Biutiful (2010)

TypickýIñárittu: špína, bezradnosť, krutosť a chudoba. Na Biutiful som sa veľmi tešil a mal som vysoké očakávania. No som mierne sklamaný. Čakal som silnejšie emócie, dravejší dej (imigranti z Číny) a rodinné záležitosti. Nič z toho ma nechytilo za srdce a prakticky to so mnou nepohlo. Čo sa týka ilegálnej práce, tak je tam slabá atmosféra (skoro žiadny konflikt, napätie a interakcie). Rodinné a osobné problémy Javiera sú OK, ale okrem jeho rakoviny mi nič tragické ani hrozné neprišlo. Na to, že to má 148 minút, je to únosné, ale je to trochu náročné sledovať. Scéna, ktorá mi utkvela v pamäti je, keď v pivnici našli mŕtvych Číňanov a potom ich len tak rozhádzali do mora. Kamera a hudba fajn. Samozrejme, výborné herectvo odBardema. 6.5/10

Silný zážitok.Biutiful mi dalo presne to, čo mi nedokázalo sprostredkovaťBabel. Nemôžem povedať, že by už išlo o dielo obsahujúce tie aspekty, čo Babel postrádal alebo tie prvky, v ktorých Babel strácal efekt, no jednoznačne ide o príbehovo konzistentejšie, sústredenejšie a výpovednou hodnotou zreteľnejšie dielo. V Babel saIñárritutrochu strácal v rámci nesúrodého a mierne zmäteného podania, ktoré nedokázal postaviť tak, aby ho divák vedel emočne celkom jasne spracovať a tak ho vovádzal do neľahkej úlohy uvažovania nad jeho nejasným zámerom. Biutiful však už podal súrodo a jednotne, v dôsledku čoho film pôsobí diváckejšie a omnoho prívetivejšie, resp. menej vyumelkovane a nasilu zložito. Pomerne nízkym hodnotenia vôbec nerozumiem. S kľudným svedomím by som dal aj plný počet, keby som nevedel, aké extrémy v kinematografií ešte režisér vedel dokázať. V rámci žánru s ohľadom na komornejšie pomery ale jasná topka, ktorá by hravo schovala nejeden hrdo oceneniami ovešaný snímok. Úžasný film so silnými emóciami. Stopáž necelých 150min ubiehala tak rýchlo, až mi bolo smutno, že sa blíži ku koncu. Nie som vôbec zástanca tohto typu dĺžky obsahu, ale tentokrát ide o naozaj solídne obhájený aspekt, ktorý má svoje opodstatnenie.Javier Bardemvie byť extrémne presvedčivý aGustavo Santaolallabrutálne sugestívny.

Veľmi smutný film. Podľa môjho názoru mu prestrelená minutáž vyslovene ubližuje. Každopádne, i keď sa budem opakovať platí, že Bardem patrí medzi TOP 10 svetových hercov, ktorí zahrajú vierohodne absolútne čokoľvek. Ale naspäť k filmu, smutné osudy, smutných ľudí, s výrazným podtónom na deti a ich osud. A je z toho smutná trojka.

Upozorňuju vás, že kvůli formaldehydu bude kremace delší.Iñárritu bídu estetizovat umí a dělá to rád. Málokterý tvůrce odolá neudělat hezké i to, co by se z dobrých důvodů hezké dělat nemělo, a když to se rozhodnete přijmout to jen jako trochu nevkusný pokus o zachování důstojnosti chudiny, lze to vydržet. Zimní Barcelona posledních měsíců života vypadá úžasně. Solidní je i tragická linka otce, na něhož se všechno trochu sesypalo - manželka se kurví a šílí, za což se jí on musí čas od času omluvit; bratr je svině; [ilegální] kšefty váznou, protože bílí nenakupují, černé muly zašila za dealování heroinu policía a asijští umřeli. A do toho všechen ten rak jater, kostí a močení krve.  Opravdu velké rozpaky se dostavují v okamžiku, kdy Iñárritu 'málo nosné'  psychosociální drama zahustí silnými shyamalanovskými sračkami a myslí to podle všeho vážně. Slušný film lze snadno zničit sdělením, že[se] o tvé děti nestaráš ty, ale vesmír. Škoda vynikajícího Bardema, škoda Gustavo Santaolally feat. Underworld (Shudder/King of Snake) Nedostižná alternativa:Žít.

Byť to není poprvé, co Bardem poslouchá ruido del mar, tedy alespoň dle českého distribučníhonázvu, tak za těch pár let neztratil své kouzlo a bezkonkurenčně tak vévodí v povedeném filmu, kde s hrubou lehkostí předvádí další ze svých hereckých performancí - jestli by někdo pochyboval, vzpomeňme si na jeho roli v průměrnémKonzultantovi, jakože kdo zahraje takového magora, vedle toho pak i umírajícího feťáka z tohoto filmu nebo třeba nadrženého frajírka zJamon Jamon? Tématy je Biutiful typický Iñárritu, který se po roztáhlémBabeluskromnil a rozhodl se ukázat Barcelonu i z trochu jiného pohledu, než ji známe jako turisté. A byť se to někdy kapku táhne, nelze tomu upřít silné scény a delikátní sociální přesah. Cením si vedle migrantů, drogových dealerů, sociálně slabších rodin, prostituce zahrnutí postavy s maniodepresivní poruchou - je mi sice jasné, že pro mnohé už je toho shitu na jeden film moc, ale takhle to alespoň krásně funguje jako upřímná mozaika těch největších sraček, které očividně najdeme nejen ve městě, v němž to pro nějakej Güell či Montjuic ignorujeme.