Rod Draka (2022)

Hra o trůny byla úžasná, tak jsem se vrhla na tohle. Ale ten příběh je takový brainrot, že se to prostě nedá. Targaryenové musí naplkat bělovlasé bubáky, aby měl kdo nosit korunu, až se starý král konečně rozpadne. Tak si princezna v zájmu rozmnožení rodu vezme nějakého bratrance, nebo co to bylo. Jenže bratranec je levý závit a do rozmnožování se mu nechce. Princezna si tedy opatří černovlasého milence a nafláká několik krásných černovlasých dětí. Mezitím si král, kterému se asi nechtělo čekat, sám opatří několik potomků. A vznikne mela, kdo má teda vlastně nárok na korunu. V podstatě je to taková fraškovitá komedie, kdy je jasné, že černovlasí bubáci v rodině plné albínů nejspíš nebudou jaksi úplně legitimní. Ale přesto kolem toho všichni vtipně chodí jak kolem horké kaše, až na občasné rýpnutí předstírají, že je všechno oukej a tato fraška se táhne jak sopel přes celou první řadu. To se to vemeno nemohlo aspoň spustit s nějakým jiným albínem? Nebyly by žádné pochybnosti, následnictví by bylo jasné a já bych se nemusela dívat na tuhle absurdní ptákovinu. A kdo si má kua pamatovat ty jména? To je samý Aegon, Aemon, Daemon, Vaemond, jeden jak druhý. Nebýt těch černovlasých děcek a té podivné odnože s bílými vlasy a tmavou pletí(?), tak to ani nerozeznám od sebe. Skončila jsem tedy první řadou. Na druhou se dívat nebudu, protože mám pocit, že další takovou nálož idiocie bych už asi nerozchodila.

Po absurdním kvalitativním sešupu a absolutně antiklimaktickém konciHry o Trůny(tento pád by se měl studovat, především u adaptací – aneb když dojde materiál předlohy, mimo jiné...) jsem jako její dlouholetý velký fanoušek byl opravdu těžce zklamán a znechucen, a proto jsem i k novému projektu ze stejného světa přistupoval ostražitě a s velkými pochybnostmi. Přes všechna očekávání i předsudky se s tím první série vypořádala celkem dobře, kvalit (prvních čtyř sérií) svého staršího, většího a známějšího sourozence sice nedosahovala, ale neměl jsem k ní jinak moc zásadních výtek. Snad jen vůči snaze a praktické nemožnosti pojmout v omezeném počtu epizod ohromný časový úsek, s čímž pak souvisely problémy velkých časových skoků a znovuobsazování těch samých postav jinými herci (v dětství vs dospělosti) atd. To mi vadilo, ale ve výsledku ani ne zas tolik, jelikož se s tím porvali relativně dobře. Takže chaos to byl, ale ke konci série už měl ten správný směr i solidní tempo. OstatněTanec Drakůje jedno z nejvíc fascinujících období historieZápadozemí, takže z čeho brát rozhodně bylo a je. Finále pak klasicky zaháčkovalo, dalo vše do pohybu a navnadilo na pokračování...1. série=75 %/****Načež ale přišla řada druhá a vše se opět začalo hroutit... za což mohly asi hlavně snahy vedení o co největší ušetření, škrty v rozpočtu i co se počtu původně plánovaných epizod týče (z 10 na 8...) a potažmo i větší a větší rozepře mezi produkcí a autorem, což vyústilo v to, že se postavy najednou nechovaly jako ony samy, příběhově se odbočovalo od předlohy víc a víc a zbytečně se to celé natahovalo, byť se tam vlastně nic moc nedělo... navíc se vynechalo nebo upravilo několik zásadních momentů a postav, které jsou v dalším vývoji celého konfliktu klíčové... a motýlím efektem se to pak celé může rozpadnout. Takže se trochu opakuje scénář konceHoT, byť ne tak razantně a drasticky. Ovšem o to víc to právě teď znovu zklamalo.2. sérieje tak z víc jak poloviny jen nudná vata a přešlapování na místě, přičemž dle kánonu a rozjezdu z první měla být opakem, svižnou akční jízdou a kaskádou extrémních událostí. Čili slabota =45 %/**.

nekonečné obmieľanie scenára, komu ten železný, natý, itý ičitý, trón vlastne patrí, len niekedy v inom čase. skúšala som tak 3 časti a potom už len pretáčala čo ďalej. Ja to budem, nie ja to budem! ten až egomaniacky počin, že na moci je postavená existencia ľudstva je hovadina.  Daný jedinec na domnelom vrchole si to len myslí, lebo ho najbližšia družina oblbuje. ale svet si ide s miliardami iných príbehov to svoje. Tak prečo mám dopekla pozerať zas tie isté zbytočné fantazy ťahanice s nepôvabnými hercami :-)?

Mezi seriálovými fanoušky není mnoho těch, kteří by neznali fantasy fenomén stvořený G. R. R. Martinem.Hra o trůnypřepsala dějiny televizního vysílání a právem patří mezi nejúspěšnější projekty stanice HBO. Po jeho rozporuplně přijatém finále se samozřejmě všichni ptali, co na ságu několika mezi sebou válčících rodů naváže. A o tři roky později… přišelRod Draka.
Seriál opět adaptuje Martinovu tvorbu a odehrává se necelých 200 let před narozením jedné z hlavních postavGoT, Daenerys Targaryen. Právě její rod (konkrétně král Viserys) nyní Sedmi královstvím vládne a snaží se udržet rovnováhu nejen v říši, ale hlavně mezi vlastními rodinnými příslušníky. A pochopitelně nechybí ani lety na dracích. Jenže co je to platné, když se těšíte na minimálně stejnou kvalitu (tedy nečekané zvraty, spoustu násilí, sexu, intrik a skvěle napsané postavy), jakou jsme dostali vTrůnech, aleDraciji prostě nemají. 
Samozřejmě, že seriál má výbornou výpravu, technické zpracování a nepostrádá jistou atmosféru. Zásadní problém ale vidím ve velmi pomalém tempu a bohužel také v jednotlivých charakterech a jejich hereckých představitelích. V polovině první série dochází k časovému skoku o 10 let dopředu a k dost nepochopitelnému přeobsazení dvou ústředních hrdinek. Ač se nově „dosazené“ Emma D'Arcy a Olivia Cooke velmi snaží, charismatu svých předchůdkyň za mě nedosahují. Jen minimum vedlejších postav má dostatek zajímavých vlastností, abych je dokázala odlišit od dalších světlovlasých figurek na spletité šachovnici vztahů mezi Targaryeny. ZGoTsi po letech pamatuji celé sekvence, zDrakůmožná tak jeden porod. Třetí sérii dám šanci, ale s velkým nadšením to nebude.

Hodnotím po druhé sérii. Rod draka je slabší odvar Hry o trůny. Dvě hlavní soupeřící královny mi byly celkem sympatické jak Rhaenyra tak Alicent. Za každou dávám jednu hvězdu. Jenže měla jsem problém dokoukat už první sérii, ale nakonec jsem se donutila zhlédnout i tu druhou. Nebylo tu vyloženě nic, co by mě tak nadchlo. Za mě celkem zklamání. 2/5