Assassin (2015)

Neviem čo v Cannes fajčia za matroš, ale asi je najvyššej kvality, keď toto tu je ocenený film. Ale vlastne ma to ani neprekvapuje, Cannes je už roky rokúce svet sám pre seba. Táto uspávačka hadov, divákov a všetkých vnímajúcich bytostí, kde potrebujete asi dva doktoráty z Čínskej histórie aby ste sa v deji nestratili, ma bavila ako vstávanie v pondelok na rannú zmenu. Navyše sú tu akčné scény vo fantasy štýle Tiger a Drak. Tento film triafa moje bingo nezáujmu celkom usilovne. Tak na 1 a pol * by to bolo akurát, ale keďže nechcem až také negatívne skóre u vlády, tak to dám na 2* :D

Vizuálně úchvatné a dech beroucí, ztělesňující principy zen buddhistické filosofie, příběhově minimalistické. Film Zabiják je adaptací Pei Xingova románu "Nie Yinniang" z období dynastie Tchang, jedná se o jedno z prvních čínských literárních děl, kde roli vraha hraje žena, a tento román byl základem mnoha zfilmování. Děj filmu se odehrává za dynastie Tchang (618-907), po sedmiletém povstání vedeném generálem An Lušanem a jeho stoupenci (755-'63). Za účelem ochrany císařského území zřídil tchangský dvůr řadu nárazníkových měst, která se postupně vyvinula v poloautonomní státy. Ve filmu se vůdce nárazníkového města Weibo, Tian Ji'an, stal natolik mocným, že začal ohrožovat císařovu autoritu. Hlavní hrdinka filmu Nie Yinniang vyrostla ve Weibo, ale byla vychována taoistickou jeptiškou Jiaxin, která ji vycvičila v bojových uměních na vražedkyni. Po třinácti letech posílá tato jeptiška Yinniang domů, aby zabila Ji'ana, který je jejím bratrancem, a kterému byla v dětství přislíbena jako nevěsta. Důležitější je, že jeptiška chce této příležitosti využít k tomu, aby naučila Yinniang zbavit se soucitu, milosrdenství a touhy. Zabít či nezabít? To je centrální téma tohoto příběhu. A to je konflikt, který se odehrává v duši hrdinky filmu. Yinniang nakonec Tian Ji'ana nezabije, a řekne jeptišce Jiaxin, že jeho zabití v době, kdy jsou jeho synové malí, by uvrhlo Weibo do chaosu. Jiaxin odmítne Yinniang pro její citové selhání, a Yinniang  ušetří její život a rozejdou se, Yinniang se následně připojí k putujícímu leštiči zrcadel jako jeho strážce. Leštič zrcadel je v zenovém buddhismu symbol, zrcadlo znamená duši či mysl, a když je vyleštíme od egoismu, tak odráží svět takový jaký je. Toto není ani tak wuxia film, jako spíš umělecko spirituální film s překrásným vizuálem.

Hele, to točil Bela Tarr a původně se to jmenovalo Wej-pejský kůň, že jo? Jako pardon, kamera, lokace, kostýmy, ano, to je nádhera. Ale způsob vyprávění je hodně nešťastný, protože náznaků je málo, postav a motivů moc, a časem už je to prostě takové - až směšné. Třeba dvouminuotvý záběr na ženskou v masce, která popojde na louce před kameru a pak se pomalu otočí. Nijak s ničím ten záběr nesouvisí. Tohle vůbec je jen leporelo na sebe nenavazujících záběrů. Nebo - jdou dvě baby lesem, potkají se, porvou se, dívají se na sebe - a pak jde každá zase dál svým směrem. Nebo - hrdinka v černém zachrání jednu ženu, vrhnou se na ni a mají ji za útočníka, ona je přepere a pak jen řekne: Ta žena je těhotná. - a jde dál. Takových podobných moudrých vět je tady docela dost a fakt mi to už časem přišlo směšné, tím svým patosem, snahou být to co nejvíc evropsky artové, jak se na sebe postavy dlouze a zádumčivě beze slova dívají... Jo, a vzhledem k názvu, ano, ve filmu jsou asi čtyři náznaky jakože soubojů, ale nebojte se, trvají krátce a choreograficky nic moc. Btw, ten formát 4:3 měl evokovat co, minulost?

Toto ma milo prekvapilo. Zo začiatku som bol skeptický. Tak ako už u Choua zvyknem byť, ale asi po dvadsiatej minúte som sa odrazu ocitol tam na tom mieste. Technické vymoženosti súčasnej doby umožňujú Chouovi zobrazovať poetickosť akú som u neho ešte nevidel. A svedčí mu to. Príbeh jedného kráľovského dvora v 9. storočí, sledovaný cez oči nájomnej vrahyne má množstvo superlatívov. Od vizuálnej podmanivosti, hudobnej bohatosti, tak aj akčnej umiernenosti. Veľmi mi to pripomína Ashes of Time od Wong Kar-Waia. Hlavne tou poetikou - hoci AOT sa mi páčil viac. Každopádne pôsobivý kúsok ktorý mi pripomenul, prečo mám takýto druh filmov rád. Takže ďakujem za túto exkurziu. Qi Shu nestárne.

Proste jsem tu poetiku tentokrat nejak nedala. Cekala jsem neco uzasne vizualne ohromujiciho jako Hrdina a prisla obrazova galerie pro mne ne prilis dejove projenych scen a na film jsem se neumela soustredit. Ale asi i kdybych se umela lepe soustredit, hodnoceni neupravim. Z celeho filmu jsem predevsim obdivovala svadleny a vypravu co navrhla a sila kostymy i zavesy a zaroven desne zavidela hlavni predstavitelce jak vypada na prahu ctyricitky. Na vyssi hodnoceni nestacilo. Take jsem si nebyla nejdrive jista zda 4:3 je opravdu spravny format, ale to jak s obrazem film pracuje mne presvedcilo, ze zrejme ano. Osobne mi to nevadilo, spise naopak.