Anny (2020)

Tvorbu p.Třeštíkovejobdivujem a každé jej dielo, ktoré mám možnosť si pozrieť, pozerám jednak výrazne nadšeným štýlom z jeho formy, a druhak výrazne nadšeným štýlom z jeho bohatého obsahu. Anny však tento druhý ohľad nenapĺňa celkom plnohodnotne, pretože divákom neponúka až tak detailný pohľad do svojho súkromia, aký sme mohli pozorovať u predošlých a divácky úspešnejších časozberných dokumentov. Tento, akoby postráda tú sondu, ktorou sa tie výraznejšie mohli oprávnene pýšiť. Nemôžme tu úplne badať otvorenosť ostatných, okrajovo zakomponovaných subjektov, ktoré inokedy do obrazu hlavného prinášali hodne pocitu blízkosti, resp. empatie toho, že si sami za to zase až tak, ako sa na prvý pohľad môže ľahko zdať, nemôžu, a preto snímok vo výsledku priamočiaro pôsobí ako príliš jednoduchý na to, aby vedel byť natoľko účinným. Porovnávam sRené,Katka,Mallorya hlavneMarcela. Aj tak ale nerozumiem, ako je možné, že každý subjekt, na ktorý sa p. režisérka zameria, sa následne uberá takto neskutočne materiálne kvantitatívnym, resp. extrémne nevyspytateľným spôsobom vedenia života.  ♫„Předposlední cigareta varuje,…”

Film ze špinavého prostředí záchodů, ulic a barů, ve kterém "dělnická třída" přežívá kapitalistický svět a vlastně se v něm nic neděje. Anny sama o sobě je velmi zajímavou osobou - vystupuje extrovertně, má prořízlou pusu s hlubokým chřaplavým hlasem a takzvaně chodí "na službu", tedy od svých 40 let "šlape". I přesto se vyjadřuje velmi kultivovaně, což z ní, i přes neustálý cigaretový odér, dělá noblesní dámu. Škoda, že se o tragických rodinných událostech dozvídáme jen ve voiceoveru na pozadí a v obrazu vidíme jen postávání na ulicích a vytírání hajzlů. Nic moc víc dokument neukazuje. "Poctivě tu šlapu dobrejch 20 let a čím dál míň to hodííí."

Anny je pro mnoho lidí zklamáním. Příběh stárnoucí prostitutky musel vyvolat vysoká očekávání. Problém je ten, že dokument musel být ukončen, logicky, předčasně, protože hlavní hrdinka Anny zemřela. Nebylo tak možné její osud dále sledovat. S ohledem na tuto smutnou zprávu musím říct, že úplně chápu, že se Helena Třeštíková nechtěla vzdát toho, že lidem ukáže další silný osud, který mnoho let dokumentovala a jsem za to rád.

Oproti Katce docela slabota. Anny je takova hodna baba z verejnejch zachodu, ktera vam to v pripade zajmu udela v aute, titulni hrdinka je vlastne docela sympaticka, nijak zvlast se netrapi a bere zivot tak, jak je. Takze to proste nepusobi nejak sokujicim dojmem, maximalne to, ze by dobrovolne s touhle zenskou nekdo vlez do auta a pak jeste to, jak behem par let naprosto zchatra, z relativne na svuj vek normalne vypadajici zensky po babu, ktera vypada tak o dvacet let starsi. A na zaver jsem jen premejslel, co tim jako Trestikova vlastne chtela rict.

Cez deň hajzelbaba, v noci šlapka. Smutný dokument, po celú dobu ktorého ma neopúšťal silný pocit stiesnenosti a v hlave mi vyskakovala jedna otázka za druhou. Ako zúfalá musela byť protagonistka, keď šlapala, len aby mohla vnúčatám kúpiť darčeky na Vianoce? Ako zúfalí museli byť jej klienti? Ako sa na jej "zárobkovú činnosť" pozeral jej manžel, ak o tom vôbec vedel? Okrem protagonistky, ktorá v priebehu dokumentu pôsobí čoraz viac strhane krátko nahliadneme aj do jej rodiny. Depresia, vnučkine opakované pokusy o samovraždu, hospitalizácia dcéry a vnučky na psychiatrii.