazne spríjemňoval sledovanie (aj spolu so zaujímavými zábermi harlemských ulíc), inak by som to zvládal len veľmi ťažko. Je však pravdou, že som ten film videl v dosť biednej kvalite, takže mu možno dám ešte niekedy ďalšiu šancu."Doyouknowit'sabadworld? Why can't it be good?"(03.12.2025)

Poutavý film zachycující život v ghettu v 60. letech 20. století. Zachycuje každodenní zoufalství ghetta a jeho obrazy obohacuje o prvky eklektického jemného jazzového pozadí jako mnohovrstevnatý soundtrack. Film je odvážně a pečlivě stylizován jako doslovná dokumentace konkrétní společenské scény a jeho útok je spíše útokem reportéra než zainteresovaného vypravěče. Proto se může zdát duvakum zmatený, přehnaný, chaoticky sestříhaný a navzdory všem ručním kamerám a odposlouchávacím mikrofonům jako konvenční smutný příběh s postavami pouličního života. Jediná věc, která by mohla tento svět vylepšit, by byla zbraň, a v chlapcově snaze ji získat od místního podvodníka Clarke ukazuje, jak se z chudého ditete stává zatvrzelý zločinec.(14.09.2025)