Vyjeď v noci! (1942)

Utláčaným brändebolským farmárom boli čoraz brutálnejšie pošliapané ich zákonné práva, aby mohol povedzme každý jeden z nich vlastniť kúsok nejakej pôdy, ktorú by si následne mohli obhospodarovať podľa vlastných uvážení; Kráľovná totiž predala ich práva akémusi grófoviKlewenovi, ktorý by si teda z nich najradšej vypestoval iba poddajných nevoľníkov, ktorí by sa mu úplne poddali prácou na panskom dome, s čím sa akosi nemohol absolútne stotožniť najmä začínajúci r-e-b-e-l a farmár -RagnarSvedje[naprosto majestátny herecký prejav zo stranyOscara Ljunga]vo švédskom historickom epose zo XVII. storočia, a to konkrétne pod taktovkou -Gustafa Molandera, v ktorom, mimochodom, rovnako debutovala ani nie 22-ročná (!)Eva Dahlbeckováv úlohe "čarodejnice"Botilly Stångeovej, snúbenice ústredného švédskeho tvrdohlavého protagonistu, ktorý vskutku začal pomaličky viesť akýsi "partizánsky spôsob života," nakoľko sa väčšinu času ukrýval len v akomsi lese, ale o tom, až niekedy potom, keď to daná situácia napokon povolí...•Akonáhle sa totižto na „striebornom plátne” v klasickom ponímaní, zakaždým znovu a znova, objavoval tento mimoriadne výrazný,„Rebel s príčinou,”tak práve vtedy mu bývalo toto plátno i zvyčajne veľmi priaznivo naklonené, keďže si všetky najlepšie scény privlastňoval vo svoj vlastný prospech v dobrom slova zmysle s tým dôvetkom, že síce ani zase príliš ostatných účinkujúcich nepúšťal k tomu, aby sa mohli podobne realizovať, ako aj On, no napriek tomu by sa určite našiel minimálne i ďalší aktér, ktorý by mu mohol zručne sekundovať - richtárJon Stånge[vo fascinujúcom stvárneníLarsom Hansonom]→ tohto klasika už zNemej éry, si musím niekedy opätovne pripomenúť, ak sa mi avšak ponúkne i taká možnosť ← Oženil sa napríklad s Karin Molanderovou, niekdajšou manželkou koho iného, než vyššie uvedenéhoautoraG_M; hm... obzvlášť zaujímavé zistenie.•Kvalitne nakrútený, dobový titul v reálne pomerne dosť pohnutých časoch, t.j. počas obdobia II. svetovej vojny v oficiálne neutrálnom prostredí Švédska, ktorý doslova sršal samou profesionalitou zo strán jeho tvorcov, a čo sa premenilo v akési„majstrovské dielo,”keď sa v rámci príslušnejkinematografie, vyprofilovalo v jedno z vôbec najdôležitejších, aké sa ponúkajú, a ktoré pritom mnohí z nás, dokonca ani nijakým spôsobom nepoznajú, z čoho by bolo hrdémuRagnaroviasi strašne smutno...(10.08.2024)

Já jsem si celou dobu říkal, že to není špatné, ale že mi na tom cosi nesedí a plně mi to došlo až v tom přehnaném závěru. Ona to totiž je agitka, sloužící k tomu, aby se Švédi vzbouřili proti Nacistům a v tomhle případě proti rozhodně nic nemám, tohle byla agitka směrovaná opravdu správně. Jenže to vlastně nic jiného než agitka není a to už vnímám jako obrovský problémy protože, no... Tyhle filmy prostě mají své datum trvanlivosti, kdy jsou opravdu důležité a aktuální, ale když vyprší a nemají v sobě nic navíc, znatelně zestárnou a je to na nich poznat, i když s jejich poselstvím člověk plně souhlasí. Poselství tohohle filmu se dá sice vyložit bez větších problémů i jinak, v podstatě jako levicová agitka, kdy se týraní dělníci vzepřou vyšší vrstvě, která na nich parazituje, ale princip je stejný, jen tady už ne tak souhlasuhodný, jelikož by vlastně stačilo něco málo pozměnit a komunisté by mohli vlastní Vyjeď v noci! natočit v padesátých letech klidně tady. Molander to sice krásně natočil a přišel s nejednou naprosto skvěle promyšlenou scénou, ale i s ohledem na historický kontext to není nic, co bych chtěl hodnotit nějak vysoko, i když to své kvality rozhodně má a ty taky oceňuji. Vlastně bych mezi ně částečně zařadil i práci s postavami, které tu aspoň mají nějaká jména a životnost, nejsou "jako jeden muž", jako to v agitkách většinou bývá a nejvíc mě z postav zaujal ten rychtář, který, i přes občasné nedořečené výkyvy, měl neutrální povahu, nebyl ani dobrý ani zlý a to jsem tu moc nečekal, když mi došlo, oč půjde. Jen teda škoda, že osudy některých postav to nedotáhne do konce a v závěru to muselo přijít s bojovnou písničkou, kterou na tu dobu naprosto chápu, ale z dnešního pohledu jsem se nedokázal přenést přes názor, že už je to trochu moc. 3*(05.03.2023)

Veľmi príjemné prekvapenie zo severu Európy, pretože sa jedná o pozorudodný film po viacerých stránkach. Film vyzerá veľmi sviežo aj po rokoch, absolútne by som mu netipoval 80 rokov, napr. za akciu by sa nemuseli hanbiť ani o 30 rokov neskôr. Má fantastickú atmosféru a nie vždy jednoznačné postavy. Mieša viacero elementov - od silných emócií o domáhaní sa spravodlivosti cez postavenie vtedajšieho kresťanstva a pohanských zvykov/čarodejníctva až po česť a zodpovednosť každého jedinca. Obsahuje mnoho metafor a podobenstiev. Dokonca sa tu objaví full frontal nahota (na rok 1942? - wau). Postavy sú energické a každý predstavuje čosi iného. Nielen vďaka vynikajúcej atmosfére, ale aj kvôli vkusnému humoru a akcii som film zhltol ako malinu. Kazí ho vlastne len to, že je to čistá protinemecká (vojnová) agitka, a ani sa to nesnaží príliš maskovať. Všetko slúži ako paralela proti vtedajšiemu nacistickému Nemecku a strachu švédskeho národa konať so zbraňou v ruke.(12.09.2021)

Vzpoura sedláků je alegorií německého nebezpečí, kterému se musí lid postavit. Solidní film.(02.12.2022)

Švédsky historický projekt využíva zaužívané metódy, ktoré zatraktívňujú snímok. Sú to jednoduchosť, priamočiarosť a dobrodružnosť. Štvrté hodnotenie a druhá recenzia.(27.11.2022)