Pád domu Usherů (2023)

Mike Flanaganje zasraný Bůhaudiovizuální tvorby a hororového žánru jako takového. A tohle je pro mě bez debat jeho vrcholné dílo dosavadní rozmanité tvorby. Je až neuvěřitelné, jak organicky dokázal do jednoho celistvého příběhu vplést nespočet povídek autoraEdgara Allana Poetak, aby to dávalo perfektní smysl a nepůsobilo to jen jako nucený fanservis. Fanoušci knižní předlohy se jistě vyráchají v záplavě všelijakých odkazů. Jen škoda, že zajímavější potomci zemřeli hned na začátku a ti nezáživní tu byli skoro až do samotného konce. Co ale naprosto zbožňuji, je Flanaganova práce s jeho stálým hereckým ansámblem. Sledovat, jak v každém projektu polovinu osazenstva tvoří nováčci a druhou půlku stálice s diametrálně odlišnými rolemi od minule, je fascinující. A takhle to cyklicky jede dál a dál.

Tak tady jsem byla celou dobu tak trochu na vážkách. Je to seriál, který má momenty, kdy je vyloženě špičkový; atmosférou, vizuálem i nápady - a pak pasáže, které mě nechávaly spíš chladnou. Ne že by byly vyloženě špatné, ale místy se tempo zpomalí natolik, že ztrácí tah a některé scény působí skoro jako výplň. Silnou stránkou je bez debat atmosféra. Temná, dekadentní, lehce znepokojivá a hodně stylová. Seriál si hraje s hororovými motivy, morální zkažeností i kritikou moci a bohatství, a většinou to funguje. Některé epizody nebo konkrétní scény jsou precizně vystavěné a mají skoro až hypnotický účinek. Tam je vidět, že tvůrci přesně věděli, čeho chtějí dosáhnout. Na druhou stranu ne všechno drží stejnou úroveň. Některé dějové linky mě zkrátka nedokázaly vtáhnout a občas jsem měla pocit, že seriál sám sebou až příliš obdivuje svou stylovost. Nejedná se zde o seriál, který bych bez výhrad doporučila úplně každému, ale pokud máte rádi temné, pomalejší a vizuálně výrazné příběhy, stojí za to mu dát šanci. -"Words have no power to impress the mind without the exquisite horror of their reality."

„Dokonalý obraz“, ale dosť povrchný. Sú aj iné SKUTOČNÉ horory, ktoré sa oplatí pozrieť. Príliš veľa klišé a príliš lineárny dej. Každá epizóda je veľmi predvídateľná. Herecké výkony nie sú až také zlé hlavne Carla Cugino,, ale sú také klišéovité a obsadenie je miestami dosť umelé a, takpovediac, veľmi „netflixovské“. Seriál prefrčí hlavou a zapadne prachom. Inak Poe keby to videl isto sa otoči v hrobe.
Strata času...

/// Myslel jsem si, že si Pád domu Usherů napodruhé užiju o dost více, než poprvé. O něco se tak stalo, ale ne o moc. První díl i přes znalost dění působí jako zmatený guláš, po kterém bych se vůbec nedivil, kdyby někdo ztratil chuť na další chod. A to by přitom byla škoda. Originální a nekompromisní mordy (účelně) nenáviděných postav jsou velmi lákavou složkou tohoto tajemného a temného vyprávění. Které tedy hlavní postava Rodderick občas nesnesitelně natahuje básněním a neodpovídáním na jednoduché otázky, což vyhodnocuji jako asi největší mínus tohoto počinu. Jsem však moc rád, že jsem si ho pustil znovu, Flanagan umí. Jen se tentokrát přeci jen trochu ztratil v metaforách a netflixizace byla i na mě trochu moc silná :D.

Spoilery. Casting se povedl - herci svá monstra zahráli výborně a dokonale se hodili hlavně Usher děti. Byli to taková monstra, že člověku vlastně ani není líto co se jim stalo. Neštěstí je forma vyprávění to je asi největší chyba tvůrců a retrospektivně no tak to byla taky chyba. Lepší by bylo, kdyby se to odehrávalo v reálném čase s posunem v čase. A ta mystika mohla být dříve nastoupená a nevygradovat až v posledních dílech. Ztvárnění smrti super akorát její motivy mi zůstali záhadou.