Cesta dlouhým dnem do noci (1962)

Strašná blbost. Hepburn obzvláště odporná. Jak někdo může poslouchat skoro 3 hodiny žvanění čtyřech hloupých a prolhaných pokrytců s polorozpadlými osobnostmi - toť záhada. Slavný režisér, slavní herci, určitě tím pádem super štáb a neumí ani postavit scénu. V jednom záběru je stolek s kořalkou přiražen ke zdi, v dalším kamera snímá zpoza něho. Aha! Pardon. Umělecký záměr...

Z niektorých divadelných hier by sa nemali robiť filmy. Toto je jedna z takýchto hier. Neskutočne ukecaný film z jedného dňa štvorčlennej rodiny, v ktorej sa síce vyplavuje jedno rodinné tajomstvo - drogy (je tam toho), ale inak sú to hádky a výčitky v jednom kuse. Manželka vyčíta neduhy manželovi, otec synovi, brat bratovi, syn matke, matka druhému synovi a znova a znova a znova. Po chvíli sa niekto ospravedlní, aby sa po krátkom čase zasa strhla hádka, výčitky, obvinenia a takto dokolečka dokola. Niečo medzi zbláznením a nudou. Monštrózna stopáž tomu tiež pridáva svoje a ja som už dávno tak často nesledoval hodinky ako pri tomto "filme". Ukážka, že ani dobrí herci nemusia stačiť, ak je film postavený na vratkých základoch. Aj keď je zaujímavé vidieť Stockwella a Robardsa v tak mladom veku. Video k tomu ani nie je potrebné, pokojne z toho mohli spraviť rozhlasovú hru. O nič by divák neprišiel.

Skvelá komorná rodinná dráma odohrávajúca sa celá v dome rodiny Tyronovcov, kde nikto nie je svätý a každý ma na niekomu čo vyčítať. Otec je herec z chudobných pomerov, šetriaci každý cent ale pritom alkoholik, Jeho žena Mary hrajúca milujúcu manželku je narkomanka, ktorá prišla o všetky sny. Starší syn Jamie je skrachovaný herec, pijan a naničhodník. Len najmladší Edmund má jedinú vadu v tom, že má tuberkulózu. Ma pôdoryse takmer 3 hodín sa v dialógoch dozvieme všetko o tejto rodine, či už formou nostalgických spomienok alebo ostrých výčitiek. Spletité klbko charakterov a vzťahov je dokonale stelesnené vďaka skvelému hereckému výkonu Katharine Hepburn a jej mužských náprotivkov. 90%

Zručně napsané komorní konverzační drama by mnohem líp jistě působilo v takto sevřeném tvaru na jevišti, než převedené na filmové plátno. Démoni všech členů jedné rodiny se až na kost postupně obnažují během jediného dne, přičemž ani tříhodinový formát snímku nestačí na to, aby překonal zkratkovitost neustálých citových proměn, která snižuje chtě nechtě jejich uvěřitelnost. Zejména přehnaná teatrálnost Katharine Hepburnové, která by na divadle působila asi strhujícím dojmem, je pro filmový tvar už stěží únosná. V době vzniku filmu to možná bylo žádoucí, ale dnešnímu estetickému filmovému vkusu už to neodpovídá a působí to rušivě.

Drama o jedné rodině, která se před očima diváka rozpadá je monumentální. Paradoxem je, že dílo je nadčasové a podobných rodin je k nalezení stále více. Herecké výkony jsou skvělé, ale Katharine Hepburn je opravdu fenomenální. Jí jsem hysterické záchvaty věřil každou setinou sekundy. Je to náročné dílo. Nejen délkou, ale též psychicky vypjatými momenty i množstvím dialogů. Nutno ale říct, že z psychologického hlediska se jedná o jedno z nejlepších děl. A přitom se v mnohých detailech mnoho rodin může z té či oné stránky poznat.