Minority Report (2002)

Docela povedené sci-fi od Stevena Spielberga, inspirované povídkou Phillipa K. Dicka. Zápletka je zajímavá a plán hlavního padoucha je chytrý. Akce je dobrá a jsou tu i vtipné scénky. John Anderton je fajn postava. Je to takový ten klasický akční hrdina, jakého Tom Cruise obvykle hraje. Danny Witwer (Colin Farrell) funguje jako dobrý protivník. Za zmínku určitě stojí ilegální chirurg (Peter Stormare), což je správně vyšinutá postava, která prostě vyniká. Závěr filmu je ale už poněkud slabší. Např. hlavní padouch se hloupě podřekne (řekne něco, co by neměl vědět, což je prostě klišé) a Johna se povede vysvobodit nějak moc snadno. Technologie je pěkná: jetpacky, policejní vznášedlo, mini-roboti, dálnice, auta, taková ta energo-brokovnice (ta je hodně cool). Scéna s roboty prozkoumávajícími byty je pěkně natočená a docela napínavá. Soundtrack dělal John Williams a jde to snadno poznat už na první poslech. Jeho styl je prostě nezaměnitelný. Zajímavosti: Původně mělo jít o pokračování filmu Total Recall (který je též adaptací povídky Phillipa K. Dicka). Připravovalo se už od roku 1992 a počítalo se i s návratem Arnolda Schwarzeneggera. Produkční společnost Carolco Pictures ale za pár let zbankrotovala, takže projektu se ujali jiní a předělali ho na samostatný film. Auto Lexus 2054 firma vyrobila na zakázku filmařů. Později se objevilo také ve filmu Ostrov (z roku 2005).

Přemýšlel jsem, zda 4 nebo 5 hvězdiček, ale nakonec jsem to změnil na maximum :) proč? Ten film diváka prostě nutí sledovat až do konce, i když šlo o sledování na stanici Prima, což znamená reklamy a trochu zkažený zážitek, ale nevadí ...za tento snímek to stojí ...Farrell se nejdřív jeví jako hajzl, nakonec je z něj sympaťák, co jen dělá svůj práci pořádně ...celej svět vyvolává hlavně morální otázky - hlavně díky Cruisovi, který by mohl utéct, nesejít se se svou potencionální obětí, ale neudělá to a je souzen za kraviny (drogy, depky z úmrtí syna, rozchod s manželkou) ...

Filmu jsem se ze začátku trochu bál, protože nejsem moc velký fanoušek sci-fi. Ale nakonec mě překvapil a celkem bavil. Není to totiž vyloženě sci-fi, spíš takový mix žánrů. Základem je sice kriminální sci-fi, ale najdeme tu i prvky dramatu, thrilleru a spoustu akce. V příběhu bych možná trochu upravil dobu, ve které se film odehrává – rok 2054 mi občas nepřipadal moc přesvědčivý. Někdy to vypadalo spíš jako například rok 2080 (myslím tedy o trochu více napřed roku 2054) a jindy zase jako rok 2002. Kdybych nevěděl, kdo je režisérem, a měl to hádat, tak Steven Spielberg mě napadne jako poslední – nečekal bych od něj, něco takového. Hudba skvěle zapadla do scén. Líbila se mi také nenávistná chemie mezi Andertonem a Witwerem – už od začátku je na Witwerovi vidět, že to bude hajzl.

Zajímavý nápad s věštci, co vidí budoucí vraždy a policisté z Precrimu zatýkají vrahy před tím, než něco udělají. Vše jde v pohodě, než se ve věštbě ukáže jeden z policistů. Zajímavý, trošku Blade Runnerovský svět, super herecké výkony. Postava Farrella je super, ale je vlastně úplně zbytečná, jelikož ho hlavní záporák prostě zastřelí a ve filmu to nic nezmění a nemění ani situaci v průběhu filmu. Film je extrémně dlouhý a absolutně nechápu situaci kolem ztraceného syna. Ke konci se hlavní hrdina dozví, že jeho syn není mrtvý, ale kde je nebo co s ním stalo, to se nedozvíme a evidentně to už nezajímá ani jeho rodiče, kteří si na konci zadělají na nové dítě a žijí šťastně asi až do smrti. WTF? To by snad bylo lepší, kdyby byl ten syn zavražděn, než aby se nevědělo, co s ním je. Tohle absolutně nechápu a vlastně to celý film nakonec srazilo. Blitkobušek super nápad.65%

Já mám pro filmy s Tomášem Cruisem prostě slabost, a tohle je jeden z nich. V tomto filmu se jako divák vypravuji do úžasné budoucnost, kde neexistují zločiny, protože k nim ani nestihne dojít kvůli třem psychotronikům v jednom velkém chrámu. Velitelem je mladý a sympatický chlap, který se však jednoho nešťastného dne sám stane podezřelým. Tento skvělý film jsem si tedy musel pustit podruhé.DĚJ:V roce 2054 plánuje federální vláda celostátně zavést prototyp skvělého policejního programu „Precrime“ ve Washingtonu, D.C., který funguje již šest let. Tři jasnovidci („tušitelé“), ležící v bazénu, dostávají psychotronické vjemy ohledně hrozící vraždy a policisté na dotykových obrazovkách analyzují jejich vize, aby určili místo činu a zadrželi pachatele dříve, než k činu dojde. Potenciální vrazi jsou pak dopadeni a uvedeni do elektricky indukovaného kómatu a drženi ve vězeňském zařízení podobném panoptikonu. Přestože Precrime během své šestileté existence eliminoval téměř všechny předem promyšlené vraždy, stále dochází ke spontánním zločinům z vášně zvaným vraždy „červenou koulí“, což policii dává jen krátký čas na zásah. Takže tento systém dokáže zavčas odhalit promyšlené vraždy, ale vraždy v afektu už tak moc dobře ne. Šéf Precrime John Anderton se k programu připojil poté, co byl jeho šestiletý syn Sean unesen u bazénu a nikdy nebyl nalezen. Trpí depresemi a je závislý na droze zvané neuroin a jeho manželka Lara ho opustila. Takže je maximálně zaměstnán svou prací, jinak je to ale osamocená troska. Agent ministerstva spravedlnosti Danny Witwer provádí audit programy Precrime s cílem odhalit jakékoli nedostatky. Zdá se, že systém opravdu nemá nedostatky, tušitelé se mají dobře díky dávkám hormonů a vidí budoucnost, která se stane, takže k omylu dojít nemůže. Nebo snad ano? Agatha, jedna z tušitelů, zažívá vzpomínku na topící se ženu, zatímco Anderton sleduje situaci. Musí za ní vlézt do bazénu a nechat ji uklidnit pomoci sedativ. Od vězeňského dozorce se dozví, že zamýšlená oběť, Anne Livelyová, zmizela krátce poté, co bylo zabráněno její vraždě; zároveň však zjistí, že Agathina vize zločinu není v záznamech. Krátce poté tušitelé předpovídají, že Anderton zabije muže jménem Leo Crow, kterého nikdy nepotkal. Anderton uprchne, což Witwera přiměje k zahájení pátrání. Anderton navštíví Dr. Iris Hinemanovou, genetičku, jejíž výzkum vedl k vytvoření Precrime, a zjistí, že schopnosti tušitelů jsou výsledkem poškození mozku v děloze jejich matek, způsobeného závislostí jejich rodičů na raných, nečistých formách neuroinů během těhotenství. Hinemanová vysvětluje, že jeden tušitel občas vidí jinou vizi budoucnosti než ostatní, což je známé jako „zpráva menšiny“. Odtud název filmu. Tyto nesrovnalosti jsou z oficiálních záznamů vymazány, aby se zachovala pověst neomylnosti tušitelů, ale tušitelé si své vzpomínky v hlavě zachovávají. Pokud má Anderton menšinovou zrpávu, říká Hineman, s největší pravděpodobností ji vygenerovala Agatha, protože je ze všech tří nejsilnější. Anderton podstoupí bolestivou transplantaci očí u trochu pochybného doktora, kterého kdysi zatknul. To mu pomůže vyhnout se skenerům sítnice rozmístěným po celém městě. Anderton se vrací do střediska a s použitím svých odebraných starých očí, které si po transplantaci ponechal, vstoupí do Chrámu, kde jsou uloženi tušitelé, a unese Agathu, čímž vypne skupinovou mysl, na které Precrimie závisí. S pomocí svého známého kyberzločince prohledává Agathiny vzpomínky, ale nepodaří se mu najít zprávu od menšiny o Crowově vraždě. Najde a stáhne si však její vzpomínky na Anninu smrt. Oba sledují Crowa do hotelového pokoje a nacházejí fotografie mnoha dětí, včetně jeho syna Seana. Anderton obviní Crowa ze zabití Seana a málem ho zabije, ale na poslední chvíli poleví a zatkne ho. Crow pak tvrdí, že byl najat, aby fotografie umístil, a prosí Andertona, aby ho zabil, s tím, že jeho rodina dostane zaplaceno pouze v případě jeho smrti. Když Anderton stále odmítá, Crow se zabije způsobem podobným vizi věštců, ve které to na první pohled vypadá, že jej zastřelil Anderton. Witwer, na Andertonův tip, vyšetřuje Annin případ a nachází nesrovnalosti, které naznačují, že byla skutečně zavražděna. Svá zjištění oznámí Lamaru Burgessovi, řediteli Precrime, který ho pak ihned zabije Andertonovou pistolí, s vědomím, že věštci bez skupinové mysli ho nemohou odhalit jako Witwerova vraha. Anderton vezme Agathu k Laře domů, kde je konečně vystopuje taktický tým policistů Precrime. 
Anderton je zatčen a uvězněn za vraždy Crowa a Witwera a Agatha je vrácena ostatním věštcům. A tak se všechno vrací do pořádku, akorát Preckrimu bude muset šéfovat někdo jiný, ne? Ne tak docela! Po Andertonově uvěznění Lara s Burgessem diskutují o Andertonových obavách ohledně vraždy Anne Livelyové. Burgess zpočátku popírá, že by si na Anne Livelyovou vzpomínal, ale později v téže konverzaci říká, že se bude zabývat jejím utonutím – detail, o kterém se Lara nikdy nezmínila. Začne mít podezření, a tak se vypraví do vězení a Andertonovi pomůže utéct, což mu umožní konfrontovat Burgesse na banketu, kde se oslavuje celostátní uvedení Precrime na trh. Na banketu Anderton zavolá Burgessovi a vytasí se na něj se zločinem, který se Agathě stále opakuje v jejích vzpomínkách a který se Burgess snaží utajit. Anne byla Agathina matka, závislá na nekvalitních drogách, která se vzdala péče o svou dceru. O nějaký čas později se svého zlozvyku zbavila a pokusila se ji získat zpět. Burgess, ve snaze zachovat Precrime, si najal muže, aby Anne zabil, a protože věděl, že Precrime se pokusí zločin zmařit, tak ji po zásahu sám zabil předpokládaným způsobem. Technici Precrime, vyškolení k tomu, aby ignorovali druhou vizi vraždy jako ozvěnu té první, druhý záznam smazali. Jakmile tento případ Anderton začal vyšetřovat, Burgess zařídil, aby se Crow vydával za Seanova únosce, aby ho vyprovokoval k vraždě. Do střediska dorazila zpráva na „červené kouli“, která naznačovala, že Burgess Andertona zabije. Když se oba muži postaví proti sobě, Anderton poukáže na dilema, kterému Burgess čelí: může Andertona ušetřit a sledovat, jak je Precrime zdiskreditován a uzavřen, nebo program validovat tím, že ho zabije a půjde do vězení. Burgess požádá Andertona o odpuštění, a střelí sám sebe. Anderton a Lara se usmíří a Lara otěhotní s dalším dítětem. Precrime je zrušen a vězni jsou omilostněni a propuštěni, ačkoli mnoho z nich zůstává pod policejním dohledem. Tušitelé jsou přemístěni na neznámé místo, aby žili v míru.ZHODNOCENÍ:Jaká by to byla krásná budoucnost bez vražd! Je to určitě skvělá vize, problémem je, že je naprosto nereálná, protože jak víme z teorie relativity, tak nelze cestovat časem do budoucnosti, maximálně o několik mikrosekund při rychlostech, blížícím se rychlosti světla – to dokáží jen subatomární částice. Přesto tento film vznikl a ukazuje se v něm, že při prozkoumávání minulosti se může objevit spousta špíny, jak říkal Andertonovi jeho známý kyberzločinec. Trochu mě znechutila scéna, ve které si nechal Anderton vyoperovat oči a pak je nosil s sebou, aby se dostal do centrály. Film je plný napětí, akce, nečekaných odhalení a příběh v rámci světa, kde existuje Precrime, dává smysl, ale nám všem musí být jasné, že v roce 2054 nic takového existovat nebude. Já jsem se ale i při druhém zhlédnutí bavil a nechávám 4*.