Elizabethtown (2005)

Film jsem viděla v roce svého uvedení a pamatuji si, že to pro mě byl jen další "romantický americký film" s krásnými tvářičkami a idylicky vznikajícím vztahem. Protože pardon - ale opravdu to tak je :D Jelikož jsem ale nespadala do skupinky žen, které "šílely" z Orlanda Blooma - nějak mě to silně neovlivnilo a prostě jsem to přešla :D Zároveň nejsem úplně fanouškem daného stylu filmu, ale přesto je něco, co bych na něm ocenila. To období bez sociálních sítí, kdy bylo opravdu krásné a vzácné, že by vám někdo vytvořil "mapu cesty", kdy jste dokonce schopni přejet nějaká místa, protože byste se neměli čeho jiného chytit. Strávit hodiny na telefonu povídáním si a soustředěním se opravdu pouze na tu danou osobu...Ano - to je to, co ten film má a je to to období, do kterého bych se chtěla vrátit. Tudíž - děkuji za tu nostalgii ;)

Na film se mě hrozně příjemně dívalo a nejen dívalo i poslouchalo. Škoda, že místo Orlanda Blooma tam nehrál někdo herecky zdatnější. Ještě by mě zajímalo, jestli postava, kterou hrála Kirsten Dunst má nějakou reálnou předlohu, protože taková ženská do života musí být hrozně fajn. Jasně můžeme vyčítat romantickýmu filmu, že působí vykalkulovaně včetně všech těch zápletek, ale já už mám dost těch hoven co se teď dějou ve světě a cítit z filmu, pohodu, poslouchat hezkou hudbu a užít si jedno vykalkulované - náhodné  setkání muže a ženy , to beru všema deseti.

trochu to sice smrdí prvoplánovým kýčem, ale potom co jsem těsně předtím viděl Kapitána Ameriku z roku 1979 by mi cokoliv přišlo jako super film. Proti Bloomovi nic nemám, nicméně na jeho místě bych si dokázal představit kohokoliv jiného a věřím že by to fungovalo lépe. Naopak ženská část v čele s Kristen Dunst a Susan Sarandon funguje velmi dobře a hlavně vystoupení Susan na vzpomínkové akci na manžela je jednou z nejzábavnějších scén z celého filmu. Bavil mě i slušně vybraný soundtrack a jakkoliv se na mě žádné velké hřejivé poselství nepřeneslo, nijak extra sem u Elizabethtownu netrpěl...60%

Takové malé nevýrazné nic.1)  Na začátku mi silně lezla na nervy protivně vlezlá letuška Claire a poněkud přiblblý Drew. Sotva jsem si na ně zvykl a jakžtakž je skousl, děj se téměř zastavil. Druhá polovina filmu klopýtavě postupuje obraz od obrazu podle jakéhosi fiktivního seznamu, kde si tvůrci vždy odškrtli, která scéna už ve filmu byla a kterou ještě musí natočit._____  2)  Ale konečný krátký road trip po prérijních státech z Kentucky do Oregonu mi dojem zase trochu zlepšil._____ 3)  Pěknou režii má na svědomí 48letý Cameron Crowe (taky scenárista a koproducent, jak je u něj zvykem). Za zmínku pak stojí 28letý Angličan Orlando Bloom (návrhář boty Drew) v nepříliš vzhledném obleku (ty plandavé kalhoty!) a 29letý Paul Schneider (Drewův bratranec Jessie).

Další z autorských filmů Cameron Crowa. Obsadil výborné typy a zosnoval s hrdinkou Claire romantické osvobození se od neúspěchu. Designový tvůrce je nyní sám uhranutým uživatelem projektu, který pro něj vytvořili jak obyvatelé rodného města jeho zrovna zesnulého otce, tak i charismatická Claire. Z melancholie osiření se děje melancholicky sice avšak povzbudivě jedinečné řešení. Otec Mitch prostě uměl dávat lidi dohromady.