Ardh Satya (1983)

Na Indii vcelku atypické, nemá to tři hodiny, na hudebně-taneční scény, které by zpomalovalytokvyprávění také zapomeňte. Ale nejpřekvapivější je za mě ten civilní tón a realismus, navykl jsem si na to, že hrdinové indických akčních filmů (mezi kterými mnohdy figurují i policisté) si poradí s každou situací - hrdina zápasí se stohlavým davem, jde do toho naplno, a nakonec všechny ty parchanty zfackuje na jednu hromadu. Zde se inspektor Anant Velankar (Om Puri), který se snad ani policistou stát nechtěl, pohybuje v prostředí, kde vládne korupce a policejní brutalita, avšak na to, aby dal těm dacanům po pysku, nemá dost sil, a tak své narůstající frustrace utápí v láhvi alkoholu - něco podobného bych očekával od kinematografie ruské (poslední muž, kterému zbylo svědomí, reaguje na všudypřítomnou korupci, nefunkčnost institucí a všemocnost gangů útěkem k alkoholu), rozhodně ne však indické, která si vždy potrpěla na jistou excesivnost. Díky za tipWillymu Kufaltovi! 75 %

Ananta Velankara pochází z rodiny, kde se policejní řemeslo dědí z generace na generaci. O jeho osudu je tak předem rozhodnuto. Nedokáže čelit despotickému otci, ale neumí se přizpůsobit policejním metodám ovládaným korupcí. On sám se tak zmítá mezi poslušností a pochybnostmi o smyslu své práce. A tak frustraci léčí alkoholem a marnými pokusy zachovat se správně. Dostává se tak do stále větších potíží, až už není cesty zpět... Více než sociálně-politický aspekt mě zaujalo osobní drama člověka, který prohrává boj hlavně se svými vnitřními démony.

„Než som sa dostal do labyrintu. Kým som bol a ako mi bolo? To si nepamätám.”•Frustrovaný policajný inšpektor menomValenkar[PURI], rozhodne teda nebol ani žiadnym extra veľkým "chválenkárom," pretože v akejsi bombajskej štvrti, vskutku ani nebola žiadna "bombová" atmosféra, alebo povedzme, ako sa práve tento príkrybollywoodskýpríspevok, pre mňa postupne stával akýmsi neprehľadným labyrintom, v ktorom som sa napokon i naprosto strácal; skrátka, nielenže sa jednalo o mimoriadne prízemný zážitok, ale zároveň som sa pri ňom cítil presne tak, ako by som počas dvoch hodín neustále vesloval na galejach, tak extrémne vyčerpávajúco na mňa totiž strašne pôsobil.

"A není jiný způsob než bití a mlácení?"Ze začátku jsem měl pocit, že poněkud drsnější vyšetřovací metody mladého policisty Ánanta Velankara nám mají něco říct o této osobě. A minimálně ta linka příběhu o jeho komplikovaném vztahu s despotickým a násilnickým otcem nám názorně demonstrovala, že "jablko" mnohdy vskutku nepadá daleko od stromu. Postupně jsem ale došel k poznání, že tohle drsné indické krimidrama vypovídá asi ještě více o žalostných podmínkách zdejší policie. Asi mě přitom ani tak nepřekvapila míra korupce v policii jako spíše ty násilné metody její práce. Z tohoto pohledu byla výborná pasáž s kritickou přednáškou jedné občanské aktivistka na dané téma. Neumím posoudit, nakolik film v tomto ohledu odpovídá realitě, ale s ohledem na ty různé novinové články zabírané kamerou bych si spíše myslel, že jde o hodně krutou realitu. Docela mrazivé...

"A není jiný způsob než bití a mlácení?"Ako sa chcel inšpektor Velankar dobrým policajtom stať a ako mu v tom skorumpovaný a s organizovaným zločinom prepojený systém aj nie veľmi príkladná otcovská výchova zabránili. Frustrácia z neúspechu vedie k fľaške, tá zase podporuje sklony k násiliu a neprospieva ani pokusom o ľúbostný život. Napriek okolnostiam aj varovnému príkladu odpísaného bývalého kolegu sa snaží ísť proti prúdu a urobiť pre spoločnosť čosi dobré, čo sa mu v úplnom závere svojim spôsobom aj podarí. Aj po viac ako štyridsiatich rokoch sú tu stále aktuálne univerzálne prvky ako médiá ovplyvňujúce verejnú mienku, zametanie káuz pod koberec, mafiáni tlačiaci sa do politiky. K tomu indické špecifiká: dohodnuté svadby, dobré meno rodiny, výsluchové metódy z ktorých sa u nás robia kauzy a primiešavanie angličtiny, keď treba niečo presne špecifikovať alebo niekomu vynadať. Drsná policajná dráma z exotických končín, ktorá kľudne obstojí po boku slávnejších západných kolegýň. Za štyri telefonáty červeným aparátom.(vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)