Le Mans '66 (2019)

Nejlepší závodní film všech dob a černobílí a polopatičtíRivalovénezůstávají pozadu, ti nestačili ani dorazit na start. ;-) U LM66 je v každém záběru cítit benzín (nebo nafta, nevím na co ty káry jezdily) a otáčky motoru. Nechávám stranou herecké výkony (Damon a Bale jsou zárukou kvality), příběh, režii (hodnocení hovoří samo za sebe), nebo snad střih (být přilepen k plátnu nebo k televizi s obří uhlopříčkou je lepší než sedět v autě a řítit se dvěstěpadesátkou na vlastní zadek), nejsilnější stránkou tohoto filu jsou auta, testování,  závodění. Kdo má vztah k rychlé jízdě a k závodění, bude hltat každou sekundu. Kdo nemá, zaručeně po zhlédnutí tohoto filmu začne mít.

Jestli ze sebe chcete vyždímat trochu adrenalinu, slz, úsměvů a dojetí, pak nenajdete lepší film. Mluvím hlavně k pánům. Kam se hrabou Bouřlivé dny a Cruise. Tohle je herecká symfonie, v které Bale a Damon přehrávají jednu kapitolu dějin, kde dvě legendy stvořily legendární káry. Kdo by nechtěl vidět otce Shellby GT v akci! A navíc za asistence Kena Milese! A to film byl natáčen s dohledem jeho skutečného syna, Petera Milese, tak jak si to z dětství pamatoval a tak jak rozvíjel celý život odkaz svého otce. A jedna hláška z filmu, kterou už nikdy nezapomenu - když Miles rozmlouvá Shellbymu spolupráci s Fordem, a říká mu, že "to je korporát, kde každej chce potěšit svýho šéfa, a tenhle šéf zase svýho šéfa a tak dál, a nejde jim o auta ani jejich kvalitu, ale o to jak s Tebou vyjebat, protože jsi jinej než oni."

Absolutně skvělé sportovní drama, které přibližuje závod Le Mans v tehdejší době. I když je hlavním tématem souboj mezi automobilkami Ford a Ferrari, já v tom spíš vidím konflikt mezi vedením Fordu a Kenem Milesem společně se Shelbym. Právě tenhle střet dává filmu nejvíc emocí a napětí.
Hlavním tahákem jsou samozřejmě závodní scény, které se ve větší míře objevují až v závěrečné části filmu, ale o to silněji potom působí. Jsou natočené velmi dobře a dokážou diváka vtáhnout přímo na trať. Film má navíc dobré tempo a po většinu času si dokáže udržet pozornost. I když je příběh místy trochu hollywoodsky přikrášlený, pořád jde o velmi silné sportovní drama.

Le Mans ’66 je motoristická balada o posedlosti, egu a rychlosti, film, který burácí jak osmiválec bez tlumiče, ale přitom přesně ví, kdy sundat nohu z plynu a nechat zaznít lidský hlas. Tohle není jen o autech a rekordech – tohle je drama o lidech, kteří jsou rozbití přesně tak, aby dokázali jet rychleji než zbytek světa.
Režie tu šlape jak perfektně seřízený stroj: žádné samoúčelné letecké záběry pro plakát, ale fyzicky cítitelná rychlost, hluk, vibrace a únava, která se zakusuje do kostí. Závodní sekvence nejsou atrakce, jsou to vyčerpávající bitvy nervů, kde má každé přeřazení váhu rozhodnutí a každá chyba cenu krve, potu a let práce. Film chápe, že rychlost není hezká – je nepohodlná, hlučná a nebezpečná, a právě proto tak opojná.
Ústřední dvojice funguje jako dokonale nevyvážený tandem: jeden pragmatik s vizí, druhý geniální magor, co slyší motor líp než vlastní myšlenky. Jejich vztah je motor filmu – plný tření, respektu i nevyřčených křivd. Emoce nejsou tlačené na pilu, ale vyvěrají přirozeně z konfliktu mezi talentem a systémem, mezi člověkem a korporátní tupostí, která neumí měřit srdce ani odvahu.
Le Mans ’66 je zkrátka velký hollywoodský film, který má duši, řemeslo i páteř. Umí být hlučný i tichý, triumfální i hořký, a hlavně upřímný ve své posedlosti vítězstvím, které nikdy není zadarmo. Film, po kterém máš chuť slyšet motor ještě dlouho po titulcích – a zároveň si připomenout, že ty nejrychlejší věci v životě většinou shoří dřív, než se je naučíme držet.

Naspäť do prostredia benzínom presiaknutého asfaltu s podobnou kvalitou a ambíciami ako to bolo pred rokmi s Rivalmi. Štvorkolesové tátoše stále drú klinové remene a brzdové platničky. Pretekárom stále stekajú potoky potu od trapéz až po polky. No a tvorcovia sa opäť snažia prikrášliť toto striktne technické a na prvý pohľad neokúzľujúce prostredie zaujímavým príbehom hlavných postáv. Ako film o pretekaní, súťaživosti a obete to funguje presne ako má. V porovnaní s Rivalmi, ktorí ponúkli viac menej to isté, avšak s jednou veľmi zaujímavou psychologickou štúdiou ľudského konania navrch, pretína napokon FvF cieľovú čiaru na druhom mieste, aj keď vo veľmi tesnom závese.