Skrytá čísla (2016)

Budu stručný, jelikož je už půl druhé v noci a mám před sebou ještě pár snímků ke zhlédnutí. Z mého pohledu se jedná o naprosto dokonalý snímek zobrazující dosti odlišnou realitu Spojených států šedesátých let. Zatímco pro mnohé tato doba ztělesňuje naprosto úchvatné období, v němž v USA jezdily celebrity typu Marilyn Monroe v luxusních dlouhých kabrioletech, mladé ženy na sobě měly slušivé sukně a v kapse se stodolarovkama mohly zajet do Los Angeles za zábavou, v době, kdy všude zářily neonové cedule, v pozlacených místnostech spolu hovořily elitní páry navštěvující podobně laděné hotely či taneční zábavy, Beatles zněli z jejich televizí a rádií a všude se uvažovalo povzneseně, tak v této stejné době zuřila Vietnamská válka, ta studená vrcholila, ale co především, v chudinských čtvrtích se krčily afroameričtí muži, ženy i děti, rodiny, které nesměly do knihovny pro bílé, do autobusu nasedaly do zadních řad či vůbec, vstup na vysokou šklu se pro ně jevil jako nemožným a víru měli jen v Martina Luthera Kinga či Neila Armstronga. Obě skupiny však, k našemu překvapení, přeci jen cosi spojovalo: blížící se let na oběžnou dráhu pro prního Američana (...). A právě o tom pojednává tento zajímavý film. O třech ženách, které se odhodlaly postavit pravidlům a dostat se do vysokých kruhů NASA, aby pomáhaly pokroku lidstva. Aby se vzepřeli strohým strnulým rasistickým pořádkům, ale též umožnily pokořit hranice zdánlivě nemožného. Samozřejmě, není zde čas, abychom sledovali příběh každé z nich. I proto jsme se zaměřili spolu s kamerou na nejpoutavjěší z dam, Katherine, již osud dosti zakoušel, avšak ona se nevzdala (...). Snímek sice připomíná většinu tehdejších potíží s důrazným varováním pro ty, kteří by chtěli něco podobného zkoušet i nyní, ale též se neštítí komediálního nádechu, nijak neurážejícího, spíše příjemně komického. Nebojí se ale i vědeckých termínů, v nichž se však dokážeme vyznat, jelikož nejsou nikterak odborně náročné. K postavám si získáváme kladný vztah, jsou nám sympatické, jako nemnohé další z různých jiných snímků (...). Pozoruhodným se stává i přístup k emocím, kdy sledujeme postupnou proměnu ryze autoritativní egoistické zapšklé mužské společnosti v NASA v pružnou, ochotnou a v konečném důsledku až i liberální. Varováním se rovněž stává pokrok, kdy se musí lidstvo smířit s tím, že v některých profesích bude nahrazzeno stroji (s poukazem na dnešní dobu je toto ještě více viditelné). Ale abychom nemuseli truchlit, můžeme sledovat i způsob, jak se přizpůsobit (...). Zbytek vypovídá sám za sebe: pohledy do vesmírného střediska v Houstonu, astronauta Sheparda, dobové ukázky či doprovodná hudba a kamera pracující s vysokým tónem světla, to vše dokresluje pozitivní atmosféru a propisuje se i na mém hodnocení (...). 90 procent. Za mne spokojenost, doporučuji!

Skryté číslaje hodně hezký, inspirativní a dobře natočený film, který se fakt dobře sleduje. Nejvíc se mi líbily herecké výkony, hlavněTaraji P. Henson,Octavia SpenceraJanelle Monáe, které byly podle mě fakt skvělé a dodaly filmu hodně emocí. Film je zároveň zábavný, příjemný a místy i dojemný, takže mě bavil od začátku do konce. Líbilo se mi i to, že ukazuje důležité téma, ale nepůsobí přehnaně těžce. Na druhou stranu mi ale přišlo, že je to místy trochu předvídatelné a možná až moc „bezpečné“, takže to není úplně výjimečné nebo originální. I tak je to ale moc povedený film, který má silné momenty a stojí za vidění. Dávám tomu4z5hvězd.

Bavilo mě to. Je mi jasný, že příběh je trochu přikrášlenej, ale vhled do zákulisí programu NASA, počátků výpočetní techniky v praxi, okořeněný každodenními strastmi segregace mi sedl. Herecky tomu nemám co vytknout. Příjemný kousek. # příběh ●●●●● | hudba ●●●◌◌ | humor ●◌◌◌◌ | akce – | napětí ●◌◌◌◌ | pustil bych si znovu ●●●●◌

Hezky v klidu zpracovaný příběh tří žen které pracovaly pro NASA a změnily pracovní poměry. Film mě "emocionálně" zasáhl 2x. Když promoklá Kathrin vysvětluje kam musí na záchod, úplně cítíte tu absurditu systému že oni mají záchody doslova za dveřma ale ona musí běhat pomalu maraton aby si mohla odskočit, a potom mě to bodlo u soudu, kdy Mary vysvětluje soudci co a jak. Holka co má víc diplomů než celá parta chytráků od IBM (to mě dostalo s těma dveřma) a ona nesmí do školy protože nemají chlívek pro černý. Nevím nakolik je ten příběh pravdivý ale i tak, klobouk dolů před všema kteří pracovali pro NASA a zároveň museli čelit takovým věcem.

Ugh. Plastový, kýčovitý a sterilní film, kde víte dopředu jak všechno dopadne. Postavy jsou tak absolutně schematicky prázdné, že jejich skutečně vzory by musely rotovat v hrobě, kdyby to mohly vidět. Ze skvělého námětu, který mohl být pojat tolika různými přístupy, vznikla jen bohapustá zábava pro masy, které nechtějí nic víc, než naivní moderní pohádku o zlých běloších kteří utlačují hodné černochy. Žádné přílišné kontroverze, žádné vnitřní rozpory, žádná hloubka postav. Prostě obkreslíme šablony, k tomu připíšeme ještě blbější dialogy a scény a je vymalováno. Názornost asi jako pro děti ze třetí třídy. Totálně promrhaná příležitost.