Mirai šónen Conan (1978)

Číra ukážka predpubertálneho vitalizmu, eskapizmu a životného optimizmu. Ako keď vtáča prvý krát roztiahne krídla. Radostná výzva vrhnutá k nohám celému svetu i všetkým jeho nástrahám. Mijazaki tu vlastne zobrazuje svet, v ktorom je možnosť rozletu nekonečná a necháva tento detský pocit rozvinúť sa v celej jeho potencialite. Uvedomujem si však, ako silno chlapčenský pohľad na svet tu Mijazaki sprostredkúva. Krásne o tom píše Beauvoirová v Druhom pohlaví. Na druhej strane je tu konečne film, ktorý si tvárou v tvár kríze a brutálnej deštrukcii zachováva schopnosť konať, chuť prekonávať prekážky a pustiť sa do boja i extrémnu chuť po živote. Akoby každý rozkvitnutý kvet bol dôvodom na radosť, akoby sa tu skrátka manifestoval sám život pristihnutý pri žití. Samozrejme, aj takýto vitalizmus mladosti vie byť otravný a má svoje veľké mínusy, avšak to, že niečo takéto vyrástlo uprostred všetkých tých pasívnych hrdinov - obetí - deprimovaných (hyper)modernitou je priam zázrak. Lenže ako možno túto extrémnu vitalitu, až akúsi dravosť a schopnosť transcendovať sa, ktorá je tradične vnímaná ako príčina súčasnej ekologickej krízy, spojiť s ekologickým pohľadom na svet? Mijazaki tu vlastne ponúka dve možnosti - ludistické odmocnenie smerujúce k tradičnému poľnohospodárstvu (problém nie je v človeku, problém je rakovinovom bujnení techniky, v akomsi faustizme) a súčasne práve v samotnej detskej otvorenosti a láske k svetu, ktorá nemá potrebu ovládať, kontrolovať, uzatvárať sa pred svetom, ale vpúšťa si do života náhodu, pretože práve náhoda je život. Samozrejme, takýto život je omnoho nebezpečnejší, je plný žralokov, kontroly-chtivých ľudí atp., ale prostredníctvom cností a v kruhu priateľov je podľa Mijazakiho každý problém riešiteľný. Mijazaki teda hovorí: radšej nech bujnie život/náhoda než technika. Radšej nebezpečenstvo a hrozba smrti, než prežívanie.(16.09.2021)

Postapo seriál pro děti? Kde to bylo, když jsem byla malá. Aspoň si to teď vynahradím. Některé díly slabší, některé skvělé. Dohromady pro mě krásný seriál, co budu pouštět svým dětem. Conan je geniální silák, tak bych chtěla tak silné palce u nohou, od Lany zas telepatii a mohla bych pokračovat dlouho. Paráda.(23.03.2013)

Na tomto seriálu asi nejvíc oceňuji, jak je celý děj promyšlený a neobsahuje žádné vyloženě nelogické zvraty - když se například mají hrdinové rozejít, je vždycky pochopitelné, proč to dělají a člověk by to udělal stejně. Nebo takové detaily, jako že když dají nálož do sudu, zapálí doutnák, utěsní sud a to celé dají pod vodu, tak jsem si říkal - vždyť jim to chcípne - a ono taky jo. :-) Další obrovské plus jsou postavy - jsou perfektně prokreslené a kromě kladných a záporných je děj často postaven (!) i na dalších, které umí vždy nějak překvapit - oblíbil jsem si například kapitána Dyce, který je veskrze všivák, během seriálu často hraje na obě strany a přesto jsem mu postupem času začal fandit. Určitě se najdou i negativa - děj nemá takový spád, jako raných Miyazakiho filmů, nebo mě začalo časem štvát, že se Industriané prostě nemůžou trefit (z toho si sami autoři na konci dokonce udělají vtípek), nicméně zkoukli jsme to s dětmi (4 a 2 roky) a kvůli jejich nadšení dávám 5*.(30.06.2012)

Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal, ale pak se dostavil opačný efekt a nemohl jsem se odtrhnout. Postavy jsou skvělé, příběh zajímavý a plný emocí, vizuální stránka taky není špatná.
Miyazaki prostě umí, a zde to skvěle ukazuje, vystavit postavy takovým situacím, nebezpečím a rozhodnutím, že se jejich charakter projeví v celé šíři. Vzhledem k tomu, že jeho další talent je tvorba úžasných osobností (obzvláště dívek), jasně z toho vyplývá, že na Lanu a Conana jen tak nezapomenu.(20.06.2012)

Zas tu máme chlapce, který zachraňuje holku ze spáru zlotřilých nehumanistů s mizerným přístupem k životnímu prostředí. Říkal tu někdo Laputa? Opět bohužel nechápu roztahanost do 26 dílů, což je asi největší problém japonských anime mini-sérií. Nejsou to ani filmy a na seriály v tomzápadnímslova smyslu je to příliš krátké. -60 %(29.01.2011)