Ameriko, Ameriko (1963)

Ameriko, Amerikoje Kazanovou interpretací magického pojmu "Amerika" v duších těch nejprostších imigrantů do nejctižádostivější mocnosti moderní doby. Synonymum země svobody sice nezůstane ušetřeno nějakých ztrát na iluzích, přesto má sílu obrodit člověka, pokud popře mnohé z původně osobitě svého a přijme nové nahlížení a individualistický vzestup cestou dosažení "amerického" snu za své. Kazan zadaptoval svou vlastní literární předlohu z roku 1962: na jedné straně tak jde, a to je zcela nepochybné, o Kazanovu osobní, niternou záležitost (byl součástí procesu), avšak na té druhé zpívá legendu, která se neobejde bez útrap, ponižování, specifických iniciačních zkoušek, pevné víry a zarputilosti, tedy se neobejde ani bez patosu a sentimentu. A legenda je podkreslena a dotvořena tou "kazanovsky" stísněnější psychologickou atmosférou prostředí. V hudebním doprovodu Mana Chatzidaka dominuje taneční rytmus strun i horoucí tlukot lidské vůle. Hrdinou imigrantské legendy - tedy té jedné z hlavních identit Spokojených států - je Stavros Topouzoglou (Stathis Giallelis), Řek z Anatolie, jehož nesnadná cesta za vidinou svobodnějšího života je vysokou školou, kde zásadnější životní zkušenosti se střídají v rychlém sledu. Přesto se stále posouvá vpřed za svým životním snem. Z dalších rolí: hrdinův statný arménský kamarád v jeho rodném kraji Vartan Damadjan (Frank Wolff), na hrdinu vše "sázející" otec Isaac (Harry Davis), hrdinova nedůvěřivá matička Vasso (Elena Karam), ta hrdinova svéráznější babička (Estelle Hemsley), arménský mladý poutník za stejným životním snem a vrcholná oběť legendy Hohannes Gardašjan (Gregory Rozakis), vykutálenější samozvaný hrdinův společník na cestě do Konstantinopole Abdul (Lou Antonio), hrdinův strýc, avšak nepříliš úspěšný obchodník s koberci Odysseus (Salem Ludwig), hrdinův přímější a životem již značně obroušenější druh konstantinopolský Garabet (John Marley), hrdinova snoubenka Thomna (Linda Marsh), její tatíček a úspěšný obchodník s koberci Aleko Sinnikoglou (Paul Mann), bavící se bohatý americko-arménský obchodník Aratoon Kebabjan (Robert H. Harris), nebo jeho přehlíženější manželka Sofia (Katharine Balfour).Ameriko, Amerikomá kazanovsky stylový výraz, je Kazanovou osobní písní, ba americkou imigrantskou legendou. Pozoruhodnější filmový požitek.

Taketo filmy o migrantoch mam rad. Konkretne Z USA sa jden prestahoval do Tureckej Anatolie. Jaj, pardon, to mi uslo, samozrejme naopak. Novy zivot je plny ponizovania, ustrkov, kritiky ... proste tvrdy drsny zivot. Perfektne je vykreslenie dobovych pomerov, akurat som si pred projekciou zabudol zabezpecit plechovu prdel. Zabudol som, ze mam len obycajnu  89 %

Autobiografické zpracovanérodinné zážitky řeckého strýce samotnéhoKazanave velmi citlivém, detailním a dokumentárním stylu omýtické Americe, která v utopickém prostředíEvropyslouží jako ztělesněné a vysněné místo pro nový začátek. Příběh epických rozměrů a obrazů, které jsou v černobílé výpravě skutečně působivým vyobrazením hrdiny, jehož cesta obklopená vraždou, korupcí a zločinem, je chladně a distančně zpracovaná, přesto nektriticky a bez sympatií vůči hlavní postavě.Kazanse tak cíleně zaměřuje na fotograficky atraktivní a průkazný styl v uměleckém kontextu daného prostředí, který bohužel narušujeodpudivástopáž, která jednoduše není schopna ve svém vyprávění držet divákovo pozornost a zájem po celou svoji dobu. V rámciKazanovocelé tvůrčí režisérské kariéry jeho nejosobitější snímek.

Ameriko, Ameriko je šíleně dlouhý film a chvílemi nudný. Nemá ani úžasné herce (víceméně neznámí lidi) ani nějak extra sympatického hrdinu. Je to "jen" vykreslení bídy a reality života řeckého národa na konci 19. století a jako takové nemá skoro chybu. Nikdo tyhle sociální dramata neuměl točit líp než Kazan a tady to znovu potvrdil. Utrpení pod Turky, pogromy, příšerná chudoba, otrocká práce za mizerné peníze ale i nezlomná řecká duše a touha jednoho mladíka dostat se do bájné země - Ameriky. Když po skoro třech hodinách přijíždí a dostane se na americkou půdu a políbí zemi, měl jsem na krajíčku. Nedá se říct, že by mě to na 100% strhlo, ale viděl jsem silný příběh z části dějin, o kterých jsem toho moc netušil. A stálo to za to.

Moc hezky udělaná životopisná sága Elii Kazana. Ve filmu se kromě části životního příběhu slavného amerického režiséra dozvíme něco i o historii turecko-arménsko-řeckých vztahů. První půlhodina je trochu pomalejšího tempa, ale později se film rozjede a zbylé dvě hodiny se divák nenudí. Cestu mladého chlapce, který neměl kromě přitažlivého vzhledu vůbec nic, z malé turecké vesničky do Konstantinopole a pak až za oceán, do vysněné Ameriky, si nenechte ujít.