Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine (2023)

Obsah není přesný, protože tahle verze je zasazena do současnosti a tak ani není moc potřeba nějaká velká znalost originálu. Ano rozpočet byl evidentně nízký a asi většina padla na honoráře pro herce kteří určitě nehrají zadarmo, ale vytáhli se tu oba dva moji oblíbenci Clarke i Sutherland. Byť je to celý v jedný místnosti a působí to tak jako televizní inscenace tak nějaká větší nuda nehrozí a hlavně se v takovém typu filmu pozná, že režisér prostě má cit pro vedení herců a gradování scén a i ta závěrečná pachuť z jakože vítězství je tu lépe a přesvědčivěji vykreslena než v původním filmu. Zkrátka i když nemůžu říct, že by mě to nějak vyloženě strhlo, tak určitě se v případě režiséra Friedkina jedná o důstojnou rozlučku. Takoví velikáni už se dneska ve světě filmu nerodí.65%

Soudní dramata mám rád. Filmy odehrávající se v jedné místnosti také. Ale oboje musí mít dobrý scénář. To se tady úplně nekoná. Je to soudní slow burn - na první pohled divadelní materiál (nebo na první poslech rozhlasová hra) - který občas sklouzává do takové pedantské akurátnosti, až připomíná spíš nějaký výukový materiál katedry vojenského práva. Je to sice drama, ale toho dramatu tam bohužel zase tak moc není. A celé to působí příliš odosobněně na to, aby vynikl závěrečný pokus o pointu. Herci jsou fajn, druhá polovina soudního jednání je fajn, ale celé je to příliš polovičaté a okatě nefilmové, aby to vykouklo nad hladinu průměru.

Celou první polovinu jsem se nedokázal vzdát pocitu, že z hlediska vyprávění by tam správně měly být flashbacky na samotnou událost, ale z důvodu snížení rozpočtu na to nedošlo. Výborní herci to naštěstí většinu času vyvažují, ale dojem z pouhého polovičatého produktu ne a ne odejít. Teprve až v druhé půli, kdy začíná atmosféra houstnout a proslovy gradovat, si Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine sedne. A výborně to završí finální tečka. Ale je to víc rozhlasová hra než film, navíc s jasně rozdanými kartami, což mimo jiné vede ke zklamání z toho, že někdo Friedkinova formátu se měl rozloučit s filmovým světem trochu lépe (protože z hlediska režie tu slavný filmař skutečně nemá moc jak zářit). Ale nenudil jsem se, to musím tvůrcům nechat. Podruhé si nicméně něco takového člověk nemá důvod pustit.

// Herecky výborný (předčasný odchod Lance Reddicka je jedna z nejhorších věcí, co se letos ve světě filmu stala), příběh se dá zjevně aplikovat na jakoukoli éru a jako soudní drama scénář vždy skvěle obstojí, ale vizuálně je to fakt strnulý. Tam nebyla bohužel ani snaha to nějak oživit, člověk nepotřebuje hned kameru Dvanácti rozhněvaných mužů, ale od Friedkina je tohle až překvapivě suchý. 6/10

5/10| Taková ta ultra laciná a v podstatě výplňová epizoda JAGu z 90s, ve které nezbyly prachy na jakékoliv exteriéry, natož reálné lokace (nebo libovolnou vojenskou techniku:-)), takže to celé stojí jen na jedné místnosti, pár hercích a několika kusech nábytku. Totální absence hudby v průběhu filmu (s výjimkou asi minuty na úplném konci a závěrečných titulků) dojem televizní/divadelní inscenace, ruku v ruce s nuznou výpravou a sterilní kamerou a střihem, jen podtrhuje. Což by samo o sobě nebyl problém, pokud by film táhl příběh, postavy a vypjaté dramatické situace. | To se ovšem nestalo. Dějově to nemá absolutně čím překvapit, postavy nedostanou šanci se výrazněji ukázat a na nějaké vyhrocené dialogové výměny (ve stylu Cruise vs Nicholson v A Few Good Men) také nedojde. Kromě toho Sutherland s podivnou dikcí působí od první minuty jako naprostá psycho troska (což asi nebyl záměr) a fakt, že se v závěru úplně sesype, tak nemůže překvapit ani neznalce předlohy nebo předchozích adaptací. | Friedkinovu poslední štaci zachraňuje vcelku obstojná pointa, pár ucházejících scén (výslech napůl retardovaného svědka pobavil:-)), důstojná rozlučka/rolička Reddicka a Sutherlandovo herecké sólo ve finále. Škoda, že živoucí legenda na poli vedlejších úloh v "military" filmech Dye je tady, doslova, jen do počtu. Není to vyloženě průser, ale velká sláva také ne. |PeZet