Třicet panen a Pythagoras (1973)

Film, který mate tělem, co je vlastně zač, aby vám to v závěru vlepil jasně do obličeje. A jde na to skvěle. Absurdně parodicky pojaté téma zastaralosti systému školství, které ale vede k tomu, že přílišné inovace mu zase berou hlavní funkci, je zde pěkně a vtipně vystižené - namísto zpomalení ve formě prohry hlavního hrdiny nebo uvědomění studentek se nechává všechna vážnost a možný patos stranou a zůstává neřízená absurdní komedie, která neustále graduje. Až si říkám, jestli pro tvůrce nebyl vzor film Privilegium (pokud se sem dostal), jelikož obří fotka na škole je dost podobná té ze závěru Priviligeia a osud Ludolfa taktéž. Tak jako tak jsem se u toho dost bavil, nikdy netušil, co na mě čeká dál a tu nespoutanost jsem si skutečně užíval. Nebyla sice dokonalá a pár míst je hluchých (třeba to, kdy to vypadá, že Ludolfa studentky dostaly), ale nadmíru zdařilá určitě. Silné 4*

...mno, dá se to vidět. Dnes určitě genderově velmi nekorektní - ženy nemají na matematiku buňky. Natočí někdo film, že neumí couvat a patří k plotně? Dabing (zpěv) J. Molavcové - slabota. Chtělo to nějaký silnější hlas. L. Filipová s tou kytarou - pěst na voko... Škoda krásné J. Schallerové, moc toho nenatočila...

"Kdo viděl a neocení, pak neviděl." Tak bych shrnul tento skvost v čele s Jiřím Menzelem a hlavně Jarkou Shallerovou, bez jejíž smyslnosti by výsledek tak poutavý opravdu nebyl. Hudba i texty perfektní a vzhledem k mému koníčku, doučování matematiky, nemohu na tento film už vůbec dopustit ;) a film velmi rád doporučuji svým žákům.

Pro dnešní uvědomělé publikum děsivý sexistický muzikál o mladém matematikovi, který si nepřeje nic víc než dobré vzdělání studentek. Ty však zajímá jen hudba a jediný klad z Menzelově výuce je pro ně sexuální objektivizace učitele. Připraví na něj past v podobě vydírání skandálem ve stylu MeToo, učitel se však nevzdává... Film je solidní úlet, díky čemuž (a skvěle obsazenému Menzelovi) dávám o hvězdičku víc, než si po letech zaslouží, ale uznejte, hit o Pythagorově větě jste určitě jinde neslyšeli.

Československá hudební komedie odehrávající se v dívčí třídě na druhém stupni gymnázia. Místo starého učitele matematiky nastupuje mladý J. Menzel, který neváhá pramalé znalosti dívek hodnotit nedostatečně. V závěru se tento učitel nazývaný podle řeckého matematika pokusí neoblíbený předmět zpříjemnit propojením s hudební výchovou. V rolích dospívajících dívek se představila okouzlující J. Schallerová, D. Patrasová či hudebně nadaná L. Filipová. Na výrazné hudební složce a textech písní se podílel vynikající umělec bulharského původu A. Michajlov, který se v tomto muzikálu v malé roli objevil a který dokázal svými jednoduchými melodiemi zpříjemnit nejeden film. V muzikálovém filmu P. Hobla se v dospělých rolích objevil ředitel gymnázia J. Somr, který se neúspěšně snažil J. Menzela přimět, aby byl ke slečnám ve známkování shovívavější. Dále jsme mohli jako členy učitelského sboru sledovat V. Brodského a M. Drahokoupilovu, jejíž obvyklá krása byla v tomto filmu redukována neatraktivním kostýmem. Ve filmu se také objevily tehdejší pěvecké hvězdy V. Neckář a především K. Gott, kteří vystupovaly jako ideální kantoři v představách pubertálních studentek. Ve své typické roli drzého výrostka se krátce ukázal i J. Kraus. Přestože cítím náklonnost k hudebnímu umění A. Michajlova, vždy jsem se nemohl dočkat, až skončí pěvecká část filmu a začne hraný příběh, překvapivě se záhy ukázalo, že děj filmu je příliš jednoduchý a nejlepší na tomto filmu jsou skutečně písně. A protože kvalita písní zdaleka nedosahuje takových kvalit jako například u nepřekonatelné Zlatovlásky, budu film hodnotit podprůměrně.