Dunkerk (2017)

Zaměření na jednu z nejvýznamnějších evakuačních operací druhé světové války, kdy byly z pláží u Dunkerque zachráněny statisíce britských a spojeneckých vojáků.Chris Nolanse rozhodl zachytit událost především prostřednictvím prožitků jednotlivců a méně skrze širší vojenský kontext. Prostředí, včetně pobřeží, lodí a letounů působí věrohodně a to vše výborně přenáší pocit nejistoty, který tehdy panoval mezi jednotkami čekajícími na odsun. Zvláště letecké sekvence patří k tomu nejsilnějšímu v celém filmu. Současně však snímek věnuje jen omezený prostor strategickým souvislostem operace Dynamo. Divák sleduje jednotlivé epizody boje o přežití, ale méně chápe širší situaci na frontě. Některé postavy zůstávají spíše prostředkem k vyprávění než by byly plně rozvinutými osobnostmi. Dunkirk je působivou rekonstrukcí atmosféry a napětí (Zimmer), která však upřednostňuje emoce před historickým výkladem. Jako filmový zážitek funguje velmi dobře, jako komplexní obraz události zůstává poněkud neúplným.

Keď som prvýkrát počul o filme Dunkirk, tak prvá vec, čo mi napadla, bola: o čo v tom deji asi tak pôjde? Veď celá dunkirkská eskapáda predsa obsahuje len bandu náckov na pervitíne ťahajúcich tri dvanástky v lesnom poraste, prekvapujúcich bandu žabožrútov a ostrovných dentálnych kacírov, ktorí si bez hanby strkajú chvost medzi nohy s následným braním týchto nôh na plecia. Inými slovami, nič hodné sfilmovania. No a čuduj sa svete, film vôbec nepresiahol túto úzku a skutočne nedostatočnú príbehovú líniu (možno by mal nádej na väčší úspech, ak by nebola vynechaná polovica už aj tak dosť ochudobneného dejinného kontextu v podobe náckov na pervitíne). Film je teda zhluk obrazov prežitkov niekoľkých vojakov, ktorí sa nachádzajú v dosť biedne natočených scénach so streľbou (úvodná scéna, uviaznutá loď čakajúca na príliv), repetitívnych scénach potápajúcich sa lodí a scénach snažiacich sa povýšiť zbabelosť na národnú hrdosť a spolupatričnosť s koloniálnymi mocnosťami, ktoré len tak mimochodom pár rokov pred touto udalosťou ležérne podpísali Mníchovskú dohodu. Ha! Jediné zaujímavé pohľady priniesli kokpity spitfirov, ktoré ale nemali šancu pozdvihnúť tento film aspoň na nejaký pomyselný priemer.

Nazval bych to filmovým dokumentem, který ukazuje úsek několika hodin během evakuace Dunkerku. Ukazuje ve velkém měřítku i pár jednotlivých příběhů, pár hrdinů. Jako vhled do historie a pro kontext zajímavý, jako od filmu a od Nolana zvlášť jsem čekal víc, i když nevím, jestli z tohoto tématu šlo víc dostat. # příběh ●●●●◌ | hudba ●●●◌◌ | humor – | akce ●●◌◌◌ | napětí ●◌◌◌◌ | pustil bych si znovu ●●◌◌◌

Ze začátku na mě film působil docela nudně a měl jsem pocit, že se Nolan až moc drží při zemi. Jenže to se velmi rychle změní. Úvodní přestřelka dokáže diváka nepříjemně zaskočit, a i když je hodně střídmá a realistická, nepůsobí vůbec slabě právě naopak, má silný dopad.
Atmosféra na pláži je neskutečně temná a tíživá, krásně ukazuje chaos a beznaděj celé situace. Líbilo se mi také, že film otevřeně ukazuje fakt, že byli přednostně zachraňováni Britové a Francouzi často zůstávali stranou tenhle detail dodává příběhu autenticitu a nepříjemnou historickou pravdivost.
Akční scény jsou realistické jak vybavením, tak brutalitou, žádná hollywoodská přehnanost, ale syrová válka tak, jak asi skutečně vypadala. Celkově mi přijde, že film hodně sází na realističnost, kterou perfektně podtrhuje naprosto skvělá hudba Hanse Zimmera, která žene napětí dopředu skoro neustále.
Výborný válečný film, který sází víc na atmosféru než na emoce a dialogy. 4 hvězdy z 5.

Tohle byla strašná nuda. Válečný filmy nemusím, ale například Ryan mě celkem bavil. Tohle byla prostě jen zase Nolanovská nuda, která byla tak maximálně hezky natočená. Nechápu, co má furt s tím, že každá scéna má jiný formát, to je fakt nějaká obsese. Mělo to hodinu a půl a přišlo mi, jak když to snad neskončí a i přes to se tam toho moc nestalo. Postavy nezajímavý, vyvrcholení žádný.30%