Cheot nun (2007)

Takových filmů točí mraky a většinou to ti Korejci nebo Japonci umí daleko líp. Dokážou tomu vždy vtisknout takovou pěknou poetiku, tady byla taky, ale taková vtíravá a jako jen na efekt. Zároveň nedokázali dějově překvapit, což je u podobných filmů vždy na škodu. Prostě ten film pěkně poklidně neplynul, jak by asi měl. Nicméně zase hlavní hrdinka byl fakt ňuňu, což je ovšem taky jeden z mála plusů, co ten film má. Zároveň zůstal ležet velký nevužitý potenciál v podobě střetu těch dvou blízkých a zároveň odlišných (nejenom jazykových) světů.

Věřím, že tento film měl být takovým poselstvím o usmíření dvou národů, protože jinak to byla pouze ubulená limonáda. Snad to tak skutečně bylo a proto dávám tu čtvrtou (nezaslouženou) hvězdu... Docela by mě zajímalo, jak byl film v obou zemích přijat, přeci jen jsou Korejci pro Japonce tak trochu póvl, co jedí česnek a občas snědí i nějakého psa. No a Korejci zas Japonce nesnáší pro špatnou historickou zkušenost, kdy se je země Vycházejícího slunce snažila zcivilizovat a to tím způsobem, že redukovala jejich populaci. Škoda, že rodina hlavní hrdinky byla dysfunkční, rád bych viděl, jak by se tvářili, kdyby jim dcera přivedla domů Korejce, asi by u nich moc radosti nevyvolala. Určitě by nebylo od věci zamyslet se, jak by to vypadalo v obráceném garde, kdy mladý Japonec by začal v Korei chodit s místní dívkou. To by asi Korejci nerozdýchali... Upřímně musím říct, že Aoki je velmi hezká, opravdu krásná, umělecké dílo, ale zde byl její herecký výkon prachbídný. Přišla mi zde jako skvělá modelka, ale špatná herečka, pouze takový komparz k hlavnímu hrdinovi, na který se moc hezky kouká, ale nic od něj nečekáte. Velký rozdíl oproti Shizuru ve filmu Heavenly Forest, která rozzářila snad každou scénu, kde se objevila, ale asi mám moc velké nároky...

Vážně krásný romantický kousek, který si po delší době pořádně pohrál s mým srdcem a neskutečně mne zaujal, pobavil i dojmul. Už jen poslech samotné hudby mi občas vhání slzy do očí, co dodat. Samotný snímek by ještě lehounké doladění snesl, nicméně díky křehoučké okouzlující Miyazaki Aoi dostal opravdu punc zvláštnosti, nevinnosti a romantiky. Humor je zde přimíchán tak akorát a mile, hudba parádní, skvěle se do snímku hodí a výborně podbarvuje jednotlivé scény, prostě luxus. Rovněž lokace kde se příběh odehrává jsou nádherné. Hlavní představitelku netřeba dále komentovat, na tuto roli si lze těžko představit ideálnější herečku – tato něžná milá a nevinně vypadající dívka vás srazí doslova do kolen :-)
Doplňuji - po pouhých 4 dnech jsem nevydržel a shlédnul to opakovaně - na mém dosavadním žebříčku nejoblíbenějších filmů se vyšplhal na absolutní vrchol a do Aoi jsem se podruhé v životě zamiloval :-) Jednoduše překrásné, nejmilejší romantika jakou jsem kdy viděl!

Zaujal mne pohled Korejců na Japonce a z toho vyplývající "vtipná" nedorozumění (v uvozovkách proto, že excentrickému korejskému humoru jsem dosud na chuť nepřišel). Jinak tu máme naivně osudovou a přeslazenou, snad až trochu hloupoučkou teen romanťárnu, která za červená čísla pravděpodobně vděčí té východní jinakosti, protože bez ní bych si své umolousané tři hvězdičky sám stěží obhájil.

Hlavně zpočátku se mi film velice líbil a viděl jsem to s hodnocením hodně optimisticky. Jenže s postupem času se jsem musel trochu slevit. Příběh, který se zpočátku odvíjel když už ne originálně, tak alespoň správně vtipně a cílevědomě, se začal někdy kolem půlky tak nějak rozplývat do ničeho konkrétního. Pak přišel "zvrat" a já musel definitivně uznat, že tentokrát se žádné vysoké hodnocení konat nebude. Neříkám, že je to vysloveně špatný film, jen se evidentně musí někomu trefit do nálady, a to mě se tentokrát nepoštěstilo. Nicméně co se týče lokací a obrázků ve filmu, mám jen slova chvály, Kyoto (netuším, do jaké míry to byly kulisy nebo jiná města) tady vypadalo skvěle.