Vanilkové nebe (2001)

Asi mám nějakou nediagnostikovanou úchylku na filmy, kde paranoidní Tom Cruise zjišťuje co se kolem něho vlastně děje. Nápad, že až do konce (kde se teda vše vysvětlí) nevíte co je realita a co ne, je neskutečnej. Na první zhlédnutí jste v tom s Tomem a občas jenom koukáte a snažíte se tu skládačku dát dohromady. Skládačku, ke které ale máte dost dílků navíc. Konečné vysvětlení se mi líbilo a přijde mi... uspokojující? To bude to slovo. Soundtrack je boží! Na Penélope s Cameronkou se kouká dobře a výkon tu s Tomáškem Plavbou předvádějí víc než dobrý. Pro mě 10/10 záležitost.

Dal jsem tomu 4 hvězdy, protože tenhle snový mindfuck mě fakt dostal. Tom Cruise jako David se tam geniálně ztrácí v realitě mezi posedlou Juliannou (Cameron Diaz) a křehkou Sofií (Penélope Cruz). Hudba je naprosto zásadní – ty tracky tomu dodávají takovou hloubku a tajemno, že jsem měl místy až husí kůži. Celou dobu vlastně nevíš, jestli sleduješ skutečnost, nebo jen krásně zabalenou noční můru. Je to vizuálně i zvukově uhrančivá hádanka, která mi v hlavě bude vrtat ještě hodně dlouho.

Kdybych měl lepší věci na práci, Vanilkové nebe bych vypnul. Film má na svém konci sice fajn odhalení, ale není až tak rafinované, zábavné nebo šokující, jak by se asi chtělo, navíc si snímek dává dost načas a ve všem je takový pomalý, až se místy stává nezáživným. Romantika funguje uvěřitelně, ale ne emočně, nějak jsem to s nimi neprožíval. To bude možná také způsobeno postavou, kterou Tom Cruise hraje - je to taková jednoduchá, prostej dobrák, nic víc, co by ho extra vykreslovalo. Dávám 3⭐ jen proto, že se na to celkem dobře koukalo, ale nikdy se mnou nějaká scéna emočně nepohnula, všechno dění se odehrávalo pouze na ploché obrazovce mého notebooku a já necítil, že bych měl být jakkoliv víc zainterestován.Vyhodnocení:Radši si dám vanilkovou zmrzlinu než Vanilkové nebe

Vanilkové nebo je film, ktorý stojí a padá na hereckých výkonoch – a v tomto smere funguje prekvapivo dobre. Tom Cruise tu nepôsobí len ako hviezda, ale ako nosná dramatická postava, ktorá unesie psychologicky rozbitý príbeh o identite, vine a ilúzii reality. Vedľajšie postavy nie sú do počtu a film má vďaka nim pevné herecké ukotvenie. Penélope Cruz je presná a presvedčivá, mala skúsenosť s španielskym originálom Abre los ojos, kde hrala tú istú postavu ešte predtým. Práve to jej dáva výhodu – vie presne, kým jej postava je a kým má byť, a je to cítiť v každej scéne. Cameron Diaz hrá zámerne nepríjemne – miestami až odpudivo – a je to správne. Jej výkon nie je sympatický, ale funkčný. Postava má byť nestabilná, dusivá a toxická. Ak divák cíti nepohodu, znamená to, že Diaz odviedla dobrú prácu. Veľkým plusom je soundtrack. Hudba nie je len kulisa, ale aktívne posúva emócie a významy scén. Najlepšie funguje „One of Us“ od Joan Osborne – textovo aj atmosféricky presne zapadá do príbehu o strate istoty, viery v realitu a hľadaní zmyslu. Bonusom je aj Paul McCartney, ktorého prítomnosť dáva soundtracku ďalšiu váhu. Ikonická scéna s prázdnym Times Square je stále silná – vizuálne jednoduchá, ale významovo presná. Vyjadruje izoláciu hlavnej postavy lepšie než akýkoľvek dialóg. Vanilkové nebo nie je ľahký film a nie je ani dokonale vyvážený. Má však jasnú víziu, silné herecké výkony, výbornú hudbu a niekoľko scén, ktoré sa vryjú do pamäti. Ak ho niekto odmieta ako „chaotický“, problém nie je vo filme, ale v neschopnosti sledovať film, ktorý sa nesnaží všetko vysvetliť polopatisticky.

Postupem času se lehkonohá romantická vztahovka (v níž – a ve výběru písniček – je Cameron Crowe režijně nejsilnější) rozpíjí do natahované polosnové bizarnosti a vy už jenom hádáte to nejnepravděpodobnější řešení / spiknutí. Pointa nicméně měla něco do sebe. Zatímco znetvořený Tom Cruise tápavě přehrával, roztomilá Penélope Cruz si mě omotala kolem prstu.