The Haunting (2018)

Je to bezpochyby seriál roku 2018-2020 a jeden z nejlepších seriálů, jaké jsem kdy viděl. Naprosto mě uchvátil. Všech 10 hodinových epizod jsem zhlédl za den a půl. Příběh sleduje pět sourozenců, kteří žili ve strašidelném domě a o více než 25 let později se znovu setkali díky rodinné tragédii. Proplétá minulost a přítomnost rodiny a ukazuje brilantní způsob, jak téměř nepostřehnutelně přecházet mezi časem a scénou. Každá epizoda stupňuje drama, bolest a hloubku postav, které podávají skvělé výkony. To vše se odehrává v hororovém rámci, který se nespoléhá na laciné strašení ani se neuchyluje ke klišé. Místo toho se strach postupně vkrádá do vašeho těla a zanechává ve vás směs hrůzy, smutku, lítosti, intrik, občasného zmatku a skutečného pocitu hrůzy, který ve vás vyvolává touhu po dalším. Osobně je to hororový seriál, který jsem viděl a který vás dokáže vyděsit i dojmout k slzám a dovolí vám vcítit se do postav, jako by to bylo nejlepší drama. Dosáhli něčeho, co se v hororovém žánru, nebo v seriálech obecně, už dlouho nevidělo. Zejména bych chtěl vyzdvihnout kameru a soundtrack, které jsou vynikající.

Horor fungující ještě líp jako rodinné drama. Seriál o nevyřčených traumatech a nedořečených vztazích. Bere si dostatek času, aby se nám každá postava dostala pod kůži, a každý díl tak přidává další střípek do mozaiky. Mistrně natočená žánrová atmosférická perlička s obrovským smyslem pro detail, jejímž výsledkem je všudypřítomný pocit neklidu, což je právě ona tažná síla celého seriálu. A řekl bych, že právě to z něj dělá něco víc, než jen horor.

Ze seriálu mám po Hill House dost rozporuplné dojmy. Slyšel jsem na to chválu jako super horrorový seriál, ale ten jsem upřímně vůbec nedostal. Celkem bych napočítal snad dohromady 3 momenty, které bych směle označil za opravdový horror. Začalo to sice jako slowburn horror s potenciálem, ale poměrně rychle se to ale překlopilo v rodinné drama s minimem horroru (v některých dílech i 0 jakýchkoliv prvků), který se tak stal jen pozadím příběhu. První epizody zaměřené na konkrétní postavy se mi líbily, jakmile to ale mělo všechny velké hráče v jedné rovině, nefungovalo to. Díl na jeden záběr byl poté jen zajímavý gimmick, který se ale hrozně rychlé ohrál a dějově se vlastně nic pořádného nestalo. Finále se mi ale líbilo, rozuzlení rodinného dramatu bylo pěkné a samotného mě překvapilo, že ve mě zarezonovalo. Dětští herci byli super do jednoho, mohl bych je sledovat hrát si v době celou dobu (a užil bych si to asi více), jejich dospělé verze a i verze rodičů mě ale upřímně nechaly dost chladným. Výkony dospělých, co stály za vyzdvižení, byl poté Robert Longstreet aka Mr. Dudley a Katie Parker aka Poppy Hill!

Seriál co bych zařadil mezi jeden z nejintenzivnějších horor zážitků vůbec, hlavně to funguje když si celou sérii dáte během dvou, tří dnů. Koukal jsem na to někdy v 2020, dostalo mě to do takovýho podivnýho stavu co jsem dlouho nezažil, že jsem se opravdu bál ve tmě a pár týdnů trvalo než to opadlo. Ale nikdy už jsem se na to nepodíval znovu a zatim to ani neplánuju, takže asi nemůžu dát plnej počet, občas to bylo trošku táhlý.

The haunting je bezesporu velmi kvalitní filmařina, která dokáže vyčarovat perfektní temnou atmosféru se skvělými herci, nadpřirozenem, vynikajícím scénářem a velmi povedeným příběhem. Hill house i Bly jsou samostatné série, které nemají příběhovou spojitost, ale obě si jsou velmi blízké filmařským umem. Zatímco je Hill house drsnější a strašidelnější tak Bly je záhadnější, pomalejší a klade více důraz na příběh a vyprávění. The Haunting sice není jen o hororu, ten lze považovat za příjemný bonus, ale především se jedná o kvalitní filmařinu, kterou lze v tomto žánru aktuálně považovat za jednu z nejlepších.