Zloděj z Bagdádu (1924)

Příběh natočený v době, kdy čas plynul poklidněji, lidé se uměli lépe dívat a vciťovat se. Museli bychom vrátit čas o stolet zpátky do časů našich babiček a prababiček ... I tak si Zloděj z Bagdádu zachovat kus nadčasovosti a díky svemu provedení je krásnou ukázkou poctivé a nápadité filmařiny.  (Douška pro ty, co lkají, že má film přepálenou stopáž - je stejně dlouhý jako barevná bublina s nazvem Avatar.)

Blockbuster jak má být. Fairbanks má postavu moderního atleta a pohybové nadání ( a šarm) dotýkající se snad i nedotknutelnosti samotného Chaplina. Scénář je překvapivě sofistikovaný, plný zvratů, taktizování, akce, drobných gagů, atd, podpořen chytrou dramaturgií. Díky tomu asi šlo usedět film s neskutečnou, skoro dvouapúlhodinovou, stopáží i na tvrdých kinosedačkách své doby. Má to chemii milostné dvojice, parádního záporáka a jeho proradnou posluhovačku, kouzla která se tváří jako ta nejběžnější věc na světě, krásné dekorace, rafinované triky, vrstevnatý příběh, mongolské hordy čekající v přestrojení na svůj okamžik, atd, atd, atd.. Velkolepé, zábavné, zapamatovatelné..

Zubom času ohlodaná prechádzka orientálnym fantasy svetom, ktorý mnohí poznáme z nespočetného množstva filmov a rozprávok. Tento snímok patrí k priekopníkom tohto žánru a už na prvý pohľad sa vyznačuje veľkou výpravnosťou a na tú dobu doslova pompéznosťou či už v kostýmoch, či už v kulisách, ale aj v samotnom počte hercov. V dnešnej dobe to už neobstojí, ale určite si to zaslúži primát legendy. 55 %

První polovina svižně odsýpá, druhá je paradoxně dosti pomalejší a fragmentárně podaná. Zachraňují ji ovšem bombastické vizuální efekty, zobrazující Ahmedovy překážky při cestě za pokladem. Fairbanks je většinu filmu jen do půl těla, aby předvedl svou vypracovanou postavu, hází úsměvy na všechny strany a je těžce vysmátý. Až do okamžiku, kdy se zamiluje. Ostatní jsou spíše do počtu, byť hlavní záporák v podání Sódžina Kamijamy se zapíše do paměti. Potěší i Anna May Wong v roli zrádné otrokyně. Naprostým králem je ale architekt William Cameron Menzies. Kulisy Bagdádu, kostýmy všech postav a vizuální efekty oslňují i dnes.

[2,5*]     Filmu dominuje hlúpa teatrálnosť Fairbanksa, takže som v ňom nedokázal vidieť bagdadského zlodeja, ale len arogantného Američana. Bezbrehé megalomanstvo bol asi spoločný znak pre raných hollywoodskych tvorcov (Griffith), tie monumentálne kulisy budia dodnes údiv (tvorcovia v podstate vybudovali celý Bagdad) a perfektná kamera tomu pridáva na pôsobivosti (hlavne v reštaurovanej verzii). Keď sa ale začneme baviť o veciach, ktoré robia film umením, vynorí sa nedokonalosť tohto filmu v plnej nahote. Okrem spomínanej teatrálnosti to je značne naivný scenár, príbeh je prevedený na plátno tak nejak mechanicky a doslovne. Pokusy o humor sú skôr nižšej kategórie, vtipy často pôsobia dosť nasilu. Celé to zaváňa Fairbanksovou exhibíciou. No a tie triky sú občas veľmi úsmevné (hlavne tie boje s kadejakými príšerami), a to bez ohľadu na dobu vzniku. Moje nesympatie k Douglasovi Fairbanksovi ešte umocňuje fakt, že kúpil americké práva na filmDer müde Tod (1921)nie preto, aby toto významné dielo kinematografie uviedol do kín, ale aby mohol v tichosti jeho prvky odkopírovať (rozumej ukradnúť) práve do svojho "Zlodeja z Bagdádu". Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.