Chlapec a volavka (2023)

Chlapec a volavkapodľa môjho vkusu nestratil nič zMijazakihočarovného rukopisu. Hoci prvé ohlasy ku ktorým som sa dostal boli dosť kritické; a to až natoľko, že som sa projekcii v podstate vyhýbal - musím priznať, že to teraz tak trocha ľutujem. Naštastie sa snímka objavila na streamovacích platformách.  Ako to u tohto tvorcu často býva, nieje táto animovaná snímka striktne určená pre menšie deti, ale priznám sa; sledoval som ju spolu s mojimi deťmi. Tie dve hodiny som si plne užíval. Ako to už býva obyčajom štúdiaGhilbi; snímka má silný príbeh, plný dôležitých hodnôt, absurdné a bizarné postavičky, ktoré si divák často obľúbi a atmosféru, ktorá vo mne vyvolá vždy spomienkyz detstva.

Ornitofobové (lidem, se strachem z ptáků) by se měli animáku raději vyhnout obloukem, protože mají opeřenci napříč filmem nepříliš kladnou až démonickou roli. A co jiného k filmu říct? Magická říše, duchové, kouzla a znepokojivé až hororové scény. To je Mijazaki v plné síle. Přestože mám ale japonskou tvorbu rád, autorovi jsem nikdy pořádně nepropadnul a spíše jsem se mu vyhýbal. Nemůžu ale říct, že by tu bylo cokoliv, co bych od autora nečekal a i většinu zvratů člověk odhalí dříve, než mu je film naservíruje. Na stará kolena tak Mijazaki nadělil fanouškům patrně poslední dárek a v téhle rovině se mu to vlastně i povedlo. Hodnocení:70 %

Chlapec a volavkazaujme hlavně krásnou animací a příjemnou atmosférou, která tě hned vtáhne. Není to nejlepší projektHayao Miyazakiho,ale stejně je to velice dobrý film.Každá scéna je plná detailů a působí hodně živě. Hudba je jemná a hezky doplňuje emoce, aniž by byla rušivá. Tempo je klidné, ale nenudí, spíš tě nutí se nad věcmi zamyslet. Postavy působí přirozeně a jejich pocity jsou uvěřitelné. Film umí být dojemný, ale zároveň nabízí i lehké a nadějné momenty. Celkově jde o silný animovaný film, který nepůsobí přehnaně a zůstane v hlavě i po skončení.4z5hvězd dávám za atmosféru, zpracování a emoce.

Nevím. Nebylo to špatné, nebylo to nijak výjimečně dobré. Nevím, jestli to bylo nějaké. Možná pro někoho, kdo si chce všechny symboly hned nějak vysvětlovat, hledá záměrně a aktivně všechny možné spojitosti a logiku, ale kdo čeká, co film přinese, ten čeká dost dlouho, než se děj vůbec nějak začne odvíjet a hlavní hrdina vůbec třeba promluví. Kdo je pak rád, že se film konečně pomalinku rozhoupává, se musí ještě připravit na konec-nekonec. Kdo ví, jak zamračený chlapec dál žil, vždyť kromě jedné sebereflexe, kdy odmítá sáhnout na kostky, protože lhal, jsme se o něm pořádně nic nedozvěděli. Krádeže cigaret vyzněly proto ok, jako účel světí prostředy. Možná hlavní poselství toho příběhu bylo, že snil, že jeho mrtvá maminka a náhradní maminka-sestra maminky, se spolu v jiném, fantaskním světě domluvily, že ho náhradní maminka vychová, a tím ji on sám mohl ve svém životě přijmout. I tím, že se jeho maminka vědomě rozhodla být jeho maminkou i za cenu, že uhoří v plamenech, což se jí pokusil rozmluvit, ale okolnosti byly silnější. Ale tento výjev byl trochu mimo pořadí, protože stejný čas věnoval autor jedné z babč, které ho ve své mladší podobě heroicky zachránila, tedy příběhy hlavních postav a vedlejších tak trochu hierarchicky splývaly. I tahle babča, která se navíc uměla z plna srdce smát, vzbuzovala mnohem větší sympatie, než chlapcovo dokonalistický tatínek, který byl úplně mimo, jako by ani nebyl důležitý, ani záhadný a mocný třeba jako praděda, strážce pochybného světa, který čekal na chlapce, a ne na jeho otce. Suma sumárum, Mijazakiho nám ukazuje svůj fantaskní svět, ale ten nám přechází do povrchnosti a plochosti a nejasnosti, protože o něm moc nevíme. Možná je lepší se ponořit do svého vlastního světa a zapracovat na něm.

Labutí píseň Mijazakiho filmů. Konec cestování skrze jeho fantastickou a bůjnou fantazii. Chlapec a volavka spojuje všechny jeho filmy do jednoho posledního příběhu kluka, který se jde poprat se svými duchy i traumaty. Nebo taky ne? U filmů studia Ghibli jeden nikdy neví. Ale když jsem hledal film pro letošní moje narozeniny, tak spadl výběr právě na tento film. A nelituji. Film je nádherný jak studio Ghibli a Mijazaki umí. Pravda, volavka se zuby a invaze andulek byla značně znepokojující. Ale film nabídne opět krásný a dojemný příběh plný perfektního soundtracku. Atmosféra filmu je prostě nádherná. Mijazaki se vypisuje ze svého života a tvoří příběh kluka, který skrze fantasii zažije všechno. Film opět pohladí po duši, jak jen to on prostě umí. Budu si už pořád vyčítat, že jsem na film nezašel do kina. (85 %)