Wildlife (2018)

Americké nezávislé doutnající léto. Pro hlavního hrdinu materiál na nejistotu let blízkých a na terapii let vzdálených, ale pro diváka bohužel čím dál předvídatelnější zážitek. Jakmile dojde k výletu k hořícím lesům krásné Montany, je jasné, kam se bude děj dál ubírat a scénář z dané osnovy ani jednou neuhne. Naopak, scény, kdy už tušíme, jaká odhalení nebo zlomy na hlavní postavy čekají, jsou natahované na dlouhé minuty a jakékoli vcítění se v tu chvíli opadává. Největší pochvala nepřekvapivě míří ke Carey Mulligan. Její milá jiskra v oku, která se kdykoli může změnit ve zlověstné zablýsknutí, ta se nikdy neokouká.

Je to velmi dobře natočené. Množství bonusových bodů za to, že se se rozhodli nepoužít voiceover a vyprávět pouze filmovou řečí. Jenže když bych Paula a Zoe plácala po zádech, tak bych si tajně myslela, že obsah mě bohužel nezajímá, že se to docela táhne a že tahle beznadějná deprese klidně mohla zůstat pouze na stránkách knížky.

Paul Dano bude možná dobrým režisérem. Při svý prvotině ukázal, že nějaký talent má. Rozhodně to ale neznamená, že je Wildlife dobrý film. Většinu času jsem moc nechápal co vlastně sleduju. Nemohl jsem se vžít do situace ani jedné postavy, takže mi bylo úplně jedno co se to děje a jak to celý dopadne. A ve finále to dopadne prostě divně. Jako celý film. Čím méně Jakea, tím méně dobrých herců.

Emočně velice silný filmový zážitek, ze kterého vyplývá, že Paul Dano není jen úžasný herec, ale též skvělý režisér a scénárista, jenž dokáže velmi citlivě a zároveň přesvědčivě odvyprávět natolik lidský příběh, jako se odehrává právě zde. Přestože styl zpracování se tedy nese ve vážně pomalém tempu, film ani na chvíli nenudí, a to jak díky perfektnímu obsazení, tak podmanivému retrovizuálu, tak atmosféře, ale především zápletce, která postupně odhaluje krizi jedné běžné, ničím se vyjímající rodiny, kdy se ukáže, že z některých cest a rozhodnutí již není návratu, a to ať už se snažíme jakkoliv moc. Velmi zde na mě každopádně působily především dramatické okamžiky, kdy bylo vidět, kolik toho k sobě manželský pár ještě pořád cítí, ale zároveň ví, že již nemohou být spolu, nicméně silné bylo i sledovat přítomnost jejich syna, který jen bezmocně přihlížel všem těm událostem, ze kterých byl tak nešťastný, a to hlavně kvůli tomu, že věděl, že s tím nemůže nic udělat. Celý film je jinak plný metafor, nesoucích mnoho pravdivých poselství, pasujících ovšem i na reálný každodenní život a partnerské soužití, a to ať už se odehrává v jakémkoliv čase a místě. Wildlife mě zkrátka skutečně oslovil, silným příběhem, ještě silnějšími emocemi, skvělým obsazením, v čele s opět fantastickým Jakem Gyllenhaalem, takže sice žádný mainstream, ovšem pro vnímavého diváka určitě lahůdka.

Rozpadajúca sa rodina, problémy....stále tie isté hovná dokola. Toto ale pramenilo zo ženskej frustrácie, aspoň ja som to tak pochopil. A z tvrdohlavosti manžela. To však nič nemení na situácií, že ju nechal pár dní samú doma a ona si našla nový kolík. Vina to bolo oboch, ale viac jej. Inak nezáživné a zbytočné. 2 z 5