Půlnoční mše (2021)

Víra je zajímavá věc. Z nějakých různých hororů byste si řekli, že víra vás ochrání před zlem. Tady ovšem ne! Mike Flanagan nám opět naservíroval surovou a náboženství prodchnutou jednohubku, kterou jsem si jak se patří užil. Samota, izolace a víra je namíchaná do velmi zajímavého a dech beroucího koktejlu. A přestože bych si přál další sérii, tak jsem rád že nic takového nebude. Protože by bylo hodně těžké něco takového trumfnout. Všechno je úžasné-od příběhu, přes dialogy i úžasné lokace. Pět hvězdiček je naprosto zasloužených. A když si pomyslím, že nás od tohoto tvůrce čeká Vymítač ďábla a dokonce seriálová Carrie.... Máme skutečně na co se těšit.

Chápem prečo sa to veľa ľuďom nepáči. Midnight mass nie je klasický hororový seriál, ako by sa z plagátu podobného Stranger things dalo čakať. Je to veľmi pomalé a obzvlášť pre dnešných pebertiakov/dospievajúcich to bude priam nepozerateľné. Ale každý kto pristúpi na Flanaganovu hru a bude ochotný ju s ním hrať a vyčkávať, tak bude na konci kráľovsky odmenený. Toto je vrchol seriálovej tvorby. Od klasicky úžasných hereckých výkonov, hudby, kamery, vizuálu atď. Midnight mass pozdvihuje hlavne výborný scenár – plný dialógov a monológov s ťažkými bohatými témami a myšlienkami. Tieto elementy vytvárajú dušu seriálu a pozdvíhajú ho na úplne iný level. Postavy sú tu jedne z najhlbších čo som videl, a aj keď s niektorými nesúhlasíte (a niektorým by ste dali najradšej cez držku) tak chápete prečo robia čo robia. A až niektorí zo seriálu ,,odídu'' tak ma to veľmi mrzelo. Nehovoriac o všetkých hercoch, ktorí tu predvádzajú čistý herecký koncert. No a samotný horor tu vychádza skôr z postáv než z klasických hororových prvkov. Seriál nám ale napriek drámam okolo ostrovnej komunity a jej obyvateľov stále pripomína vďaka malým detailom alebo väčším záhadám, že tu číha nejaká väčšia hrozba - vďaka čomu sa stále drží záhadná a mrazivá atmosféra. O Midnight mass by sa dalo rozprávať a rozoberať celé hodiny. Mike Flanagan vytvoril svoj najosobnejší projekt a za mňa ho dotiahol k dokonalosti. 10/10

/// Půlnoční yapping mě dost zklamal. Myslím, že dovedu být trpělivý a vím, že Flanagan rád nechává postavy vykecávat, tady toho ale bylo moc. Nebo to možná bylo náboženským tématem, u kterého jsem pak už kroutil očima. I tak si myslím, že jsem si seriál mohl užít víc, vždyť ten příběh měl fakt potenciál. Zajímavé nápady kazí nevzhledné digitriky, a závěrečné inferno působí, jako když si dítě hraje s vojáčky a chce všechno zničit, a tak moc nehledí na to, jestli to dává smysl. Midnight Boredom za sebe nedoporučuji - 5/10

Tohle je seriál jak stvořený pro filozofickou fakultu. Na jednu otázku zvládnou postavy vést i desetiminutový naprosto nicneříkající monolog. Celý děj by se dal bez ztráty smyslu nacpat do jedné sedminy stopáže, jenže scénárista si evidentně krátil dlouhou chvíli při akutní zácpě. Místo příběhu tu dostaneme únavné, puntičkářské popisy všeho možného a rádoby hluboké myšlenky všech postav na ostrově, které připomínají klystýr svěcenou vodou. Bolestivé, zbytečné a vnucené. Pokud máte sklony k sebetrýznění, klidně se do toho pusťte. Jinak si raději zapněte třeba Cool Girl! z roku 2023. To je podobný horor.

Flanagan tentokrát zkouší divákovu trpělivost. Po úvodním nadšení z perfektního settingu (ošuntělá rybářská osada na ostrově odříznutém od světa) a tajemného rozjezdu přichází mírné vystřízlivění. Seriál poněkud zpomaluje a snaží se na první pohled diváka umořit nekonečným panbíčkářským žvaněním, které trvá asi tak dlouho jako pocitově běžná mše v kostele. Jenže ono je to prostě takbožskynapsané a zrežírované, včetně sáhodlouhých monologů, že se na to i přes citelnou zdlouhavost skvěle dívá. A čím déle to divák sleduje, tím více vnímá, že se tu režisér snaží něco sdělit a že to není, navzdory několika dírám v logice, vlastně vůbec blbé. Nakonec jsem tedy dostal něco docela jiného než jsem očekával a nevyužitý setting mě trochu mrzí, no na druhou stranu jeMidnight Massale pořád jednou z nejoriginálnějších hororovek na Netflixu a to tím, jak na jednu stranu umí filozoficky i poeticky hovořit o životě a smrti, ale zároveň kriticky nahlíží na tradiční náboženství a bezbřehou schopnost manipulativních panbíčkářských fanatiků si skrze citáty z Bible okecat jakékoli i sebevětší zlo.