Chuckův život (2024)

Povznášející, trochu smutný, ale plný radosti ze života. Precizně natočený. Všechno nemusí mít jasný vyústění, dějově danej konec, nebo mít všechno vysvětlený a odůvodněný. V tom ostatně tkví kouzlo Kingových knih... a především postav v nich. V obyčejnosti, v tom, že každý z nás v sobě má multivesmír. Nějakou shodou okolností jsem to viděl po Ukrajinském "Ty jsi vesmír" a ony oba ty filmy jsou vlastně o tomtéž.

Největším lákadlem byl pro mě jednoznačně režisérMike Flanagan, který už několikrát dokázal, že ze svých projektů umí vytěžit maximum. A ani tentokrát tomu není jinak. Osobně za jeho vrchol stále považujiDoctor Sleepa seriálThe Haunting of Hill House, ale i řada jeho dalších filmů a seriálů patří k tomu lepšímu, co žánrová tvorba v posledních letech nabídla. Jeho největší předností je, že není jen schopný režisér, ale především výborný scenárista a vypravěč. Právě díky tomu mají jeho projekty tak silnou atmosféru a dokážou diváka vtáhnout i bez velkých efektů či akčních scén. Chuckův život je vyprávěn v reverzním sledu a rozdělen do tří kapitol. Překvapivě nejsilnější je hned ta první. Má téměř apokalyptický nádech a hutnou až těžko popsatelnou atmosféru. Druhá kapitola obsahuje jednu naprosto výtečnou scénu, která je podle mě jednoznačným vrcholem celého filmu. Naopak třetí část je bohužel nejslabší. I samotná pointa na mě nepůsobila tak silně, jak jsem po předchozích dvou kapitolách očekával. Naštěstí to nijak zásadně nekazí celkový dojem. Flanagan znovu potvrzuje svůj cit pro budování atmosféry, práci s emocemi a vyzrálé vyprávění. A taky ukazuje, že zdaleka není pouze hororovým tvůrcem, ale autorem s mnohem širším záběrem a schopností vyprávět velmi lidské příběhy. Výsledkem je působivý, milý a místy až dojemný filmový zážitek, který má potenciál v divácích rezonovat ještě dlouho po zhlédnutí. O to větší škoda, že se u nás film loni nedostal do kin a tak trochu zapadl, protože si rozhodně zasloužil větší pozornost.70%

The Life of Chuck.Veľmi zaujímavý film, jeden z tých, o ktorých ešte dlho premýšľate. Predpokladám, že kniha je ešte lepšia. Aj keď sa mi film veľmi páčil, mám pocit akoby z vyskladaného puzzle také dva tri kúsočky chýbali, možno som len nie všetko úplne pochopila, možno si to vyžaduje ešte jedno pozretie, do Kingovej hlavy nie je také jednoduché nazerať.The Life of Chuckje netradične vyrozprávaný v opačnom poradí, aj preto si myslím, že na druhé pozretie by som ho ešte viac ocenila. Obyčajný človek versus celý vesmír. Sieť ľudských životov, ktoré nejakým spôsobom ovplyvnili život jedného človeka, aj keď sa poznali hoci iba pár hodín. V daný moment vzniká spomienka. Spomienka na celý život. Hoci niekedy ten celý život trvá iba krátko. A nebol by to King, keby tu nebolo aj niečo mysteriózne, okrem iného aj jedna zakázaná komnata, od ktorej už dávno mali vyhodiť kľúč :)"I am wonderful, I deserve to be wonderful, and I contain multitudes."(primevideo). 8/10.

To je Mike Flanagan opravdu tak úžasný režisér...? Hmm, dlouhá taneční scéna uprostřed filmu na náměstí s živým doprovodem pouze na bicí úžasná byla. Kdyby mě více oslovil i zbytek, asi bych po čase opět psal o samostatném zážitku uvnitř filmového zážitku. Takhle zůstane ona taneční scéna asi jediným důvodem, proč siŽivot Chuckazapamatuji i trochu pozitivně. Proti hrátkám s vyprávěním, jako když budeme sledovat příběh s prohozeným pořadím kapitol, nic nemám a možná, že Kingovi na papíře fungovaly, ale výsledná adaptace často budí dojem, že si Flanagan s filmovým vyprávěním neumí rady. Tudíž se v každé kapitole hned několikrát uchýlí k dlouhým literárním voiceoverům, kterými nám občas zopakuje informace přítomné již v obrazu, ale víckrát si jimi hlavně neobratně vypomáhá nějak ten celý příběh, v obrazu rozehraný přes fragmenty, dovyprávět. A bohužel si tímhle nejjednodušším způsobem vypomáhá až příliš často. V první a poslední kapitole se zaskvěly stopy po mysteriózních prvcích s přesahem do sci-fi i horroru, zaskvěly se kapky milé lidskosti i myšlenka v propojení s matematikou, takže místy slušný potenciál, pár momentů např. z Chuckova dětství mě zaujalo, akorát atmosféra a styl podání mi ještě přišly často buď neduživě fádní nebo pro změnu příliš sentimentální. Je mi líto po nadšených reakcích ze všech stran, že Chuck ke mně „nedorazil“ a ve chvílích, kdy se snažil dojímat, jsem cítil prvoplánovost... aneb jak je snadné dojmout, když se spojí bilanční voiceover s tesknou hudbou, malým klukem, hvězdami noční oblohy a pod.[50%]

Osviežujúco povznášajúci filmový experiment od absolútne nečakanej dvojice - majstra hororuStephena Kingaa jeho dvorného rejžuFlanagana. Krásne choreografie, postupne sa odhaľujúca brilantná pointa a herecký koncert priam dokonalého kastingu. Vlastne ani neviem, prečo nedávam plnú pálku. Azda len preto, aby som si to mohol pozrieť znovu a naplno si to vychutnať a oceniť.