Zuřivost (1978)

Po Carrie dostal De Palma nabídku na další film o psychických schopnostech, tentokrát však více zaměřený na akci. Amy Irving má vysokou úroveň telekineze a telepatie a pomáhá Kirku Douglasovi najít jeho syna. Solidní akční a sci-fi film, velmi odlišný od Carrie a blížící se kFirestarter,Scannersnebo (o mnoho let později)Push. Po první polovině, kde je vše poněkud nudné, se dostáváme k opravdovému vývoji filmu. Je zřejmé, že je velmi zastaralý, zvláště když ho nevyhnutelně srovnáme s předchozí De Palmovou tvorbou. Nedoporučil bych ho jen tak komukoli, jen fanouškům De Palmy. Hlavní body: jako vždy mistrova režie, hudba Johna Williamse a některé jednotlivé scény; například scéna v zábavním parku trochu připomínajícíFinal Destination.

Carrie na sedativech a medúza, co se nikoho nedotkne.. Od scény, kdy si Kirkův neohrožený agent na útěku barví vlasy a vycpává břicho polštářem v bytě zvláštní rodinky, jsem tak nějak začal tušit, že si s De Palmou tentokrát nebudeme rozumět. Kostrbatě napsané, za zpomalenou scénu útěku režisér zralý na připínáčky na židli, konec s dnem lumíků a vnitřním omítáním vede k další explozi (tentokrát smíchu). Nefungovala ani klasická snaha vecpat tam Hitchcockovy prvky včetně Williamse napodobujícího hudbu Herrmanna. Andrew Stevens jako nasraný telepat otřesný. Tohle stačí tak na Columba a Dallas..

V 70-tych rokoch bol De Palma ešte podpriemerný režisér a keď sa k tomu pridá mizerný B-čkový scenár, nemohlo to dopadnúť dobre. Nezachráni to ani Kirk. Príbeh je na hlavu, koniec je úplne dementný a tie spomalené zábery je niečo strašné. Aspoň máme v tomto filme niekoľko hereckých debutov - Daryl Hannah, James Belushi či Dennis Franz.

Brian de Palma mi opakovaně potvrzuje pověst filmaře se zvláštním talentem pro jednotlivosti kombinovaným s neschopností vidět a tvořit celek.
Mám určitou fantazii o tom, jak točí své filmy: Ve scénáři ho osloví jeho jedna až tři scény a k nim jeho imaginace vyprodukuje dechberoucí realizaci. Tyto posléze obalí více či méně zdařilou rutinou a celé to pojmenuje tak, aby to znělo jako cosi od Alfreda Hitchcocka -Fury,Frenzy, whatever.
Těmito centrálními scénami jsou v této Carrie na druhou vize a spontánní telekinetické ataky postavy s mimozemsky vyhlížející Amy Irving resp. dalších zvláště nadaných dorostenců uprostřed. Paul Atreides eyes. Během těchto scén na plátně konzumujeme zrna, z nichž patrně vzešel celý film.
To ostatní je nať, z jejíž zeleně zbyla po letech sláma a jejímž nejfotogeničtějším stvolem povlává Kirk Douglas v roli nezdolného předchůdce taťky Liama Neesona, [who]do have are a very particular set of skills, skills I have acquired over a very long career. Skills that make me a nightmare for people like you. Tím "you" je v tomto případě krysa John Cassavetes, který má s przněním různých děťátek bohaté filmové zkušenosti. Arabové, kteří to odskáčou jaksi preventivně na kolotoči, výjimečně za nic nemohou...
Až na jednotlivosti zábavně vyčpělé.

,,... KEBY CHCELI ABY SOM ZMIZOL, TAK ZMIZNETE SO MNOU AJ VY." __ De Palma si ide svoje, má svoj charakteristický štýl a réžijné postupy, ale nie všetko, čoho sa dotkne vyzerá podľa mojich predstáv. Predovšetkým tento zvláštny mix špionážneho a mysteriózneho thrilleru, cez svoju akúkoľvek lákavosť, nie je vôbec funkčný. Dve hodiny sa miestami až neskutočne vlečú a ak sa k tomu pridá nejaká spomalovačka (pri prepísknutom úteku z kliniky som začínam naberať podozrenie, či si náhodou De Palma nerobí žarty.), takto vytvorené nudné slimačie tempo nezachráni ani Kirk Douglas v pomerne vtipných prestrojeniach. (374. hodnotenie, 28. komentár k filmu)