Otevři oči (1997)

Film Open Your Eyes je jeden z těch filmů, které vás po skončení nenechají v klidu. Není to jen thriller nebo sci-fi, ale hlavně psychologická hra s realitou, identitou a strachem ze ztráty sebe sama. Film má jako hlavního hrdinu mladého, pohledného a sebevědomého Césara, kterému se život po autonehodě šíleně změní. To, co začíná jako romantické drama o žárlivosti a osudu, se postupně rozpadá do znepokojivého labyrintu snů a halucinací. Film si pohrává s divákovou jistotou, nikdy si nejste zcela jistí, co je skutečnost a co jen sen. Atmosféra je chladná, místy až tísnivá. Madrid působí prázdně a odcizeně, což podtrhuje Césarův vnitřní rozpad. Kamera i hudba nenápadně budují napětí bez potřeby efektů. Největší síla filmu spočívá právě v té postupné nejistotě, v pocitu, že svět kolem hlavní postavy přestává dávat smysl. Herecké výkony jsou velmi přesvědčivé, zejména César dokáže přecházet od arogantního až k zoufalství. Film navíc má téma na povrchnost krásy a strach ze ztráty identity. Musím uznat, že je to velice originální, ale upřímně jsem o trochu větším fanouškem remaku Vanilla Sky, i když je to v podstatě z 95% kompletně stejný film a jen okopírovaný.

Hlavná (mužská) postava nerobila dobre meno mužom. Striedanie partneriek ako ponožky, a ešte keď má nový crush, tak aj tak nastúpi do auta, ženskej, ktorej sa chce zbaviť. Lebo, prečo nie? Ja by som to opísal ako karmu, no finálne rozuzlenie je úplne o niečom inom. Takže v podstate som ostal milo prekvapený, že mi tento film roky unikal. Dal som najprv priestor originálu, keďžeCruisanemám vôbec v láske.Amenábartočí filmy plné zvratov a zaujímavých myšlienok. Spokojnosť. 95/100

"Otevři oči" je přesně ten druh filmu, u kterého nevíte, jestli si máte raději lehnout s chladivým obkladem na čelo, nebo si ho pustit znovu a pokusit se pochopit, co se to sakra vlastně stalo. A to je na tom to krásný!

Alejandro Amenábar tady rozjel prvotřídní psychologicko-snový kolotoč, kde se realita střídá se sny rychleji než myšlenky před spaním po kafi. Hravá práce s časovými rovinami a postupné odkrytí vrstev příběhu je jako loupání emocionální cibule – s každou vrstvou se vám oči víc a víc lesknou, ačkoli to může být i z přemíry zmatení.

Závěr? Ó ano, otevřený jak dveře v letním průvanu. Všichni si můžeme přilepit vlastní interpretaci, a to se cení. Chceš šťastný konec? Máš ho mít. Chceš tragédii? Tady je. Chceš říct „cože?“ a dlouze zírat do zdi? Taky možnost!

Penélope Cruz je opět na svém místě – krásná, okouzlující a přesně ten typ ženy, kvůli které hlavní hrdina ochotně propadne romantické iluzi i absolutní ztrátě identity. A že Eduardo Noriega má charisma na rozdávání? No jasně, ale stejně ho zastíní její úsměv.

Hudba? Skvělá – Amenábar se opět překonává a soundtrackem dává filmu správné napětí, kouzlo a zasněnou melancholii.

Verdikt: Mind-fuck categoría Excelente. Filmová delikatesa pro fanoušky mysteriózních chuťovek, kde se nehraje podle pravidel. Otevři oči? Spíš otevři mozek! A připrav se, že si ještě pár dní nebudeš jistý, jestli jsi vzhůru nebo sníš…

Počas sledovania som si uvedomil, že zápletka je mi nejaká povedomá. Aké prekvapenie. Ja som totiž najprv videl remake z roku 2001, a to Vanilkové nebe (Tom Cruise, Penélope Cruz, Cameron Diaz). Čo sa týka príbehu samotného, tak žiadne zásadné rozdiely. Len sa divákovi v španielčine dávalo menej barličiek a netlačilo sa tak na sexuálne pudy. Originál mi príde lepší v pojatí postáv. Verzia pre amerického diváka nemala hajzlíka, akého predviedol Eduardo Noriega. Najwa Nimri zasa dodala presvedčivejšie emócie, než Cameron Diaz. Penélope, ktorá hrala tú istú postavu aj aj, tak v rodnom jazyku bola zaujímavejšia v rámci vplyvu na hlavného "hrdinu". Nie nadpriemerné, už vôbec nie wow, ale v kategórii zaujímavé určite právom.

Challenge číslo 13-/Round 5- Sci-Fi/Mystery -Hráč číslo 8-Gabrina.Mystery mind fuck od Amenábara.   Od Amenábara mám nejradši Agoru a Diplomovou práci, v závěsu Ti druzí, kteří mě sice jako malý moc nevzali, ale čím víc o filmu zpětně přemýšlím, tím víc mě láká dát jim rewatch. Mám pocit, že jsem tehdy možná ještě nebyl ve správném rozpoložení.   Otevři oči je zvláštní film. V jádru romantické drama, které se v půlce začne lámat do podivného snového mystery, kde sny a realita se přelévají, střihově i dějově je to občas dost chaotické a i když nelineární vyprávění umím ocenit, tady mě to občas spíš ztrácelo než vtahovalo. Myšlenka je ale dobrá, zajímavá a člověku zůstane v hlavě i po závěrečných titulcích.   Penélope Cruz tu však září je nádherná a ukáže i prsa, což se nedá nezmínit a neocenit. Na druhou stranu, dějově se to chvílemi dost vleče, některé pasáže působí nataženě a televizní vizuál tomu dnes už bohužel moc nepomáhá, tohle zestárlo asi nejvíc. Trochu mi chyběl silnější vizuální styl nebo napětí, abych mohl film poslat do nadprůměru.   Finále ale konečně všechno jakž takž poskládá dohromady, takže odcházím s pocitem, že to za vidění stálo, i když spíš jako zajímavý koncept než film, ke kterému bych se nutně vracel. Za mě lepší průměr, ale chápu, proč má film své fanoušky.