Čerkasy (2019)

Jestli někdo od tohoto filmu čeká něco jakoGreyhound, bude zklamán. Spíše než válečný je film psychologickým dramatem. Vzdát se nepříteli a ztratit tak čest a porušit přísahu námořníka, nebo vzdorovat dokud to má alespoň nějaký smysl? Toť otázka. Nechtěl bych být v kůži kapitána minolovky Čerkasy, každopádně před každým námořníkem, co tam zůstal až do konce smekám. Je to už třetí rok, co trvá tří denní ,,speciální vojenská operace'' jednoho válečného zločinnce a masového vraha. Už třetí rok zuří válka na Ukrajině. V zemi, která nikoho nenapadla a jen brání své hranice, které jí garantovalo samo RuSSko, výměnou za vzdání se jaderných zbraní. Ale věřte té odporné zemi, kde nevzniká nic lidstvu prospěšného. Kde se přes stodvacet let lže v kuse, zemi, která napadá sousedy, vraždí , znásilňuje,  rabuje a krade. Zemi, která si připojuje území sousedů aby tam, kde byla prosperita došlo k naprostému úpadku a zmaru všeho. RuSSové jsou slepá vývojová větev lidstva a jejich stát je úplně zbytečný. Přeji Ukrajině, aby získala zpět svá území, včetně Krymu i když bez pomoci západu, který stále čím dál více váhá to půjde těžko. Od filmu jsem asi čekal něco jiného. Myslel jsem si, že tam bude  více akce, ale i tak jsem od něj něco dostal. Dávám tedy za 3 kýble cementu. * * *

Film o odpore lode Čerkasy nie je ani tak vojnovou drámou ako skôr dobrou osobnou drámou Míšu, ktorý nastúpi službu na tejto lodi. Míša nie je žiadny hrdina. Ba naopak je to zbabelec, ktorý nastúpi len vďaka svojmu kamarátovi Levovi. Viac ako súbojov sme svedkami tristnej situácie na lodi, šikany, šmeliny a hnusnej stravy. Samotný konflikt a politika je len na pozadí až do okamihu keď sa postupne začínajú vzdávať lode a posádka Čerkasy je postavená pred dilemu či klásť odpor. Posádka nie sú jednoliata skupina a časť loď opúšťa. Zbytok tiež nie sú hrdinovia a snažia sa brániť loď ako sa dá bez prelievania krvi. Nakoniec sa však aj tak musia vzdať a jedinou obeťou sa stáva Lev, snažiaci sa brániť Míšu. Ten sa vracia domov a je privítaný ako hrdina hoci vnútorne je troska. 75%

Bez heroismu, příkras a nějakých politických statementů. Osudy obyčejných lidí vtažených do věcí, na které mají pramalý vliv a co otestují pevnost jejich charakteru. Filmařsky sice střídmé, ale události posledních měsíců tomu dodávají na naléhavosti. Snad se ta kombinace imperialismu, tuposti a nacionalismu založeném na malosti jednotlivce brzy zhroutí směrem dovnitř, tak jak to u říší se sklony k rozpínavosti bývá, nicméně i poté v nějaké zásadnější prozření nedoufám.. Apropo, ti, co v tomto filmu vidí propagandu a „ví své“, jsou legrační, protože sami jsou její obětí a vědí hovno..

Nenápadný minimalistický film o klucích vhozených do konfliktu 21.století a jejich dost zásadní lodi, Čerkasy je poslední překážka před faktickým obsazením Krymu russkými zelenými mužíčky, které sotva někdo viděl, slyšel a Putin absolutně nechápe, kde se tam vzali a k jaké armádě patří a jsou to vůbec vojáci? Vyhlašují si tam ´´svobodná´´ referenda a já koukám jak Tatar a co na to Janukovyč?  Film s těžkou atmosférou trochu utopený v blížící se hrůzným událostem o 3 roky později po nátáčení. Všichni to tušili a nikdo tomu skutečně nechtěl věřit..a stále se to děje. 60%

Navzdory tomu, co mnozí z hodnotících očekávali, já jsem přesně věděl, co mě čeká. Niterně propracovaný příběh, který byl sice zfilmován tisíckrát, ale přesto si stále nachází cílovou skupinu diváků. Události roku 2022 jsou smutným mementem toho, proč je a bude tento film nadčasový. Děj nemusí být hyperakční, nemusí být vševědoucí, ono totiž stačí, když je alespoň trochu humanistický. A má očekávání byla naplněna. Nikdo netlačil na pilu, byl jsem divácky uspokojen :)