Velká neznámá (1970)

„Nejlepší“ druhá povídka. První: přejetá / nepřejetá holka vyplněná spoustou tápání. Druhá: koukatelné se solidním výkonem Čápa, Dítěte. Když může levitovat zeměkoule ve vzduchoprázdnu, proč by nemohl levitovat Čáp ve výtahové šachtě? Třetí: slabá zápletka s Kačerem, který tvrdí, že již zná a četl nově vydanou detektivku. Ještě k tomu nahá Divíšková. Kačer musel mít nějakej škraloup. Postavy stále bezdůvodně volají jméno našeho Spasitele Ježíše Krista. „Hobl, musíš tam dát školení, jak maj gojim správně mluvit.“

Mystery, potažmo horrory patří v československém filmu k poměrně vzácným žánrům, o to víc jsem se těšil na třípovídkový počin Pavla Hobla, u nějž se v jiném komentáři objevilo přirovnání k slavnéTwilight Zone. První povídka (Pátrání→ hodně silné4*) mě úplně dostala a od počátku znepokojovala fantaskní zápletkou oběti viditelné autonehody bez viditelného auta, i postupně odhalujícím se příběhem dvou dívek s neobvykle šílenou podobou jednoho velkého přátelství a fanouškovství současně. Hodně musím vyzdvihnout atmosféru, která během sledování života a počínání pana profesora (v zajímavém podání Gustava Nezvala) je často podtržena až bezútěšně depresivní náladou, jednak pohasínajícím vztahem s invalidní manželkou v poslední fázi života, ale také prostředím zabláceného sídliště, evokujícím skoro až místo kdesi na konci světa. Za mě se hodně vydařila i mysteriózní pointa „mezi nebem a zemí“, která se nejdřív odhalí, aby ji záhy ve scéně z filmařského natáčení podtrhlo mrazivé dovysvětlení záhadných detailů. Zato druhá povídka (Tápání → 2*) s otravně nesympatickým Bohuslavem Čápem mě příliš nezaujala. Nedořčená, ale k závěru odvoditelná pointa (s evidentní skrytou kamerou) se mnou také příliš nepohla a snový závěr jen dovršil spíše psychologickou historku, v níž jako nejzajímavější zbyly ty hezké slečny. Poslední povídka (Bloudění →slabé3*) má aspoň ve druhé polovině slušné napětí i několik momentů s náběhem na horror, ale vedení samotné zápletky, která začíná nabídkou již známé knihy mezi knižními novinkami, mi nepřipadalo zrovna nejšťastnější, pokud se řada dialogů až bezradně motá kolem neustále opakovaného podivení nad tím, že pán znal jednu čerstvě vydanou detektivku už dřív (a hlavní hrdina mi přišel až arogantně nesympatický). Po první povídce, kterou si nejspíš budu pamatovat, jsem se divil, že jsemVelkou neznámouneviděl již mnohem dřív – po zbylých dvou povídkách se již vůbec nedivím, že takto zapadla.[55%]

Dle mého velmi zdařilá minisérie tří příběhů o nevysvětlitelných událostech, které v různých čase v různých podobách potkají různé lidi. První povídka je velmi decentní a přitom zajímavá, u druhé se trochu přidají dynamické rysy a třetí je ve svém tempu a záhadnosti asi nejlepší, velmi se mi líbilo zvolení herců

Po herecké stránce, či z hlediska temné, pochmurné atmosféry, nelze Velké neznámé vůbec nic vytknout, se scénářem je to ale bohužel jinak, ten je ve všech povídkách silně nedotažený, nebo jsem tak úplně nepochopil, co samotní tvůrci chtěli divákům říct... Ať už je to jakkoliv, viděl jsem, přežil jsem a už se nepodívám... A o horor se nejedná ani náhodou...

upřímně řečeno jsem si hlavně říkal že zaplať pámbu že šedesátá skončila, přišlo mi to jako taková variace na pseudotajemno a nejasno, které se tehdy nosilo, nemyslím zdaleka jen českou novou vlnu, ale třeba Robbe Grilleta (Muž ktorý luže je pro mne opravdu zářný příklad a současně nechtěná komedie). Kompozice obrazu pilně cituje kde koho, i když pan Šofr opravdu uměl. Navíc mi vadí řada hereckých výkonů, hned v první povídce paní Marta krásová, jejíž hysterie a přehrávání mi nesedí, Bohuslav Čáp ve druhé, který podle mne dokazuje, že opravdu hrát neuměl a jak na divadle tak ve filmu zůstal figurkou (tady je to zčásti jistě záměr), ve třetí Jan Kačer, srry. Body dávám za krásné mladé holky, Janu Preissovou, Andreu Čunderlíkovou, Janu Břežkovou, Marii Málkovou a další, i za hlas Niny Divíškové, jen škoda, že jedinou nahotu nabídne již zmíněný Jan Kačer. Zahadno jako v Hotelu pro cizince, i ty tři policajty mám pocit že už jsem někde viděl.