Spotlight (2015)

Spotlightna mě působil jako hodně silný a kvalitní film, který mě zaujal hlavně svou realističností. Není to nějak přehnaně dramatické, spíš působí klidně a nenápadně, ale právě to ho dělá ještě víc působivým. Hodně se mi líbily herecké výkony, třebaMark RuffaloaRachel McAdams, kteří byli podle mě hodně přesvědčiví. Film je sice pomalejší a víc zaměřený na detaily, takže to není úplně pro každého, ale mně to vůbec nevadilo. Má silné téma a nutí člověka přemýšlet i po dokoukání. Celkově si myslím, že je to hodně povedený a důležitý film. Dávám tomu4,5z5hvězd.

(8/10).Spotlightje konverzační lahůdka z novinářského prostředí, která brilantně rozplétá pavučinu nechutných činů, které se udály pod rouškou katolické církve. Osobně se netajím tím, že pocházím z věřící rodiny a také jsem strávil u oltáře několik let. Naštěstí jsem však měl (díky Bohu) štěstí na opravdu výjimečné kněze, který nekázali vodu a pili víno.Spotlightstaví především na brilantním scénáři, který během dvou hodin rozehraje opravdu obdivuhodnou mravenčí práci, která byla vykoupena nespočtem bezesných nocí. Z hereckého obsazení mě asi kromě spolehlivých výkonů, překvapil zejménaMark Ruffalo, který byl v takové formě naposledy v podobně tíživýchDark Waters. Zejména závěrečný epilog poté pálí do těch nejpřesnějších míst a demonstruje monstrózní palebnou sílu, která šokuje závěrečnými titulky. Ani v nejhorším snu se mi ani nesnilo, jakého měřítka tato aféra dosahovala a prožil jsem niterný otřes. Jsem opravdu velký odpůrce všech těch  zkostnatělých tradic a nařízení, které jsou právě také zodpovědné za tyto zvěrstva. Byl bych rád, kdyby se církev do budoucna ubírala více liberálním směrem, protože některé věci jsou už zkrátka přežitek.“How do you say 'no' to God, right?”

Bostonský Globus si určitě zakládá na tom, že vždy publikuje pravdivé a vyvážené články, žádné dezinformace. Tak co kdyby nejdříve uvedl na pravou míru, jak je to vlastně s tím náhodně a z ničeho vzniklým globem, za který je vydávána Bohem stvořená Země. Pak by mohl pokračovat dalšími nepravostmi. Jenže Bostonský Globus se do dobrodružného odhalení podvodu jménem globus určitě nepustí, protože by se asi musel hanbou přejmenovat a takovou ostudu si nemůže dovolit. Tihle novináři z investigativní party Spotlight často neví, do čeho píchnout a jsou káráni nadřízenými, že jim vše dlouho trvá. S novým šéfem se zdá, že přišel dar z nebes (spíše z pekla) - vzít si pořádně na paškál sexuální zločiny v církvi, tedy v té římskokatolické. Ale z gruntu, ne jen nějaké okecávání jako do teď. Co kdyby investigativci nejprve v rámci uvedení do problému odhalili šokující pravdu, že ŘKC vlastně není křesťanská církev! Neřídí totiž podle Bible. Celá organizace Katolické církve je vyloženě protibiblická. Kdyby si katolíci přečetli Bibli, tak by ŘKC ostrouhala i bez novinářů. Takhle to dopadlo klasicky: uděláme film proti katolické církvi a ono se to sveze proti všem věřícím, ale hlavně proti křesťanům. Nikde ani zmínka o těchto zločinech v jiných církvích, náboženstvích. Vždy pouze ŘKC, protože je jasné, že si to každý spojí s křesťany. Všechny činy, které tento film odhaluje, jsou naprosto protikřesťanské a protibilické a skutečný křesťan by se jim ani nepřiblížil. Další kapitolou je uctívání novinářů. Jeden z nich se šíleně rozčílí a rozhořčí na svého šéfa, skoro mu praská cévka v mozku kvůli tomu, že mu nechce okamžitě zveřejnit článek o krytí pedofila v ŘKC – novináři ti jediní nejpravdomluvnější a nejspravedlivější na světě. Všem ostatním je to jedno. Glorifikace novinářů. Zcela jim důvěřujte a hlavně nepřemýšlejte!!! Po záchvatu Rufala jsem si musel dát delší pauzu. Stavme novinářům pomníky. Hlavně těm z Globu. Každý povinně dávat novinářům procento z platu! Jeden z nejcholeričtějších výstupů v historii filmu. Právě, když jsem se tomu záchvatu začínal řehtat (protože to už bylo fakt přes čáru!), tak skončil. Jen novinář je ochotný, kvůli dětem dostat třeba vyhazov v práci. Klobouk dolů!!!!! Hlášky: 1. minuta – „Podle skutečných událostí“. / „A otec?“ „Dali jsme ho do čekárny.“ – oslovení otče pro duchovenstvo proti Bibli. / „Nějaký tisk?“ – zatím naštěstí ne. / 2:29 – auto ŘKC nezastaví na stopce přímo před policejní stanicí a pod dohledem policisty! / 3:58 – ochotný herec - novinář přidrží dveře i kameramanovi. Co to má bejt? / 8:03 – symbolika ploché Země, Slunce, nebeské klenby přímo na budově Boston Globe / Organizace církevních obětí SNAP „Survivors Network those Abused by Priests“ / „Kněz mi ukazoval pornočasopisy…“ – proč jsi neutekl. Neměl by je vůbec mít, natož je ukazovat! / „Když vás zneužije kněz, oloupí vás o víru.“ – z věřícího se najednou stane ateista? Absolutní nesmysl. / „To není jen Boston, je to celá země, je to celý svět. A stoupá to až do Vatikánu.“ – tak tam to nestoupá, tam to vzniká. / „Kněz mi řekl, že je skvělé být gayem.“ – to pak ale není vůbec kněz, tady něco nesedí. Zneužitý homosexuál knězem? Homosexuální „oběť“ obtěžování. Nejhorší část filmu. „A zrovna tamhle je kostel a dětské hřiště…“, řekne „oběť“ během zpovědi novinářce. A co jako? / „Je to ten šťastnější. Je stále na živu.“ – církev má ruce od krve!! Takže křesťané jsou vrazi podle nich. / „Strávil jsem 30 let studiem zvrhlých kněží a jejich obětí.“ – a stále nejsem u konce. Je to jen špička ledovce!! / „Kněží jdou po klukách, protože ti se pak cítí více zahanbeni.“ – fakt zajímavý důvod. „Tito chlapi jsou predátoři.“ / 1500 kněžích v Bostnu? Nešetří. 87 kněžích má v záznamech nemocenská = 87 zneužívačů? Nemůže to znamenat, že někteří dědci opravdu onemocněli? Ne, když to říkaj novináři. / „Chceš, abychom napsali o kněžích nebo o právnících?“ – měl si vybrat druhou možnost a bylo po problému. / „Pokud chcete pochopit tu krizi, musíte začít u celibátu.“ – Bible nepřikazuje celibát. / „Přestala jsem chodit do kostela s babičkou.“ – to už jsi měla udělat dávno!! Novináři jsou na rozdíl od široké veřejnosti znechucení na nejvyšší možnou míru, je jim z toho na zvracení. Neuvěřitelně je to štve. Jsou to hrdinové! / „Katolíci budou reagovat velmi tvrdě.“ – ano mohli by vytáhnout ozbrojenou pěst katolické církve Jezuity. Ti jim z Globu udělají kůlničku na dříví. / V závěru dojemně: „Pokračujte ve vaší práci, pane Rezendesi.“ - tady máte mou peněženku. / A už se rozjíždějí kamiony napěchované novinami až po střechu. Mají přednost v jízdě. Houkající-blikající sanitky zastavují a salutují novinářům. / „Od rána volají oběti.“ – a svěřují se novinářům jako u zpovědi. Zpovědnice – proti Bibli! / Nějak jsem si nevšim, že by se po tomhle celosvětovém megaskandálu něco začalo dít. / Dobré herecké výkony. Nejlepší asi Ruffalo. Až na ten amok. To nebylo přehrávání, byl to pravý nefalšovaný amok navozený patrně hypnózou.

Typický predstaviteľ filmov, ktoré zvykli na Oscaroch bodovať po roku 2010... Náročná spoločensko-politická téma (čím viac kontroverzná tým lepšie a bonusové body, ak je inšpirovaná skutočnosťou), ktorá je spracovaná kvalitne, no nie vždy je to zároveň aj divácky zážitok. Tu to je obdobné, film ako taký by som objektívne ohodnotil skôr na 3*, ale subjektívne, jeho dosah je vyšší...

Spotlight ma príliš neoslovil. Už od začiatku som mala pocit, že film je veľmi strohý, nudný a nezáživný, ako keby sa až príliš sústredil na chladné prostredie novinárskej práce. Dej sa rozbiehal zaujímavo, najmä v momentoch, keď obete opisovali svoje skúsenosti so sexuálnym zneužívaním, čo ma na začiatku naozaj navnadilo. Avšak, ako film pokračoval, jeho tempo a tón sa stali monotónnymi a nedokázali preniesť silné emócie, ktoré by k takýmto vážnym témam patrili. Zdalo sa mi, že film sa zameriava viac na proces a detaily novinárskej práce, než na samotnú traumu a bolesť obetí, čo robilo celý príbeh nezáživným. Očakávala som, že sa film bude viac zaoberať psychologickým aspektom celého škandálu, no namiesto toho sa príliš uzavrel do rámca investigatívnej práce, kde sa viac kládol dôraz na logiku a postupy novinárov než na ľudskú stránku tejto tragédie. Výrazné emócie, ktoré by takýto film mal vyvolávať, sa úplne vytratili a zostal len pocit studeného, analytického vyšetrovacieho procesu. Neosobný prístup mi príliš neumožnil scítiť sa s postavami a ich príbehmi. Namiesto dramatického vzplanutia emócií som dostala zmes strohých faktov, ktorá mi neumožnila preniknúť do srdca príbehu. Na to že je to ,,Oskarovka”, človek by čakal oveľa viac