Zločin v Polné (2016)

Bez ohledu na to, ke které straně se člověk ve skutečném sporu přiklání, nutno ocenit volbu tématu. I když lze diskutovat o tom, z jaké pozice obhájce/žalobce autoři ke zpracování přistupovali. Ale to s sebou zpracování jakéhokoliv reálného historického tématu vždy nese. Nepochybně však nutno ocenit film jako povedený. Velmi dobré a přesvědčivé herecké výkony, osobně za nejlepší považuji výkon Karla Heřmánka ml. Působivá depresivní atmosféra tehdejších věznic, tak odlišná od dnešních fešáckých kriminálů. Až nostalgicky působící komunikace tehdejších střední třídy úředníků. Nastíněné otázky svědomí, spravedlnosti, vlastenectví. Za mne dobrý.

Pěkně natočené a výtečně zahrané historické drama, jež má opravdu silný námět, takže příběh plný nesmírně zajímavý a často i těžko uvěřitelných momentů. Dalším plusem je výborná dobová atmosféra, krásné kostýmy, interiéry, reálie. Celkově se mi dobové zpracování moc líbilo. Prakticky všem hercům jejich role perfektně sedly, jednoznačně zde ale kralují Karel Heřmánek ml., Jaroslav Plesl a Karel Roden. Jedinou větší nevýhodu spatřuji v tom, že přes tyhle všechny aspekty snímek působí příliš jako televizní počin, tvůrci se zbytečně drží u zemi, což mu malinko ubírá na atraktivitě. Možná bych si taky dovedl představit o něco vyostřenější soudní proces (emočně, dialogově), jinak ale spokojenost, povedený počin. 7/10.

Velká část lidí se prostě nemění, mění se jen skupina obyvatel, proti níž se obrací její nenávist. Tady to jsou Židé (a ti, co je obhajují), později to byli Němci, dneska třeba Ukrajinci, Arabové či Peršani, Rusové, Číňani nebo Evropská unie (jj, takové lidi lze najít na obou stranách všech barikád). Já vím, že je to poněkud zjednodušené hodnocení, ale dostala jsem se k tomu velice pozdě, tedy v době, kdy tady to už většina komentujících rozebrala tak dokonale, že k tomu vlastně nemám co více dodat. Jen snad, že mně se líbila i podobnáZádušní oběťs Evičkou (tehdy ještě) Josefíkovou.

„Tvrzení doktora Baxy je bezcharakterní a hanebná denunciace. Pane předsedo, dovolte, abych tu citoval profesora Masaryka, který v dnešním vydání Času napsal, že: Otázka by neměla znít, kde je krev, nýbrž, kde je rozum a čest!“Poslúchla som hneď prvú recenziu, ktorú som si prečítala a nepátrala o tomto prípade dopredu. Film ma zasiahol svojou atmosférou, dobrým hereckým obsadením a na 172 minút som sa stala súčasťou obdobia okolo r. 1900. Atmosféra súdnych procesov a všetky okolnosti prípadov ma zaujali a citovo zasiahli (netušila som o antisemitistických náladách už na začiatku 20. storočia - vieme, kam až viedli). Najvýraznejšie na mňa zapôsobili postavy v podaní Jaroslava Plesla, Karla Heřmánka ml. (ktorého takmer neregistrujem) a Karla Rodena. Veľmi dobre zvolené hudobné „podmazy“ zľudovelých piesní typu: „...zabili nám modookou holku“.

Vrcholne sceny byly ty s Masarykem, to si clovek uvedomoval, jak vyjimecna osobnost stala na prahu nasi republiky a take skutecnost, ze mezinarodni reputace, kterou pak vyuzil behem 1sv, mela sve hluboke koreny a nevznikla jen tak pro Masarykuv krasny plnovous. Tam, kde vsak Masaryk chybel, chybela  i potrebna atmosfera. Plesl a jeho vecne depresivni styl hrani proste inscenaci neutahl. Byt ta dokazala vykreslit silu fanatismu i chut obycejnych "slusnych" lidi "napomahat* vykonu "spravedlnosti. Jo, "slusni lide" se nachazej v kazde dobe. A potom aby se jeden divil, ze lide jako dr Baxa se mohou stat predsedou ustavniho soudu ci prazskym primatorem. Taktez kladne kvituji zamer tvurcu zrekonstruovat soudni jednani primymi dochovanymi replikami. Celkovej dojem slabsi ctyri hvezdy. 7/10. Ps: zde mnohymi kritizovana cernobilost postav mi nevadi, nebot v historii se obcas objevuji krizove chvile, ktere cloveka do cernobilosti proste zmacknou a nedaji na vyber. Kdy ten, kdo mlci, souhlasi a ten, kdo nesouhlasi, je jen a pouze silna osobnost, ktera se zmacknout nenecha. A i tato inscenace obsahuje archetypy mlcicich, kteri nesouhlasne souhlasi, taktez i hlavni manzelsky par proziva pochybnosti. Slovy sira Thomase Moora z filmu Muz do kazdeho pocasi: nekdy se proste musime vzeprit, byt tim riskujeme, ze se staneme cb hrdiny. K vitezstvi zla staci, aby dobri lide zustali pasivni v odstinach necernobile sedi.