Trampoty pana Humbla (1997)

Já neznám knižní předlohu, takže nevím, zda za ten pitomý způsob podání může přímo pan Neff, nebo si to jen scénárista upravil dle svého. Dobrá, námět je tímto naprosto zdrbán, a pro mne tím nepřijatelný. V každém případě mi to vadilo, takže jsem měl sníženou pozornost. Neskutečně v té temnotě pobavil dopis paní Hermíně Smolové. Pak se odněkud vynoří nějaká postava Piky či jak a já vůbec nepochápal souvislost. Asi jsem fakt nedával pozor. A protože mne zaujala až druhá půle filmu o komančích, dávám s bídou dvacet.

"Proti Humblům není obrany." Svatá pravda. Jsou všude, jsou nevykořenitelní a množí se jako plevel. Tohle byla velmi solidní nadčasová záležitost. Karla Humbla je možno potkat prakticky denně a všude, stejně jako šváb by zřejmě přežil i nukleární výbuch a ještě by na tom něco získal. Tento televizní film se tvůrcům opravdu povedl, Miroslav Donutil s Leošem Suchařípou podali skvělé výkony, i když devatenáctiletý Karel byl, jako člen nacistické bojůvky, už trochu mimo. Každopádně jsem film neviděl poprvé ani naposledy.

Podle knižní předlohy se film liší tím, že se v noci v horečce panu Humblovy zjevují lidé, kterým ublížil, situace, které v daných chvílích a letech prožíval a jako žalobce vystupuje jeho nevlastní syn. Vše za přítomnosti soudce, který ho má nakonec odsoudit. Je to zvláštně pojaté a Miroslav Donutil v roli pana Humbla je dokonale bezpáteřní. Tahle klasika Vladimíra Neffa funguje parádně jako kniha, i jako tato televizní inscenace. Pan Humbl si dokázal poradit v každé situaci a v každém režimu za cenu vlastního prospěchu a vlastní spokojenosti. Neštítil se udávat lidi, převlékat kabáty, lhát a podvádět. Mistrně nechutný charakter, který Miroslav Donutil zahrál absolutně přesvědčivě.

Výborná televizní inscenace režiséra Viktora Polesného, v níž roli podlého a bezcharakterního prospěcháře skvěle ztvárňuje Miroslav Donutil. Pozpátku nezůstávají ani další zúčastnění, zaujme zejména postava Humblova tatínka, kterou skvěle podává nestor české filmové a televizní scény Leoš Suchařípa. Je pozoruhodné, jaká individua dokázaly minulé režimy vygenerovat a čeho všeho tito "lidé" byli schopni, jenom proto, aby si zachránili svou vlastní lacinou kůži, nebo aby získali nějaký profit na úkor těch druhých. Velmi mě tento televizní film zaujal, a osobně si myslím, že kdyby pan Humbl žil řekněme 100 let (pozn. ve filmu se uvádí, že se narodil v roce 1910), určitě by se neztratil se svými schopnostmi i charakterovými vlastnostmi i v době současné, např. v takovém Parlamentu by to pro něj dle mého soudu bylo jako dělané. Roli tohoto bezpáteřáka ztvárnil M. Donutil skutečně bravurně a společně s bakalářskou povídkou "Dobrá zpráva", kde ztvárnil zarytého komunistu, který věří v návrat do starých dobrých časů, považuji tyto 2 zmíněné role za jeho vrchol na poli TV tvorby. Samozřejmě zde byl ještě cyklus 3+1, ale tyto dvě role mají přece jenom daleko hlubší význam.

Myslím, že náš současný prezident Pavel je dokonalý reálný příklad pana Humbla.